Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Měla to být odpověď na kroky konkurence a záchrana domácí výroby. Dnes z projektu Gamechanger zbývají jen roztrhané plány a chátrající prototypy. Strategii v tom nehledeje, automobilce prostě došly peníze.

Když Volkswagen zhruba před rokem oznamoval plány na přestavbu svého mateřského závodu ve Wolfsburgu, nešetřil velkými slovy. Projekt příznačně nazvaný Gamechanger měl do srdce německého impéria přinést takzvaný gigacasting - lisování velkých částí karoserie z jednoho kusu hliníku pod obrovským tlakem. Mělo to být rychlejší, levnější a udržet továrnu konkurenceschopnou i po přesunu výroby spalovacího Golfu do Mexika.

Jenže realita roku 2026 je neúprosná a plány narazily na tvrdou zeď finanční nouze, která začíná být tím hlavním, co je dnes ve Wolfsburgu vidět. Jak informují Auto News, vedení koncernu v čele s Oliverem Blumem v tichosti zařadilo zpátečku a projekt odpískalo. Z Gamechangeru se stal Gameender. Důvod? Automobilka hledá úspory ve výši 31 miliard eur, její zisky se mění ve ztráty, krvácí v Číně a na stole leží plány na zrušení až sta tisíc pracovních míst. Na nákladné technologické hrátky zkrátka nezbylo ani euro.

Správné rozhodnutí ze zcela špatných důvodů?

Celá situace má pikantní podtext. Samotný gigacasting, který zpopularizovala Tesla a s velkou slávou ho přebrali i další hráči jako Rivian nebo Ford, je z pohledu zákazníka přinejmenším sporný. Pro automobilku je skvělé, když místo svařování desítek plechů vysekne celou příď či záď auta na jedno bouchnutí obřího lisu. Zlevňuje to produkci a zrychluje linky.

Jakmile ale s takovým autem narazíte do svodidel, radost končí. Odlitek z jednoho kusu se jen těžko klepe kladivem. V praxi to znamená astronomické účty za opravy a totální škody i u nehod, které by u klasického auta vyřešila výměna pár dílů. Zákazníci Tesly či Rivianu by o tom - a o cenách havarijního pojištění - mohli vyprávět. A jak se nyní ukazuje i u Volva, které kvůli problémům s novými elektrickými modely a jejich složitou výrobou bojuje se zpožděními i propadem hodnoty, sázka na tuto kartu není tak bezchybná, jak tvrdil marketing.

Bylo by tedy lákavé zatleskat Volkswagenu, že se nenechal strhnout zářivou, ovšem slepou uličkou dřív, než se také spálil. Naivita ale není na místě. Ve Wolfsburgu neproběhlo žádné prozření, při kterém by technici bouchli do stolu s tím, že chtějí stavět opravitelná auta. Kdyby VW rušil gigacasting z ohleduplnosti k peněženkám svých klientů, zasloužil by si metál.

Tady se ale nehraje na racionalitu, tady se hraje o holé přežití. Zrušení projektu není projevem moudrosti, ale obyčejné finanční bezmoci. Volkswagen nemá na to, aby své vize ufinancoval, a škrtá jednu inovaci za druhou - ostatně už před pár týdny musel kvůli překročení rozpočtu o 300 milionů Eur zastavit i vývoj nového Golfu. Místo promyšlené strategie sledujeme panické hašení požáru, při kterém z paluby letí vše, co stojí moc peněz.

Odbory v ráži, Golf v ohrožení

Že nejde o promyšlený tah, potvrzuje i okamžitá reakce německých odborů. Šéfka podnikové rady Daniela Cavallo označila krok managementu za „hrubé porušení” dohod, které měly zajistit budoucnost domácího závodu. Podle odborářů vedení rezignovalo na technologický pokrok a obětovalo budoucnost firmy krátkodobému zalepení děr v rozpočtu.

Odveta na sebe nenechala čekat. Odbory už pohrozily, že zablokují plánovaný přesun výroby spalovacího Golfu do Mexika. Wolfsburg se tak ocitá v patové situaci: vývoj budoucího Golfu se odkládá na neurčito, zatímco tomu stávajícímu, který firmu stále živí, hrozí přinejmenším drahá domácí výroba, což firma též nepotřebuje.

Volkswagen znovu dokazuje, že jeho největším nepřítelem není konkurence z Ameriky či Číny, ale on sám a roky špatných strategických rozhodnutí. Zrušení gigacastingu mu sice ušetří miliardy a zákazníkům paradoxně ušetří budoucí starosti v servisech, ale jako signál o kondici největší evropské automobilky je to zpráva velmi varovná.

Zdroje: Auto News, Volkswagen

Petr Miler