Autoforum

/

Foto: Magna Steyr, tiskové materiály

Ještě nedávno vyráběla slušnou řádku modelů od dvou Jaguarů až po BMW Z4, do dvou let ale přijde krom Mercedesu třídy G o všechno. A je otázkou, jak velkou budoucnost zrovna tohle auto má.

Od chvíle, kdy politici začali nařizovat elektromobilitu, mluvíme o tom, že nejde o dobrý nápad. Ne každý je z aut bez spalovacího pohonu odvařený, ne každý si je může dovolit. A dokud se bateriové vozy nedostanou na úroveň těch benzinových či dieselových, a to nejen cenou, ale hlavně využitelností a tím, že sloužit budou ony vám a nikoliv vy jim, nelze čekat žádnou změnu. To ale v souladu s utlumováním výroby spalovacích aut a zdražováním zbytku, který zůstává v produkci, vede k neskutečné drahotě. A tedy k odlivu zákazníků všeobecně.

Tyto kroky bohužel již začaly nést své ovoce nejen v podobě dopadů na automobilové firmy prvního sledu, ale i ty které stojí za nimi. Před pár dny jsme vás informovali, že u konce s dechem jsou takové ikony jako Recaro či BBS. První zmíněná fungovala po víc než 100 let, přičemž patřila mezi nejznámější dodavatele v oboru. Jenže výrobci kvůli díky investicím do elektromobility, které zatím neústí v zisk, nuceni utahovat opasek takovým způsobem, že bude zakrátko těsný i Twiggy. A první na ráně jsou pochopitelně externí dodavatelé jako výše zmíněné firmy.

I když ovšem ještě ani neproběhl pohřeb prvních padlých, začíná být zjevné, že tento masakr bude mít obětí ještě víc. Kolegové z Autocaru totiž poukazují na slavnou rakouskou firmu Magna Steyr, které též začíná téct do bot. Stojí za tím hned několik důvodů, které se naneštěstí sešly ve stejnou dobu. Vše odstartoval pád Fiskeru, pro který byla Magna Steyr nejen smluvním výrobním partnerem, ale zároveň pomáhala s vývojem. Za svou práci byla mimo jiné odměněna akciemi této firmy.

Tímto způsobem Rakušané přišli o miliardy korun. A jakkoli jde o velkou ránu, zřejmě by ji ještě rozdýchali. Jenže jak jsme zmínili, těch úderů bylo hned několik a v relativně krátkém horizontu. Další firmě zasadil Jaguar, který se rozhodl poslat k ledu veškeré své dosavadní portfolio. Jenže zrovna modely E-Pace a I-Pace se vyrábí právě ve Štýrském Hradci, kde má Magna Steyr svou největší továrnu. Poslední kusy mají z montážních linek sjet letos v prosinci.

Nejpozději s rokem 2026 pak skončí výroba BMW Z4 a Toyoty Supra, které mají Rakušané rovněž na starosti. Mimo to se mohou rozloučit se zakázkou od britské firmy Ineos, neboť miliardář Jim Ratcliffe zjistil, co dnes ví už prakticky každý - tedy že zájem o elektromobilitu již nahoru neroste, místo toho se řada lidí po špatných zkušenostech vrací ke spalovacím autům. Z toho důvodu poslal k ledu SUV Fusilier.

Magně Steyr tak zůstal jen Mercedes-Benz třídy G, jehož výrobě se Rakušané věnují nepřetržitě od roku 1979. Nicméně ani ten již není takovým trhákem, jako tomu kdysi bývalo, loni se prodalo jen 42 700 aut. To je ovšem množství hluboce pod kapacitami rakouské továrny. Z té loni vyjelo 105 100 nových vozů, v roce 2019 pak šlo o rekordních 168 822 exemplářů. Šéf firmy Swamy Kotagiri tak mluví o nutné restrukturalizaci.

„Jsme závislí na zakázkách od automobilek. Jenže ty v Evropě a Číně v současné době vyrábí nad rámec poptávky,“ říká Kotagiri. A poukazuje na to, že nejde jen o problém rakouské společnosti, ale celého oboru. To je zjevné i v Nizozemsku, kde firma Nedcar letos nadobro uzavřela svou továrnu, neboť BMW se rozhodlo, že si bude jednotlivé modely Mini vyrábět pod vlastní střechou, zejména pak v Lipsku.

Vraťme se ale ještě zpátky do Rakouska, kde Magna Steyr musela již v dubnu kvůli pozastavení výroby Fiskeru Ocean propustit 500 zaměstnanců. To jsou sice jen necelá čtyři procenta všech stavů, nicméně v té době se ještě věřilo, že elektrické SUV bude pokračovat. Aktuálně je ale jisté, že další kola vyhazovů budou jen následovat, a to vždy po konci některého z výše zmíněných aut.

Záchrana by poté mohla přijít z Číny, alespoň tímto směrem se Kotagiri aktuálně kouká. Tím by ale jen byla naplněna naše smutná prognóza, že Brusel svými nesmyslnými rozhodnutími udělá z Evropy skanzen, kde budou konkurenti z Říše středu nakupovat jak v outletu. Nic jiného ale nejde čekat, pokud se něco nezmění. Hrozící pád firmy, jejíž kořeny sahají až do roku 1864, by měl být varováním, že je třeba zatáhnout za brzdu co nejdříve.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec