Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Hybridy u nás mají pověst utopických ekovýstřelků. Hybridní BMW 3 má ale výkon starší M3 a spotřebu 335d. Je to utopické?

Svéráz silničního lovu

Chování auta není vůbec nezajímavé, jakkoli je trochu svérázné a vyžaduje od šoféra jiný přístup k řízení. A to s přihlédnutím k odlišnému chování pohonu podle zvoleného jízdního režimu.

Také trojkový hybrid nabízí jízdní režimy Eco Pro, Comfort, Sport a Sport+, vůz ale mění více než u konvenčních bratříčků. Ve stručnosti řečeno, Eco Pro se snaží maximálně eliminovat spalovací motor a zapojit do práce elektromotor. Je to logické, tento režim funguje nejlépe do rychlosti 130 km/h a do té chvíle zvládne, krom ostré akcelerace, 40kilowattový motor skoro všechno. Navíc se předpokládá, že v Eco Pro nepojedete rychle, takže 306 koní spalovací jednotky nebude třeba.

Ve výsledku se děje hlavně to, že auto při jakémkoli ubrání plynu okamžitě, ale opravdu ihned šestiválec kompletně vypíná a snaží se jet jen na uspořenou elektřinu. Je to vážně zvláštní pocit, ale při adekvátním stylu jízdy vás to neomezuje a - jak jsem již naznačil - vypínání a zapínání spalovacího motor prakticky nepoznáte. A že takový způsob fungování ušetří palivo, o tom nepochybuji, spalovací motor při minimálních požadavcích na výkon příliš efektivní není.

Comfort skýtá jakýsi kompromis, kdy se snaží nabídnout úsporné i dynamické přednosti hybridního pohonu a sportovní režimy vám elektriku šetří jen na to, abyste měli pod pravou nohou maximální výkon při každé akceleraci - spalovací jednotka se z ničeho nic nevypne nikdy. Vůbec možnost si vůz takto měnit pod rukama je pozoruhodná a i díky tomu činí tento hybrid ušitý na míru tolika různým řidičským povahám.

Sám jsem jej měl k dispozici jen po pár set kilometrů jízdy a během nich není možné vyzkoušet úplně všechno, zkusil jsem ale tři typy jízdy, při kterých by vůz mohl fungovat opravdu efektivně - svižná, ale relativně decentní jízda, velmi aktivní přesun a využívání 340 koní naplno. Ve všech režimech jsem přitom - to musím přiznat - dával vozu možnost maximálně projevit jeho přednosti, tedy snažil se eliminovat ostré brzdění a pro předvídavou decelerací využíval především možností elektromotoru. Jeho 40 kW není na brzdění bůhví co, ale dá se přesně sledovat, kdy jeho možností využíváte či kdy je překračujete a v prvním zmíněném režimu a částečně i v tom druhém se s těmito možnostmi dá vyžít docela dobře.

První zmíněnou, svižnou jízdu jsem absolvovat v režimu Eco Pro, i když jsem zrovna jako Gerhard Plattner nejel. Byla to aktivní okresková jízda se spoustou předjíždění, ale vždy tak nějak decentní s rychlostmi do 140 km/h. Je docela úsměvné se při takové jízdě neustále dívat na to, jak se vám pořád vypíná motor, ale to je jen divný pocit, auto funguje, jak potřebujete.

Pro druhý režim jsem zvolil režim Comfort a rychlosti do 160, jen místy do 180 km/h. Vypínání motoru zde značně ubude, vůz vám ale při každé akceleraci dovolí okusit dodatečnou, bezprostřední sílu elektromotoru, který si navíc při dalším umírněném brzdění zase dobijete do plna.

Třetí režim se pochopitelně odehrál v některých ze sportovních režimů (Sport, Sport+, Traction, DSC OFF, všechny počítají s tím, že pojedete tak trochu šíleně) a nabídl opravdu pozoruhodnou dynamiku. Na videu v další kapitole si můžete prohlédnout, že AH 3 v takovém momentě umí jezdit rychle i v zatáčkách, následující snímek pak ukazuje, že v přímce se se svým možnostmi neztratí ani vedle citelně lehčí a jen o málo slabší M135i. Akceleraci je prakticky totožná od nízkých rychlostí až k omezovači a vězte, že v trojce bylo třeba ubírat, aby se k M135i na otevřené dálnici (je německá, opravdu...) nepřiblížila na příliš nebezpečnou vzdálenost.

Chce to dát AH 3 šanci a naučit se s ní zacházet trochu jinak a nebát se hrát si s dostupnými jízdními režimy podle toho, jak zrovna upalujete. Ale pokud to dokážete, vůz vám nějaké to palivo skutečně ušetří.

Střídmost mu není cizí

Jak už jste patrně pochopili, u AH 3 (nejde o zkratku pro jména Adolfa Hitlera, snad u BMW nikdy neudělají model model AH 18...) jsem v souladu s tím, co zaznělo v úvodu, rezignoval na nějaké pokusy o economy run. Nepochybuji o tom, že i v něm by dokázal vůz předvést lepší výsledek než auto s konvenčním pohonem, a to hlavně pro zmíněnou schopnost vypínat motor i za jízdy třeba v táhlých klesáních. To je ale opravdu jedna z mála výhod hybridu při takové jízdě, i když ji lze ze strany auta s konvenčním pohonem částečně eliminovat brzděním motorem s rovněž nulovou spotřebou. Já jsem ale vsadil na aktivní kartu a dočkal se příjemných výsledků.

Je přitom jasné, že elektromotor s 40 kW nedokáže s efektivitou spalovacího motoru s 225 kW výkonu nějak drasticky zamávat. Je to 20 procent dostupného výkonu a i když při naprosté většině jízd v průměru užijete sotva oněch 40 kW, přesto o větším než 20procentním zlepšení účinnosti fungování motoru nelze hovořit. I to mi ale přijde být velmi dobré.

Ve svých třech režimech jsem dosáhl třech různých spotřeb a ani jednou mě trojkový Active Hybrid nezklamal. Ona svižnější, ale stále umírněná jízda znamenala apetit přes 11 litrů benzinu na 100 km, s 335i jsem stejně jezdil za 13-13,5 litru. U zmíněné rychlejší jízdy si pak vůz řekl o 14,1 litru, což je o 3 litry méně než co jsem poznal u 335i. A opravdu dravé ježdění bez větších „ekoohledů” (snad jen to brzdění bylo pořád střídmější) absolvoval hybrid za 17-18 litrů. Za více s ním v provozu nikdo se zdravým úsudkem dlouhodobě jezdi nebude. A to, zdůrazňuji, jde o opravdu velmi rychlou jízdu na stejné silnici, kterou M135i rychleji nezvládla se spotřebou nižší než 21 litrů na sto. 335i ve stejném režimu brala ještě o něco více.

Jinými slovy se zde opakuje zkušenost s Lexusem GS - spotřeba je nižší přibližně o 20 procent, rychlost jízdy je přitom, jakkoli ne dramaticky, vyšší než v případě 335i. S touto spotřebou podobným stylem jezdila třeba 335d E90, která navíc se svými 286 koňmi neměla dynamiku nového hybridu. Není to zajímavé?