Autoforum

/

Foto: Aquarius Engines

Je tvořený pouhými 20 komponenty, z nichž jen jediný je pohyblivý. Není drahý, netrápí ho emise a servisní interval činí 80 tisíc kilometrů, to všechno zní velmi zajímavě.

Je budoucností automobilové dopravy bateriová elektrifikace či naopak ta vodíková? A je vůbec budoucností elektrifikace? To jsou otázky, na které jasná odpověď chybí a dát ji může jen další vývoj. Ačkoliv bateriovému pohonu nelze upřít kouzlo, stejně tak nelze zastírat, že je spojen s řadou problémů. Jak tedy již dlouhodobě říkáme, vyhovět nemůže každému a proto by jej politici neměli tlačit do popředí jako jediný možný. Místo toho by podporováno mělo být jakékoliv řešení, u nějž pozitiva převládají nad negativy. Postupem času by totiž evolucí a nikoliv politickým tlakem mohl skutečně vzniknout ten nejčistší možný pohon.

Že evoluce skutečně funguje, nám dokládá izraelská firma Aquarius Engines. O té jsme naposledy mluvili před pár měsíci v souvislosti s jejím motorem „bez pístu“. Tím je myšlena jednotka, která ve skutečnosti píst má, ovšem spojen není s hřídelí, nýbrž se pohybuje volně. Agregát je tak v podstatě dvoutaktem, přičemž ve srovnání s běžnými čtyřtakty dosahuje dvojnásobné efektivity. Původně pak měl spalovat jen běžná paliva, ovšem nejnověji se jej povedlo uzpůsobit i těm syntetickým. A co více, zvládá spalovat i vodík, čímž rázem zapadá do ekologické škatulky.

Izraelci v této souvislosti poukazují na skutečnost, že motor má pouze 20 komponentů, z nichž jen jediný je pohyblivý, a tak celý může vážit pouhých 10 kg. Už to samo o sobě jej značně zlevňuje. Nicméně je třeba počítat i s tím, že zde zcela chybí olejový okruh a proto mazivo nemůže nikterak unikat. Stejně tak se uvnitř spalovacích komor nehromadí hydrokarbonáty z nespáleného paliva. Vzduchem chlazená jednotka pak dokonce ani nepotřebuje žádné lubrikanty, neboť tření snižuje s pomocí speciálních pístních kroužků z grafitu a unikátního povrchu válců. Bez servisního zásahu by tak měla vydržet zhruba tisíc hodin provozu.

Co přesně to znamená? V podstatě tolik, že s motorem byste za techniky museli až po najetí zhruba 80 tisíc kilometrů. To je více, než mnozí lidé zvládnou za 10 let či během vlastnictví jednoho vozu. Za to nicméně agregát nevděčí jen své konstrukci, ale také zvažovanému využití. Primárně totiž nemá sloužit k roztáčení kol, místo toho bude energií zásobovat generátor a baterie, přičemž pohon obstará až elektrický trakční motor. Ten pak umožní i běžné regenerativní brzdění jako v případě klasického elektromobilu, o dobíjení akumulátorů se tak budou starat hned dva zdroje.

Nikdo nicméně neví, kdy přesně a zda vůbec se tento vodíkový agregát objeví ve výrobě. Izraelci za sebou zatím mají pouze testování, které provedla nezávislá rakouská firma AVLSchrick. Dále pak pracují hlavně na snížení hlučnosti generátoru, přičemž zvažují, že kromě aut by motor mohl pohánět i generátory telekomunikačních centrech. A sloužit by mohl také námořní či letecké dopravě. Možné využití je tedy opravdu široké, což zatím oslovilo Hondu, která má s firmou Aquarius podepsané partnerství. Japonci totiž rovněž operují na zemi, na vodě i ve vzduchu.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec