Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Nová třída A působí na pohled neskutečně dynamicky a i její technika vyvolává velká očekávání. Jízdní realita ale až tak žhavá není.

Vzhledem slibuje víc než zmůže

Zatím to s Mercedesem A250 dopadá více než slušně - skvěle vypadá, uchvátí i svým interiérem a motor potěší přinejmenším svým výkonem a charakterem. Za jízdy ale už to taková výhra není, tedy abych byl přesný - tohle medvídě nejede špatně, rozhodně ale nedokáže naplnit očekávání, která ve vás může vyvolat svým vzhledem. Žádný hot hatch to prostě není. Tohle auto je trochu vyšší, méně obratné a je hůře ovladatelné. Vlastně to ani není překvapení, chová se jako Mercedes a hraje hlavně na komfortní notu. Jen to prostě nejde moc dohromady s tím, co avizuje jeho dynamická vizáž.

Jeďte klidně či svižně a budete spokojeni s tím vším, co vás obklopuje. Jízda dokáže být kvalitní, podvozek relativně poddajný, vše jemné, tiché, komfortní. Auto od vás ani nebude žádat mnoho pozornosti, navzdory relativně vysokému výkonu na přední ose. Ale vezměte otěže do svých rukou a poznáte, že o vytrénované spřežení tažené poslušnými klisnami se tady prostě nejedná. Že možnosti podvozku, brzd i ovladatelnosti zaostávají za tím, co by využití potenciálu motoru vyžadovalo.

Problém číslo jedna se jmenuje velmi vysoká rychlost. Řekněme, že jízdu do nějakých 180 km/h zvládá Áčko s nadhledem, A250 ale dokáže jet o dalších 60 km/h více a tam se tak dobře necítí. Stačí si jen zkusit na dálnici párkrát rychle změnit jízdní pruh nebo nepatrně měnit směr při ostřejším brzdění a jistotu vlády nad autem chtě nechtě ztratíte. Áčko lehce naznačuje jakési „přepadání přes podvozek” známé z MPV či SUV a právě tady dává vzpomenout na své předchůdce. Je pochopitelně o mnoho lepší, ale i docela obyčejný kompakt s adekvátním výkonem můžete v takových podmínkách vzít pěkně u úst a prostě bude kopírovat vaše povely. Áčko ne, je trochu pozadu, dává více najevo své setrvačné tendence a ještě vám zpátky k volantu nevrací informaci o tom, co zrovna dělá. Ale k tomu se ještě dostaneme.

Druhý problém si říká zatáčky. Znovu je to věc pokoušení maxima možného, jinak je vůz stabilní, přesný, neklade na řidiče větší nároky. Ale přibližte se limitu a poznáte možná nevelkou, ale citelnou neochotu pokládat se do zatáček a „překlápět se” z jedné šikany do druhé. Šlo by tomu pomoci odlehčením zádě a vyvolání mírné přetáčivosti, tomu se podvozek nebrání, jenže to jaksi nemá rádo kompletně nevypínatelné ESP (jeho funkci lze jen částečně omezit, a to ještě přes menu palubního počítače...), které záď rovná spíše do přímky. A je znovu po akci.

Třetí problém se jmenuje brzdy, které byly na autě zánovní (stejně jako auto celé), přesto jej nedokázaly s nadhledem krotit už při opakovaném zpomalování z rychlostí okolo 200 km/h k tempu dálničních kolon (cca 100 km/h). Ne, že by auto nebylo s to zpomalit, ale zvukový projev se brzy začal blížit práci s karbobruskou a ani ochota brzd se znovu pouštět do větších akcí nebyla velká.

S ovladatelností kdesi v průměru

Možná by to všechno bylo trochu lepší, kdyby auto bylo skvěle ovladatelné. Jenže není.

Na začátku všeho je automatická převodovka, která vám vždy přirozeně bere část vlády nad autem. Nemusí to být až tak velká potíž, pokud poslouchá na slovo v manuálním režimu, ale to o automatech pana Benze zpravidla neplatí. Tedy, poznal jsem od třícípé hvězdy i takové, poslední dobou se mi ale všechny zdají být příliš přemýšlivé - zmáčknete plus, nebo minus a na reakci čekáte snad sekundu. Za takovou dobu se za volantem stane tolik věcí...

U A250 jsou reakce rychlejší, vlastně je to v tomto ohledu nejrychlejší automat, který jsem letos v autě od Mercedesu okusil. Jenže proti okamžitosti reakcí automatů BMW nebo Porsche je to pořád bída a rovnat se nedokáže ani obdobné skříni v Golfu GTI, se kterým by mohlo být nezřídka srovnáváno. Automat si zkrátka žije pořád trochu svým životem a situaci nezachrání, ani když ho necháte pracovat zcela samostatně - i v tomto režimu funguje slušně, musel by ale číst vaše myšlenky, aby pracoval perfektně při ostré jízdě. Že jí nefandí ostatně naznačí i jiná věc - dejte si pár desítek kilometrů ostré jízdy a palubní systém zahlásí: „Zastavte vozidlo. Zařaďte polohu P. Nechte běžet motor.” Automat se asi přehřál a chvíli mu trvalo, než dovolil autu znovu vyrazit. Více vodítek pro preferenci jiného jízdního stylu netřeba...

Řízení je sice přesné a pracuje s docela vhodným převodem, je ale nekomunikativní a dosti nešťastně naposilované. V nízkých a středních rychlostech je to v pořádku, ale znovu si stačí sjet 200 či více km/h po dálnici a budete se muset potýkat a naprosto nepřirozeným odporem okolo středové polohy. Za volant musíte tak trochu zabrat, abyste s ním vůbec pohnuli a to pochopitelně dále umocňuje komplikované ovládání auta při podobně rychlé jízdě.

Plyn je skrytý kdesi za převodovkou, ale v tom, co cítíte, se chová slušně. A stejně jde hovořit o pedálu brzd, s jejichž dávkováním taktéž není problém - existují lepší i horší, i těchto je problém spíš v tom, že skvěle brzdí jen dosti krátce.

Dejte si to všechno dohromady se zmíněným nevypínatelným ESP a opravdu nemůžete dojít k jinému výsledku než k tomu, že tohle auto není tak rychlé, jak vypadá. Já neříkám, že to je nutně špatné, bavíme se o chování v extrému, jen upozorňuji, že to tak je - pokud si malujete A250 jako svůj budoucí hot hatch, složte štětce, není jím, neumí jím být, nechce jím být.

Kolega o tomto Áčku prohlásil, že to je takový stuttgartský Golf GTI. Ano, projev auta je při jízdě středními nebo i vyššími rychlostmi velmi podobný, je to velmi příjemný kompaktní cesťák. A pro Mercedes to není urážka, v nižší střední třídě je Golf GTI v posledních letech znovu vysokou kartou, ve srovnání s ním má navíc image a kvalitu, o které se německému souputníkovi ani nezdá. Jenže zatímco v GTI (i s převodovkou DSG) se za jízdy dobře cítíte až do samotného limitu, s A250 nikoli. Repertoár jeho možností prostě tak daleko nesahá.