Autoforum

/

Foto: Polestar

Kdysi slibná značka dnes připomíná Titanic, který nad vodou drží už jen čínské peníze. A jakmile Číňanům dojde trpělivost, máme tu druhý Fisker. Od května se navíc akcie společnosti prodávají za méně než dolar, s čímž má problém Nasdaq.

Nostalgie je mrcha bez ohledu na to, kdy a jak se s ní setkáte. Ať už jde o vaši bývalou lásku, někdejší oblíbený film či třeba hračku nebo auto, pokaždé je váš zdravý úsudek zastřen dávnými emocemi. A kvůli nim začnete uvažovat iracionálně. Klidně si tedy ve své sbírce ponecháte naprostý šunt, i když víte, že ho už nikdy nepoužijete a jen vám zabírá místo. Vyhodit ho ale nemáte to srdce, neboť vám třeba připomíná desítky hodin namáhavé práce, kterými jste museli projít, abyste si ho pořídili. Nebo jde pro změnu o memento jinak nesouvisejících krásných chvilek vašeho života.

Přesunout se nyní můžeme k automobilce Polestar, která na první pohled nemá s výše zmíněným pranic společného. Jde totiž o někdejší závodní tým, který vzniknul v roce 1996 pod názvem Flash Engineering. Posléze byl prodán a přejmenován na Polárku. Jednou z jeho nových aktivit byl vývoj sportovních derivátů Volva, pročež o něm tou dobou bylo možné smýšlet jako o obdobě AMG nebo BMW M. V červenci 2015 pak švédská automobilka Polestar pohltila, čímž byla analogie zejména k AMG dokonána. Jenže o dva roky později Volvo oznámilo, že z Polestaru udělá samostatného výrobce elektrických aut.

Znělo to absurdně, je to jako udělat z Kosteleckých uzenin oděvní značku. Ale zpočátku to fungovalo. „Elektrický optimismus” byl nezměrný, krytí Volvem příhodné, a tak se Polestaru věřilo. Nová firma se starým jménem vstoupila na burzu a v roce 2021 se jedna její akcie prodávala za více než 13 dolarů (cca 305 Kč). Firma tedy měla tržní kapitalizaci 21 miliard USD (skoro půl bilionu Kč), víc než má i dnes třeba celá skupina Renault nebo samotné Volvo. Od půlky loňského roku ale bezbřehý optimismus přešel ve smyslu pro realitu a Polestar začal padat ke dnu po všech stránkách, jak rekapitulují kolegové z Carscoops.

Zatímco tedy do onoho konce roku 2021 připomínal Polestar raketu mířící ke hvězdě, po které je pojmenován, nyní ho lze označit za Titanic, který již narazil na ledovec a míří pouze ke dnu. Definitivně se to potvrdilo letos v květnu, kdy cena jedné akcie klesla na historické minimum a prodávala se za pouhých 73 centů (17 Kč). To jen reflektuje obrovské propady prodejů, s nimiž se Polestar potýká, a které navíc přicházejí v momentě, kdy se sotva stihly někam vyšplhat. Podle dat JATO Dynamics firma letos prodala v Evropě jen 8 914 kusů klíčového modelu 2, což je o 35 procent méně než loni. A pokles odbytu za poslední evidovaný měsíc je 41procentní. Prodeje Polestaru 3 (18 aut) a typu 4 (1 auto) pak stěží něco vyřeší.

Není tedy divu, že se akcie firmy nad hranici 1 USD neboli 23,50 korun už znovu nevyšvihly. Na to nyní firmu upozornil Nasdaq s tím, že pokud nedojde k nápravě, Polestar z burzy vyřadí. Značka tak má nyní čas do 2. ledna 2025, aby hodnotu svých akcií povýšila nad dolar za kus po alespoň deset po sobě následujících pracovních dnů. Pokud to neudělá (a může si pomoci umělým omezením počtu akcií v oběhu, takže je to řešitelné relativně snadno), může jí být vyměřen ještě dodatečný čas v podobě dalších šesti měsíců, pak by byla firma z burzy vyřazena třeba jako Fisker, jejíž osud následuje.

Firma navíc jako by ani nepočítala s tím, že situaci dokáže změnit. Podle informací z Číny, kde svá auta vyrábí, hodlá do konce září propustit 30 procent svých zaměstnanců, neboť poptávka i přes rozšiřující se portfolio dál klesá. Nad firmou pak ostatně zlomilo hůl i mateřské Volvo, prodalo většinu svých akcií ve firmě. A nad vodou ji tak drží pouze čínské Geely, který ale může jednoho dnes pozbýt ochoty živořící společnost finančně sanovat.

Tím se dostáváme k v úvodu zmiňované nostalgii. Zrovna ta se v Číně nenosí, ostatně každoročně v Říši středu vznikne několik stovek automobilových start-upů a podobné číslo jich zase zanikne. Místní automobilky navíc nemají problém představovat zcela nové značky jak na běžícím pásu, u těch starých pak mění zaměření či je bez milosti posílají do důchodu. A přesně takto může skončit Polestar.

Zdroje: Carscoops, JATO Dynamics

Petr Prokopec