Autoforum

/

Foto: Porsche

Když už nic jiného, můžeme být rádi, že se o této alternativě aspoň začíná živěji diskutovat. Do jaké míry bude schůdnou, ukáže jen čas. A cena k tomu bude mít hodně co říci.

Nikdo soudný v životě nesází vše na jednu kartu. Na to je svět příliš nevyzpytatelným místem a dnes zdánlivě jistý vývoj může zítra nabrat úplně jinou trajektorii. Pochopitelně i takové sázky mohou vyjít, nic to ale nemění na tom, že investovat všechny peníze do akcií jedné firmy, dát veškeré rodinné finance na to, že Baník porazí Spartu, nebo postavit celou svou existenci kolem jednoho zaměstnání, je zkrátka ošidné. Je to příliš riskantní a může vás to připravit o všechno.

Učí se to snad už i malé děti ve školách, proč tedy už léta sázíme vše na to, že pár let bude tím komplexně nejlepším řešením pro pohonu aut elektromobilita? Kdyby šlo alespoň o nějaký nevybroušený diamant z palety dostupných řešení, který stačí vycizelovat a bude hej, dalo by se to chápat. Nic takového ale bateriový elektrický pohon nepředstavuje. Jde o pradávné, evolučně překonané řešení, které dokola zachází na limitech akumulátorů a žádné podstatné zlepšení není v dohledu.

Alternativy by to tedy chtělo jako sůl a čím schůdnější budou, tím lépe. Problémem elektromobility nejsou jen auta samotná, potřebujete pro ně elektrickou energii, která neexistuje, rozvodnou síť, která neexistuje, dobíjecí stanice, která neexistují a hromady současných baterií, které ani nemáme z čeho vyrobit. Pokud tedy začneme brát samotnou dekarbonizaci jako smysluplný a oprávněný cíl, měli bychom v prvé řadě intenzivně hledat jiné cesty, ne vsadit vše na tu jedinou, který už se mnohokrát ukázala být slepou.

My o žádné pomyslné stříbrné kulce nevíme, je ale zkrátka třeba vrhnout úsilí všemi směry a nepřestávat zkoušet. Jednou z pravidelně skloňovaných možností, která nakonec pod tlakem Německa dala pro rok 2035 zelenou i Evropská unie, jsou tzv. syntetická paliva. Jejich princip je vlastně prostý - velmi zjednodušeně a netechnicky řečeno nachytáte CO2 z atmosféry a za pomoci elektřiny z něj vyrobíte ekvivalent fosilního paliva. Jeho spalování není dokonale čisté, je to pořád palivo, emise přímých škodlivin ale dnes umí být téměř nulové a prakticky neškodné. Z hlediska bilance CO2 se pak lze dostat na kýženou nulu.

Je to řešení, které má své nevýhody, pořád vyrábíte benzin z elektřiny za omezené efektivity celého procesu, ale má také své podstatné výhody. Nepotřebujete zase tak moc nových zdrojů elektrické energie, neboť ji můžete vyrábět asynchronně vzhledem k místu a času spotřeby (to u dobíjení akumulátorů lze v mnohem omezenější míře, nemůžete třeba v noci vozit baterie nabít do Chile, to prostě nejde), nepotřebujete žádnou silnější síť, nepotřebujete nové nabíječky, baterie a dokonce ani auta. V podstatě jde vše přepnout ze dne na den výměnou paliva existujících aut, to je obrovská výhoda.

Škarohlídi ale říkají, že tahle paliva budou drahá, takže vyhoví leda majitelům sporťáků, veteránů či svátečním jezdcům, kteří koupí dvě plné nádrže za rok a není zase tak podstatné, zda stojí 2 nebo 4 tisíce Kč. Právě na téma budoucích cen těchto paliv se zaměřili kolegové z nizozemského AD a dali dohromady různé kvalifikované odhady z různých zdrojů. A nezdá se, že by situace kolem e-paliv byla až tak beznadějná, co se ceny týče.

V tuto chvíli je výroba e-paliv omezená, a jejich cena je tedy vysoká, podle toho si obrázek udělat nelze. Produkce probíhá v malých objemech mimo jiné ve zmíněném Chile pod taktovkou Porsche. To má dnes ve víceméně laboratorních podmínkách vznikat s nákladem okolo 4,50 Eur za litr (cca 110 Kč), což by asi vyhovělo výše zmíněným skupinám, ale ve větším měřítku je to evidentně nekonkurenceschopná cena. Ekonomiky začínají naříkat, když se ceny fosilních paliv dostanou mezi 40 a 50 Kč za litr, tohle by způsobilo kolaps.

Výroba tedy musí probíhat ve větším měřítku, s čímž se počítá, pak ceny e-paliv klesnou. Lobbystická organizace Transport & Environment je k čemukoli krom bateriové elektromobility dlouhodobě kritická, a tak i pro rok předpovídá 2030 cenu 2,80 Eur za litr (cca 68 Kč). To už zní lépe, ale pořád je to moc a pořád je to příliš časově daleko. Navíc je to suma, která nezahrnuje dnešní spotřební daně. Připočtěte si asi 11 Kč, které v Česku platíme, k tomu DPH... Ne, ani tohle fungovat nemůže.

Tzv. eFuel Alliance sdružující dodavatele automobilového průmyslu, výrobce paliv a autokluby je ale o poznání optimističtější. Říká, že cena se v horizontu dalších asi 20 let propadne k 1,45 až 2,24 Eur za litr (cca 35 až 55 Kč) se vším všudy, neboť výrobní náklady do roku 2050 klesnou na 0,70 až 1,33 Eur za litr. To už zní lépe, 35 korun s daněmi může být snadno méně než kolik bychom tou dobou platili za benzin a naftu, na druhou stranu, dvě dekády v budoucnosti... To není zrovna zítra.

Nejoptimističtější je tak odhad našich kolegů z Auto Bildu, kteří na základě vlastní rešerše mezi německými firmami uvádí, že cena za litr e-paliva by už v roce 2026 měla klesnout na 1,60 Eur, což je asi 39 Kč. Znovu to není láce, bavíme-li se ale o koncové ceně pro zákazníka, je to relativně přijatelná suma srovnatelná s těmi dnešními (v Německu obzvlášť). A je jistě přijatelnější, než milionová investice do nového elektromobilu s omezenou využitelností.

Stručně shrnuto se odhady budoucnosti stále výrazně liší, s ohledem na zmíněné by ale jistě nebylo dobré tuto alternativu odepisovat. My si na rozdíl od jiných netroufáme budoucnost věštit a setrváme u toho, že zajímat bychom se měli o každou smysluplnou cestu a měli bychom důkladně zkoumat její přednosti a nedostatky. Zda se vývoj stočí směrem k syntetickým palivům, nedokážeme říci, určitě od nich ale nečekejte, že by vám nádrž naplnila „štěstím” v dohledné době levně, nejméně několik dalších let to bude spíše pokusné řešení s adekvátní cenou.

Zdroj: AD

Petr Miler