Autoforum

/

Foto: Alpina

Vznikla v pouhých 57 exemplářích, z nichž většina byla navíc vybavena automatickou převodovkou a část už jistě ani neexistuje. Tento zachovalý kousek B12 5,7 z roku 1992 tak fascinuje i dnes.

Alpina by jistě byla ráda, kdybychom ji nazývali samostatnou automobilkou, kterou formálně je. Fakticky je to úpravce existující modelů BMW, stydět se ale nemá za co. Naopak, historie firmy je lemována bezpočtem úchvatných strojů a tento měsíc se rozhodla připomenout možná ten nejúchvatnější z nich. Vůz tak výjimečný, že jej musel mít třeba i sultán Bruneje.

Jde o model Alpina B12 5,7 Coupe, stroj založený na BMW 850 CSi. Vznikl jen v 57 kusech, zajímavý ale zdaleka není jen svou vzácností. Už „standardní” osmičkové BMW bylo technologicky na výši, například elektronickým pedálem plynu v roce 1989. Označení CSi v jeho případě znamenalo 5,6litrový dvanáctiválcový motor o 381 koních a 550 newtonmetrech točivého momentu. Výkon putoval na zadní kola přes šestistupňovou manuální převodovku, automat vůbec nebyl nabízen.

Alpina zvýšila objem dvanáctiválce na 5,7 litru a výkon motoru narostl na 416 koní, točivý moment se posunul na 572 Nm. To stačilo na sprint na stovku za 5,8 sekundy a maximální rychlo 300 km/h. I dnes jde o hodnoty, o kterých se většině aut může jen zdát a kdyby tehdy takové auto nabídlo Ferrari jako předchůdce současné 812 Superfast, asi by se nikdo nedivil - typem motoru, nabízenou dynamikou i luxusem a palubě byla B12 na úrovni italské značky.

Alpina ale nezůstala jen u motoru. Šestistupňový manuál a pohon zadních kol zůstal, firma však nabízela i automatickou převodovku. Ručně vyráběná karbonová kapota Alpiny B12 měla po stranách žebrované výdechy, které zlepšily chlazení motoru. Tlumiče Bilstein a zadní pneumatiky široké 285 mm zase pomohly jízdním vlastnostem. K tomu vidíme klasické poznávací znaky vozů upravených Alpinou - decentní spoilery předního i zadního nárazníku, dvacetipaprsková kola, světlé linky po stranách a kdyby fotky zachytily celý interiér, spatřili bychom i klasické, modře podbarvené budíky na přístrojovém štítu.

Interiér byl vyšperkovaný až tam, kam to jen v roce 1992 šlo. Černá buvolí kůže na sedadlech s prošíváním v barvách Alpiny dodnes láká k usednutí. Sedačky jsou také vyhřívané a kompletně elektricky nastavitelné včetně paměti. Posádka se mohla těšit z dvouzónové klimatizace, elektrického střešního okna, vylepšeného audiosystému, elektrické záclony na zadním okně nebo nastavitelných tlumičů.

Alpina neříká, jak se k tomuto autu dostala - zda je její, nebo někoho ze zákazníků, každopádně ví, že postavila jen 25 kousků s manuálním řazením a toto je jeden z nich. Je to vskutku designově i technicky dodnes lákavé auto a kdyby bylo na prodej, stálo by miliony. Nevíme ale o tom, že by se zrovna tohoto krásně rudého kousku chtěl někdo zbavit.

Zdroj: Alpina

Petr Miler