Autoforum

/

Foto: Audi

Bylo jasné, že s tímto džbánem nepůjde chodit pro vodu donekonečna. Jakmile se množství kupců aut se spalovacími motory sníží pod určitou mezi, peníze v rozpočtu začnou chybět a je třeba brát jinde. Nebo přestat rozdávat tolik.

Norsko je z hlediska elektromobility doslova rájem. Tamní vláda sice na jejich koupi nepřispívá žádnými přímými dotacemi, místo toho nastavila propracovaný systém daní a odpustků. Právě v jejich důsledku spalovací vozy nakonec vychází mnohem dráže, což postupně vyústilo v nadvládu alternativního pohonu, který daněmi zatížen není a ještě pro něj platí řada výhod. Zatímco tedy zhruba před dekádou měly ryzí elektromobily na celkových registracích pouze jednoprocentní podíl, předloni se již jednalo o 42 procent a loni pak dokonce o 54 procent.

Nic však není zadarmo. Ekonomové z Mezinárodního měnového fondu (MMF) totiž spočítali, že Norsko jeho vřelost k elektromobilitě stála 19,2 miliardy NOK (cca 48,25 miliardy korun) na daních, jenž stát od majitelů těchto aut nevybral. Jinými slovy tedy na pořízení každého takového vozu nepřímo přispěl 250 tisíci norskými korunami (628 tisíc Kč). Dokud se prodává dost konvenčních aut zatíženích extrémními daněmi, problém to není, s klesajícím počtem prodaných aut je ale získaných peněz stále méně.

Studie MMF se v tomto kontextu pozastavuje nad tím, že ony úlevy jsou tím vyšší, čím vyšší je cena elektromobilu, čímž jsou zvýhodňováni ti nejbohatší. Nejde o překvapení, však už jsme nejednou zmiňovali, že podobné přerozdělování má nevyhnutelně právě takový dopad - peníze jsou vytaženy z kapes běžných daňových poplatníků, z nichž mnozí si nemohou dovolit pomalu ani ojetý vůz. Přesto však přímo či nepřímo podporují nákupy elektrických vozů těmi motoristy, jejichž roční příjem je i mnohonásobně vyšší a kteří by si elektromobil mohli snadno koupit za standardních podmínek. To by však ve chvíli, kdyby neměli pocit, že jeho koupí šetří, nejspíše neudělali.

Tento fakt si evidentně konečně začínají uvědomovat i Norové, kteří proto zvažují zavedení nového systému, v jehož rámci by veškerá zvýhodnění byla zastřešena maximální cenou 600 000 NOK (1,5 milionu korun). Po jejím překročení by kupci nebyli zcela zbaveni veškerých výhod, daňová zátěž na samotná auta by se ale zvýšila.

Nejde o jediný návrh, další je spojen se sešrotováním spalovacích vozů, za což by pro změnu motoristé byli zvýhodněni. Tedy ve chvíli, kdy by si pořídili jako náhradu elektromobil. Jelikož by ale tento krok mohl přivodit státu další ztráty, musel by být vykompenzován dalším zvýšením již existujících daní. Taková je tedy situace v zemi, kde 18 procent HDP tvoří příjmy z ropného průmyslu. A pochybujeme, že se na tom v dohledné době cokoli změní.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec