Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Omezená životnost akumulátorů elektrických aut je nepochybně jedním z jejich největších problémů. Určitě ho ale nevyřeší nařízení a tím spíše ne taková, která požadují to, co už výrobci dávno sami nabízí, to je jen plytký politický marketing.

Provoz Organizace spojených národů ročně vyjde na zhruba 1,3 bilionu korun. To rozhodně není malá částka, z aktuálního úhlu pohledu ji však můžeme považovat za zcela zbytečně vyhozené peníze. Evropská ekonomická komise OSN totiž v rámci světového fóra, které se zaměřilo na harmonizaci pravidel automobilové dopravy, vydala návrh, kterému nevíme, jestli se máme smát, nebo nad ním brečet. Po výrobcích totiž požaduje to, co již většina dělá. A co je horší, de facto je odrazuje od inovací.

Smyslem návrhu je garantovaná kapacita baterií elektromobilů po určité době provozu. To zní chvályhodně, však víme, jak to s akumulátory dopadá - obvykle nevydrží použitelné déle než 8 let, i když auto najede jen okolo 100 tisíc km, což zatlouká poslední hřebíček do rakve jejich údajné ekologičnosti. Potřebují-li po takové době nové akumulátory (což znamená novou zátěž pro přírodu), nebo musí dojít k výměně celého auta za nové, neboť nové baterky by byly nemístně drahé (což představuje zátěž ještě vyšší), nemá smysl si tu vyprávět pohádky o tom, jakou spásu pro planetu představují.

Jenže tento problém nelze vyřešit tím, že nařídíte něco lepšího. A i kdyby, musíte něco lepšího skutečně nařídit. Nic takového ale OSN nedělá, neboť novým návrhem požaduje, aby akumulátory po pěti letech či najetí maximálně 100 tisíc kilometrů přišly maximálně o 20 procent na dojezdu. Po osmi letech či maximálně 160 tisících kilometrů pak kapacita má poklesnout maximálně o 30 procent. Prakticky přesně to ale většina automobilek v současné době garantuje, k čemu tedy takový návrh je?

Možná méně než k ničemu, jednání komise může být snadno i kontraproduktivní. Pokud totiž nový návrh počítá s tím, co již bylo zavedeno, pak výrobci nejsou tlačeni k vývoji lepších baterií. Je to zkrátka jen plytký politický marketing ve stylu: „My jsme vám zajistili...” Ve skutečnosti se to ale „zajistilo samo”, není to dostačující a z dlouhodobého hlediska může být nová náplast na současnou realitu jen zdrojem horší budoucnosti.

O návrhu se má hlasovat v březnu příštího roku, přičemž členské země OSN, které jej přijmou, musí následně upravit svou lokální legislativu. Dost by nás přitom zajímalo, zda by zákonodárci hýkali nadšením v případě, kdyby namísto dojezdu elektromobilů mělo jít třeba o dojezd spalovacích aut. Pokud by totiž třeba váš diesel měl po osmi letech zvládat na jednu nádrž místo tisíce kilometrů jen 700, asi by to stěží někdo bral jako cokoli pozitivního.

S elektromobilitou zkrátka přichází nové pořádky, které většina obyčejných lidí přirozeně odmítá. A není na tom nic špatného ani podivného. Automobil je stále pro značnou část populace po koupi bydlení druhým největším výdajem v životě. Pokud s ním ovšem po najetí relativně nízkých 160 tisíc kilometrů možná nezvládnete na jeden zátah dojet na chatu, pak jde o šunt, který by OSN mělo odsoudit. A nikoliv legalizovat pod rouškou snahy zajistit něco lepšího.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec