Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Vemte si do rukou 125d M Sport, odčarujte ji naftový motor, runflaty, přidejte ostřejší naladění a 320 koní. Máte? Pak třímáte v pažích M135i, nejlepší ostrý kompakt dneška.

Když jsem testoval novou 125d s M paketem, věděl jsem, že mě dělí jen pár týdnů od chvíle, kdy poprvé vyzkouším model M135i, nový vrchol řady. Už tehdy bylo zřejmé, že 125d je hodně povedené auto, přesto jsem k blížícímu se poznání M135i hleděl s obavami. Nebylo by to totiž poprvé, co vrcholná verze není tou nejlepší v nabídce.

Pamatuji si třeba na někdejší zkušenost s Opelem Vectra V6 turbo, která byla nad očekávání pozitivní. Vrcholné provedení OPC s velmi podobnou výchozí techniku ale vedle ní byl jeden velký omyl. Nebo takový Saab 9-5 2,0t XWD (dej mu pánbůh věčnou slávu...) je výborný vůz, verze V6 turbo XWD malá silniční katastrofa. Není to ale jen případ koncernu GM a (dnes už částečně mrtvých) členů jeho rodiny, vedle čtyřválcových verzí se nepovedla třeba ani Alfa Romeo 159 resp. Brera V6 a úplně čisté svědomí nemá alespoň v některých dílčích aspektech ani BMW. Taková 1 M Coupe je skvělé auto, proč ale má její motor R6 biturbo snad vteřinové prodlevy v reakci na plynový pedál, když „ošizená”, jednoturbová verze s 306 koňmi je nejlepší přeplňovaný šestiválec široko daleko a slovo „prodleva” skoro nezná, to mi asi nikdo nevysvětlí.

Zasvěcení tento stav poznají po vyřčení slova „přetunit”, ostatním bych jej popsal jako překročení limitů výchozího technického řešení. Prostě pokud do Octavie nějak nacpete motor z Audi RS5, a nemusí zůstat jen u toho, neznamená to, že nutně stvoříte lepší auto než vyváženou verzi s 1,8 TSI pod kapotou. Může být rychlé, může být leccos, ale nemusí být dobré.

U M135i jsem se tedy bál především motoru. Přibylo mu oproti skvělému bráškovi z 335i F30 14 koní, což se zdá být malicherné, o charakteru to ale neříká zhola nic. Také jiný podvozek mohl přes avizované silniční ladění vozu odčarovat jeho mrštnost a poddajnost a zvěsti o standardně montovaném aktivním řízení s měnitelným převodem rovněž vzbuzovaly obavy.

K mé velké úlevě mohu předem říci, že prvních asi 300 kilometrů za volantem většinu obav rozptýlilo a slovy ze ságy o Rákosníčkovi mohu bez okolků předeslat, že BMW zase jednou stvořilo auto tak husté, že by se dalo krájet. Přesto má svá pro i proti, tak se na ně pojďme podívat.

Od empaketové jedničky skoro k nerozeznání

Dá se to vnímat z obou stran. 125d v paketu M by si klidně mohla říkat M125d a snad by se ani nikdo nedivil, konec konců, pár lidí se mě při jejím testování zeptalo, jestli se nejedná o „tu novou M135i”. A stejně tak nad tímto skutečným „poloM” může leckdo mávnout rukou jako nad nemístně vyšperkovanou 116d, tak jsou si verze M Sport a M Performance podobné.

Jen zasvěcení poznají M135i podle jiného předního nárazníku postrádajícího mlhová světla, titanově šedých krytů vnějších zpětných zrcátek (to silně zavání Ingolstadtem...) nebo zadního nárazníku se dvěma samostatnými koncovkami výfuku. Ty jsou vlastní jen šestiválcovému provedení, které se v této generaci (alespoň zatím) pojí výlučně s verzí M Performance. Jistě, našly by se i další detaily, ale některé jsou tak titěrné, že si jich nevšimnou ani ti nejbystřejší (jako jiná kola či brzdy) nebo prostě zvenku nejsou (logo M Performance na krytu motoru) a nebo nemusejí (emblém //M na zádi) být vidět.

To samé platí o interiéru, kde se hraje opět jen na detaily typu logo M Performance, které se na přístrojové desce objeví po nastartování. Zkrátka a jednoduše, tento model se od svých méně talentovaných sourozenců nesnaží odlišit křiklavým vzhledem. A podle mě je to dobře. Jednak proto, že křiklavé věci nemám rád, ale především kvůli tomu, že paket M Sport posunuje možnosti řady 1 tak daleko, že po ničem lepším stejně toužit nebudete.

Pro mě osobně tak zůstává M135i řádně „zatraktivněným” a svalnatě vypadajícím vozem zvenčí a příjemným, kvalitním a ostré jízdě asistujícím autem uvnitř. Potřebu mít v autě od M Performance „něco víc” nepociťuji a ty, kteří musejí mít ve vrcholné verzi za každou cenu něco jinak, snad uspokojí výše zmíněné odlišnosti.