Autoforum

/

Foto: Scania

Ze všech míst světa byste odpor k tomuto nápadu čekali odkudkoli, jen ne z Německa. Fakta jsou ale neúprosná, s aktuálními technologiemi a zdroji energie přechod nelze rozumně realizovat.

O elektrifikaci aut se už mluví všude, nejen v automobilových médiích. Toto téma do svého vánočního projevu ostatně zakomponoval i český prezident Miloš Zeman, který se sice dopustil několika nepřesností, to ale nyní nechme stranou. Stěžejním zůstává bruselský tlak, který ve světle aktuálních skutečností jen stěží povede ke světlejším zítřkům. Místo toho můžeme počítat s razantním zdražováním, zvláště pokud bude má být elektrifikována i nákladní doprava.

Co je totiž tvrdým oříškem už u osobáků, je v případě nákladních v podstatě neřešitelný úkol. Německý Franuhoferův institut přišel se studií, v níž simuloval 9 500 cest do 543 supermarketů, které podniklo 224 kamionů o hmotnosti přesahující 12 tun. Výsledky zastáne elektrifikace nákladní dopravy asi nepotěší, neboť bylo zjištěno, že hned 80 procent oněch zavážek, na nichž se podílelo 60 procent zmíněných vozidel, nelze s elektrickým pohonem rozumně podniknout. Zbytek je pak reálný jen v důsledku specifických podpor a bez ohledu na aktuální cenu elektřiny.

Navíc je třeba dodat, že Franuhoferův institut vycházel z logistiky obchodního řetězce REWE, jenž v případě denního zásobování počítá především s cestami kratšími než 200 kilometrů. Firma pak sice vysílá kamiony i na delší trasy, ovšem i ty se pohybují jen okolo 500 km. Máme tu tedy velmi specifické mantinely, jenž by na první pohled mohly elektrifikaci i vyhovovat. Ovšem i tak může v rámci tohoto řetězce dojít k nahrazení maximálně 58 procent spalovacího vozového parku. Co je však podstatnější, tyto elektrické kamiony by zajišťovaly jen 25 procent veškerého zásobování.

Pokud by na alespoň na takovou výměnu skutečně došlo, nelze čekat vděk ani od zákazníků, ani od přírody. V tomto ohledu stačí jen zakomponovat do rovnice aktuální podmínky, kdy větrné elektrárny v posledních měsících generovaly jen velmi málo energie. Aby tedy nedošlo k výpadkům, musela být navýšena produkce těch uhelných. Ty sice mají být do budoucna nahrazeny plynovými, ovšem ani na ně nelze nahlížet jako na zcela čisté. Navíc EU nedávno vyrukovala s návrhem, že hodlá zakázat i tyto elektrárny. Zbývat tak budou jen obnovitelné zdroje.

Aby větrné elektrárny pokryly energetické nároky nákladní dopravy, musel by se jen v Německu trojnásobit počet turbín na 55 244. Souběžně s tím by navíc musela být posílena také síť. To pochopitelně nebude zadarmo, přičemž vše bude muset zaplatit zákazník nejen s pomocí stále vyšších daní, ale i skrze stále dražší zboží v oněch supermarketech. Rohlík za 10 korun tak rázem již není utopií, neboť je třeba vzpomenout na fakt, že s vyšší hmotností baterií toho kamiony méně poberou. Zvýší se tedy jak počet cest, tak bude muset narůst i počet řidičů.

Ona vyšší hmotnost pak sebou přinese ještě další negativum v podobě devastace silnic. Zvláště když dopravci zvažují, že by do provozu vyslali monstra s pěti, šesti či sedmi nápravami, u nichž by hmotnost mohla vzrůst až na 40 či 60 tun. V té chvíli by totiž sice nemuselo dojít na zvýšení počtu cest i řidičů, stejně jako by nebyla hustější doprava, ovšem samotné vozovky by trpěly ještě více - jakkoliv by ona kila byla rozložena na větší délku nákladních vozů.

Zas a znovu je tak třeba připomenout, že co možná vypadá dobře na papíře, nemusí nutně skončit pozitivy v reálném světě. S tím však europolitici již dávno nemají žádný kontakt. Navíc se jim stále více lidí kázat vodu, ovšem pít víno. V čele pokryteckého zástupu kráčí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, která si bez skrupulí vezme na cestu z Bratislavy do Vídně soukromý tryskáč.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec