Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Máte-li na autě malé plechové disky a chcete je vyměnit za větší z lehkých slitin, bude to i s pneu stát obvykle desetitisíce. Tento šmejd stojí 500 Kč.

Snaha hledat efektivní řešení, tedy získat co nejvíce za co nejméně, je lidem vlastní odnepaměti a určitě není špatná. Do značné míry je motorem veškeré evoluce a stojí i za stvořením takového vynálezu, jako je automobil. Kdyby lidé netoužili přepravovat více, rychleji, komfortněji a ještě k tomu levněji a s menšími starostmi, nikdy by neopustili koňská spřežení. Pokud by se vůbec dopracovali alespoň k těm.

Bohužel, část lidí v rovnici počítající na jedné straně s hodnotou a na druhé s náklady (ať už za obě slova schováme cokoli) jaksi přestala správně vnímat onu hodnotu. Buď se tedy něco snaží získat co nejlevněji, ať už to funguje jakkoli, nebo hodnotu vnímají velmi úzce, třeba skrze vizuální dojem, který ta či ona věc vytváří. Právě tato degenerace dala za vznik spoustě špatných věcí a mezi nimi i tomu, co nazýváme tuzingem - úpravami aut, které nemají v lepším případě absolutně žádný funkční přínos, tváří se však opačně. Mluvili jsme o nich už mnohokrát, o věci, kterou probereme dnes, ale dosud řeč nebyla.

Tento „vynález” přitom není nový, jeho sláva se ale na západ dostává pomalu. Slyšte tedy příběh jedné tuzingové absurdity, která bez překvapení boduje hlavně v Rusku. Místo jejího zrodu ale překvapit může - tuto „srandu” vymysleli Japonci.

Ve své podstatě jde o kryty plechových disků kol, „poklice”. To nutně nemusí být špatná věc, však kdo by se chtěl dívat na nevzhledné černé kotouče rotující v rozích jinak vizuálně zajímavého auta. Už jejich standardní provedení ale někdy balancují na hraně tuzingu - třeba když se místo pěkných krytů kol snaží tvářit jako loukotě disků z lehkých slitin. Tato varianta to dělá, něčím takovým by ale stěží byla mimořádná. Dotahuje to dál, neboť svými rozměry přesahuje obrys samotných disků a sápe se po pneumatikách předstírajíc, že onen disk je nejen z jiného materiálu, ale že má i o několik palců v průměru více.

Z přiložených fotek pochopíte, jak vše funguje. Onen kryt kol v tomto případě není z plastu, je měkčí, pružnější a není-li nasazen na kole, nedokáže ani dokonale držet tvar - připomíná leklou rybu. Je vyroben z termoplastického elastomeru a na kole je upevněn šrouby, jimiž je k vozu přichyceno samotné kolo. To má své výhody - výsledek vypadá věrohodněji, protože kryt nemusí viditelné šrouby předstírat a také jej prakticky není možné ukrást.

Výsledek vlastně nevypadá špatně, zdálky byste leckterému autu větší litá kola i uvěřili. „Je to fešný, ale je to falešný,” zapěl by jeden český bard - je to navzdory vizuálnímu výsledku naprostý nesmysl, dílo vrcholného postpotěmkinismu, Mt. Everest tuzingové kreativity. Výrobcem je japonská firma Nur Parts, která se tak snaží vylepšit vzhled tamních Kei Cars. Nevíme, jak oblíbená je tato věc v Japonsku, v Rusku se ale uchytila a zmínky o ní najdete právě tam. Standardně jsou tyto kryty nabízeny pro 13" kola s tím, že z nich vizuálně dělají „patnáctky”. A toho Rusové využívají na starších Ladách, vozech Daewoo a dalších autech, na která tento „návlek” pasuje.

V České republice jsme nic takového neviděli prodávat ani používat. Cena této věci se v Rusku pohybuje okolo 500 Kč za sadu, je tedy podstatně levnější než jakákoli skutečná kola. A to je maloobchodní cena, firma Nur Parts by vám při větším odběru jistě udělala podstatně lepší, však je to kus gumy. Za jakoukoli cenu to ale budou peníze hozené do kanálu, alespoň pokud přínos kol z lehkých slitin vnímáte skrze onu lehkost. Tohle vaše kola odlehčí asi tak úspěšně jako Ultra Fit And Slim Halinu Pawlovskou.

Určena je hlavně pro japonské kei cars, ale v Rusku je najdeme na jiných autech

První zmínka o ní se datuje k Tokio Auto Salon roku 2009, nejde tedy o novinku. Cestu na západ si ale zjevně klestí pomalu

Zdroj: Nur Parts

Petr Miler