Autoforum

/

Foto: Pexels

Auta jsou dokola ostrakizována pro svou škodlivost přírodě, za poslední dekády se ale stala o tolik čistšími, že lidem zcela začaly unikat souvislosti. Jako v tomto případě.

V březnu letošního roku nedorazil do Nizozemska pouze koronavirus, v zemi tulipánů začal také začal platit nový plošný rychlostní limit na dálnicích. Nizozemci tak už ani tam nemohou jet více než 100 km/h, což zákonodárci vysvětlovali nezbytnou redukcí emisí oxidů dusíku. Akce spojená s výměnou dopravního značení a s dalšími úpravami je přitom vyšla na 19 milionů Eur (skoro půl miliardy Kč), což rozhodně není malá částka. Efekt této investice je ale poněkud pochybný.

Kolegové z investigativní platformy Investico zkoumali emise oxidů dusíku pětadvaceti farem, které leží blízko chráněné oblasti Natura 2000. A zjistili, že efekt celého plošného snížení rychlosti na dálnicích by vyvážilo zavření jediné farmy chovající krocany, natož pak jakýchkoli dalších.

Dosud se v zemědělství mluvilo jako o největších škůdcích o kravách, v jejich případě jde ale o metan, tedy skleníkový plyn. Nizozemsko se potýká s koncentracemi NOx a zde znamenají problém krocani. Podle novinářů hned 17 z 25 největších producentů emisí sídlí v provincii Gelderland. Dva pak pochází z vesnice Ermelo, přičemž ta větší firma má na kontě 61krát větší množství emisí NOx než průměrný chovatel dobytka. Právě tato farma s 24 tisíci krocany pak vyrovnává celý přínos snížení rychlosti.

Tedy jinými slovy, pokud by Nizozemci zavřeli jednu farmu, mohou po dálnicích stotřicítkou jezdit se stejným výsledkem. A pokud by k tomu přihodili ještě jednu, pak při zachování předchozího rychlostního limitu ještě dochází k ochraně životního prostředí. Nicméně v té chvíli by se nejspíše ozval každý ochránce zvířat.

Neříkáme, že zavírání farem je lepší řešení než omezování rychlosti, jen je dobré dát si věci do souvislostí. Mnozí, zejména pak „zeleně” smýšlející politici rádi dělají z aut největší zlo, uniká jim ale, kam je vývoj posledních dekád posunul. Emise moderních aut jsou dnes tak nízké, že ve výsledku můžeme dojít i k takto tragikomickým závěrům.

Pozoruhodná je také reakce holandských politiků. Ti prý o vysokých emisích spojených s krocany dávno vědí, ovšem nechávají jen čistě na nich, zda zvolí ekologičtější způsob chovu či nikoliv. Jedním z jejich argumentů je i to, že daná transformace něco stojí a ne každý zemědělec na ni má. Inu, i jiná opatření něco stojí a ne každý na ně má, ta v automobilovém světě nevyjímaje. V něm se ale ohledy berou na málokoho.

Zdroj: Investico

Petr Prokopec