Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Jakkoli při pohledu do ceníku vypadá nová Octavia jako téměř zaručený recept na prodejní propadák, opak je pravdou. Už jen dva modely oslovují v Evropě více lidí, mohutně dotované elektromobily zašlapala do země všechny.

Prodeje nových aut v Evropě stále strádají, třebaže propady z dob koronavirových restrikcí jsou dávno minulostí. V červenci bylo prodáno 1 278 521 vozů, což je pořád o čtyři procenta méně než ve stejném měsíci loňského roku. K vyrovnání předchozího deficitu tedy nejenže nedochází, poklesy se dále prohlubují. Starý kontinent tak má od počátku roku do konce července na kontě pouze 6,37 milionu nových aut, což představuje 35procentní meziroční pád a nejhorší výsledek za několik dekád.

K zajímavému posunu došlo v případě rozložení registrací dle paliva, neboť na diesely již nepřipadá ani 30procentní podíl. Stejně tak klesly z 59 na 52 procent také benzinové vozy. Zbytek koláče si však již ukousla auta s alternativním pohonem, což ve výsledku není až tak překvapivé. Právě červenec byl totiž měsícem, kdy showroomy byly otevřené již úplně všude a na klíčových evropských trzích vzrostly, zejména pak v Německu a Francii, vzrostly dotace na elektrická auta na extrémní úroveň - slevy až 12 tisíc Eur (přes 313 tisíc Kč) z kapes ostatních motoristů jsou bezprecedentní.

Právě díky dotacím tak počet elektrifikovaných vozů vůbec poprvé v historii přesáhl dvousettisícovou metu, prodáno totiž bylo 230 700 takových aut. Nicméně i nadále je patrné, že lidé mají z ryzích elektromobilů spíše obavy, jakkoliv jejich registrace vzrostly z loňských 23 400 kusů na letošních 53 200 vozů. Uvážíme-li zmíněné dotace a rostoucí nabídku od Peugeotu, Mini či Porsche, je to pořád mizivá část trhu (4,1 %). Bez zajímavosti také není, že propadlíkem měsíce je Tesla, jejíž registrace poklesly meziročně o 76 procent.

Jakkoliv nicméně registrace elektrických vozů rostou, ani celkový součet všech 38 prodávaných modelů s tímto pohonem není dostatečný na to, aby překonal registrace Volkswagenu Golf a Škody Octavia. České novinky se totiž v červenci prodalo neskutečných 22 569 exemplářů, tedy o 18 procent více než loni. Díky tomu se Octavia stala třetím nejprodávanějším vozem Evropy, po zmiňovaném německém příbuzném (31 169 ks) a Renaultu Clio (25 054 ks). Až za ní pak skončil Peugeot 208 (20 520 ks), kterému přitom velmi pomohl zájem o štědře dotované elektrické provedení (2 559 ks).

Elektrická podpora Octavie ale evidentně byla minimální, plug-in hybridní verze totiž není ani v první desítce. A překvapivé vlastně je, že Škoda stejně jako Volkswagen nezanechaly výraznější stopu ani v segmentu mild-hybridů, přestože nyní je v obou případech takových variant nabízeno bezpočet. Lidé tedy evidentně u tradičních modelů touží po tradičním ústrojí, a když už zvolí alternativní pohon, chtějí o tom dát již na první pohled vědět každému. Trend vymykání se davu tedy evidentně neskončil.

Zastavme se ale ještě na moment u úspěchu Octavie, který je pozoruhodný ještě v jednom ohledu. Čtvrtá generace je totiž o poznání dražší než ta třetí, navíc s ní má automobilka nemalé problémy, které rezonují i v zahraničí. Ovšem její tvary spojené s nemalou vnitřní praktičností přesvědčily ke koupi více než dvojnásobek lidí, než je tomu u nejprodávanějšího elektromobilu. Právě Renault Zoe je přitom jedním z těch vozů, které lze v Německu pořídit i zcela zdarma, byť se jedná o dvouletý operativní leasing.

Octavia přitom neválcuje pouze elektromobily, ale rovněž SUV, což je možná ještě překvapivější. Nejúspěšnější byl totiž v tomto segmentu Renault Captur, ten si však celkově musel vystačit až s pátou příčkou. Šestá pak zbyla na Peugeot 2008 a sedmá na Volkswagen T-Roc. Ač se tedy zdálo, že s nabytým sebevědomím a vysokými cenami mladoboleslavská automobilka dopadne jak sedláci u Chlumce, místo toho Škoda evidentně trefila jackpot.

Nicméně neskutečným úspěchem je třetí místo Škody Octavia, která je k mání mnohem dráže než předchůdce. Přesto si meziročně polepšila o 18 procent, zatímco první Golf ztratil 4 procenta. Foto: Škoda Auto

Zdroj: JATO Dynamics

Petr Prokopec