Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Usednout za volant unikátního konceptu nového SUV Škody bylo zajímavé, zajímavější ale bylo dozvědět se řadu detailů k jeho sériové verzi.

Asi nikdy bych se neoznačil za novináře - už proto, kdo všechno si v této zemi novinář také říká. Kolem této branže se ale točím už přes 15 let a zažil jsem za tu dobu kde co, v dobrém i zlém. Ještě nikdy se ale nestalo, že by mi nějaká automobilka nabídla svezení s autem, které vyrobila v jediném exempláři jako hvězdu několika autosalonů a jehož hodnota několikanásobně převyšuje i cenu těch nejdražších hypersportů planety. Když mi tedy Škoda nabídla možnost takto poznat koncept Vision S, nedalo se to odmítnout.

Předem ale bylo jasné, že samotná jízda, zvlášť za daných okolností (nízkými rychlostmi v rozestavěné tovární hale), bude zajímavá spíše puncem své výjimečnosti než čímkoli jiným. Vision S je koncept, ryzí studie postavená hlavně s cílem okouzlovat publikum automobilových výstav a informace o jeho jízdním projevu vás už z podstaty nemusí příliš zajímat. Auto „nějak jede”, „něco dělá” a můžeme si jistě dlouze povídat o tom, co vlastně. Jenže o budoucím sériovém modelu stejného ražení toho tak či onak mnoho neříká.

Tento článek tedy neberte jako „test konceptu”. Jednak by neměl valný smysl a jednak vlastně ani nebyl reálně možný - z pohybu rychlostmi maximálně pár desítek kilometrů v hodině vesměs v přímém směru se toho nedozvíte mnoho. Povím vám tedy jen krátce o tom, jaká jízda s tímto autem byla, více pozornosti ale zaměřím na to, co samotný koncept říká o sériovém autě a co dalšího jsem se o něm dozvěděl. Několik desítek minut jsem strávil s šéfem projektu velkého SUV, pár dalších zainteresovaných osob kontaktoval později a ještě jsou tu zdroje, které vám leccos poví, ač o slávu na našem webu netouží. Pojďme si to všechno shrnout.

Koncept je jako modelka, na kterou je lepší se jen dívat

Jízda s autem, které vlastně není určené pro ježdění, je jako sezení nad jídlem, které není určené ke snědení. Dráždí vás to, láká, o mnoho více než tyto pocity vám to ale nedá.

Byl to svérázný nápad a vlastně se divím, že se Škoda do takové prezentace pustila. Nechat někoho krátce sjet vozem, který se po hale v přímém směru pohybuje s pomocí elektrické části hybridního pohonu, který dnes v sériové podobě neexistuje v rámci celého koncernu VW a ani v jiné podobě se v sériové verzi velkého SUV Škody nemá objevit nejméně po několik dalších let, o schopnostech produkčního modelu prostě nemůže říci mnoho.

Probíhalo to asi takto: „vzal jsem za kliku” (spíše do ní píchnete a vysune se) dveří, která se v sériovém modelu neobjeví, protože by na výrobu byla moc drahá. Usedl jsem do sedadel, které se v sériovém modelu neobjeví, protože jsou příliš nekonvenční. Chtěl jsem se si ze zvyku seřídit vnitřní zpětné zrcátko a zapnout pásy, ale nešlo ani jedno - zrcátko je ve své křišťálové krustě pevně namontovaným klenotem, který se do série také nedostane a pás je zřejmě zcela nefunkční. Nebo minimálně není tak funkční, aby bylo vhodné ho jakkoli zatěžovat.

Pak mi bylo vysvětleno, jak zvolit jízdní režim voličem, který se v sériové výrobě neobjeví a jak poznat, který režim je vlastně aktuálně zvolený. V autě je sice asi tolik displejů jako vylepšení ve Škodě Favorit (548), cokoli reálného ale neukazuje ani jeden. A když se to všechno podařilo, chvíli jsme po hale jezdili tam a zpět.

Pocity? Elektrizující? Spalovací motor byl na povinném odpočinku a elektromotor jen s minimálním úsilím uváděl vůz v neslyšný pohyb. Brzdy brzdily, světlomety svítily, z interiéru se sem tam ozval nějaký zvuk a volant při jízdě v přímém směru nebyl úplně rovně. Bylo mi naznačeno, abych se zrovna o těchto věcech příliš nezmiňoval, ale nevidím důvod, proč je nekonstatovat. Nebo si snad podle projevu tohoto vozu někdo bude dělat úsudek o kvalitě zpracování sériového modelu? Bylo by to jako recenzovat film podle upoutávky, nejde to. Toto je unikátní studie vzniklá na objednávku Škody u externí firmy za desítky milionů Kč (zajímavé, že informace o ceně od různých lidí se trochu liší, nejvyšší cifra padla 3 miliony Eur - to by znamenalo 81 milionů Kč), nic více a nic méně.

Jsou to desítky milionů utracených za vizuální dojem, který má Vision S dělat. A také ho dělá. Je mi jasné, že se nebude líbit každému, na to je vzhled příliš polarizující, ale říkám vždy co si myslím a tady nebudu dělat výjimku - na to, jak moc mě auta typu SUV míjejí, mě tohle docela zaujalo. Na fotkách je všelijaké, naživo působivé a v pohybu? Docela impozantní. Má-li u SUV jít hlavně o vizuální dojem, pak tady problém není.

Jinak nechci působit nevděčně - „nechali ho sjet takovým unikátem a ještě pindá”. Tak to není, nepindám, jen se k tomu stavím realisticky. Byl jsem za tuto příležitost rád, bylo to pozoruhodné nahlédnutí pod pokličku mladoboleslavských automobilových kuchařů, ale to byl jen můj vnitřní hřejivý pocit. Vám mohu z této zkušenosti říci použitelného snad jen tolik, že vysoká pozice za volantem a patřičný rozhled Vision S není cizí. Ale čekali jste něco jiného od vozu tohoto typu?

Rozhodl jsem se tuto část prezentace dále neprodlužovat, však Vision S je modelka a na ty je lepší se dívat, než s nimi hovořit. Sesedl jsem tedy z koně a raději se vydal vyzvídat co nejvíce o sériovém modelu, který Vision S předznamenává.