Autoforum

/

Foto: BMW

Downsizing je skvělý, hybridy jsou ještě lepší a elektrický pohon, ten je úplně nejlepší. Zákazníci s tím zjevně souzní, proto BMW loni donutili vyrobit nejvíc osmiválcových motorů v historii společnosti, to dá rozum.

Lidé mají jednu vlastně docela sympatickou vlastnost, která je patrná i z některých současných politických kauz - čím víc jim něco začnete „násilím” upírat, tím víc po tom začnou toužit. Je v tom jistě i trochu přirozené zvědavosti, nutně to ale musí být i vrozený, nikým nenaučený pocit, že když je jim něco moc upíráno, nemusí to být proto, že je to tak špatné, ale také proto, že je to tak dobré. A tak to prostě chtějí poznat víc, než kdyby to bylo běžně k dispozici.

Kdo ví, jak dlouho by v Československu přežil komunismus, kdyby lidem nebyly upírány takové věci jako možnost podívat se kamkoli po světě, realizovat se drobným podnikáním nebo si koupit nějaké „západní zboží”. Spoustě lidí nic jiného nechybělo a tohle rozvolnění by nic zásadního nezměnilo - lidé by se z naprosté většiny stejně vrátili tam, kde jsou doma, stejně by se nakonec nechali zaměstnat tam, kde je „buzerují”, výměnou za výhody zaměstnaneckého poměru a stejně by si koupili botasky. Však se po roce 1989 nestalo nic jiného, oklikou jsme se vrátili ke spoustě starých zvyků s tím, že vlastně nebyly tak špatné.

Jenže těm, které svobodomyslnost míjí obloukem, tohle nedochází. Nechápou, že jejich usurpování společnosti ad absurdum i infinitum současně je ve výsledku stejně kontraproduktivní jako nekonečné kydání hnoje na politické konkurenty. Znát je to nakonec i ve světě aut - kdyby aktivističtí politici a spol. nechal elektrický pohon elektrickým pohonem, nevzbudili by tolik odporu. Nakonec ani v nás, kteří neodporujeme tomuto pohonu jako takovému, ale právě jeho nesmyslnému nařizování.

Je to takový antimarketing resp. nechtěný marketing podporující prodej úplně jiných řešení. Ani nespočítám na vlasech své řídnoucí kštice, kolik už jsem poznal lidí, kteří si chtěli koupit ještě tohle a ještě támhleto nebo ještě toto, dokud je to k dispozici. Doplňte si cokoli od posledního dieselu v malém autě přes poslední nehybridní motor v kompaktu až po poslední manuální převodovku nebo šestiválcový nafťák v oblíbeném SUV... Ti lidé pro to kolikrát neměli větší než úplně základní racionální důvody (vyhovuje jim to), dominantní byla snaha vyhnout se nařizovanému a koupit ještě to, co je postupně zakazované.

Že to není jen má empirie, ukazuje i jedna tragikomická statistika, o kterou se podělil s kolegy z Motor1 šéf výzkumu a vývoje BMW Joachim Post. Doktora Posta známe ještě z dob, kdy měl na starosti ještě vývoj dílčích produktů a byl to přímočarý, racionálně uvažující člověk. Dnes bude jistě větším diplomatem, přesto bez váhání vyklopil zajímavý fakt: „Svět se změnil. Loni jsme zaznamenali nejvíc prodejů elektromobilů a zároveň rekordně vysoké prodeje osmiválcových motorů,” řekl udiveným kolegům.

To je opravdu pikantní, zvlášť uvážíme-li, jak málo osmiválců v nabídce BMW zbylo. Mívala ho kdysi i M3, v řadě pět jich bylo nabízeno několik, v sedmičce snad většina a žádným divem nebyly ani u SUV. Firma nabízela dokonce i osmiválcové diesely. Tehdy se ale rekordní prodeje nekonaly, ty se konají dnes, kdy motor V8 koupíte už jen totálně okrajově (M5) do řady 5, do pár sedmiček a do pár verzí velkých SUV. Přesto je z toho rekord, je to zakázané ovoce, které nejvíc chutná.

Je skutečně zjevné, že lidé se tím vzpírají nařizovanému a chtějí si ještě užít motor zralý na vymření. BMW jim rádo vychází vstříc: „Chceme zákazníkovi dát to nejlepší auto a on se může rozhodnout, jaký druh pohonu chce. Nechceme mu dát nové auto jen tehdy, pokud si vybere elektromobil, a nutit staré auto, pokud chce spalovací motor,” říká Dr. Post a naráží na obvyklou strategii konkurentů, kteří vám obvykle se spalovacím pohonem prodají jen vývojově dávno přežité vozy, čímž ve výsledku víc škodí sami sobě, než aby prospívali prodejům protežované alternativy.

BMW tedy bravo a zákazníkům též. Tohle je ten správný tichý boj s absurdním diktátem, který je od počátku úplně zbytečný. Bude-li jednou elektrický pohon konkurenceschopný, prosadí se rychle sám. A pokud není, stejně ho všem vnutit nepůjde. Je tak těžké to chápat a zařídit se podle toho? Tedy nehrabat do procesů, které samy od sebe, zcela přirozeně vrátí ten nejlepší možný výsledek pro všechny?

Zdroj: Motor1

Petr Miler