Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Bájnou skupinu B charakterizovaly divoké průlety mezi stromy a ještě divočejší auta. Ford se svým přišel pozdě, o to zajímavější ale je.

Jste-li fanoušky rallye, jistě nemusíme připomínat 80. léta, kdy byla vrcholem skupina B. Jezdily tu stroje jako Lancia Delta S4, Audi Quattro S1 a nebo stroj, který máme před sebou dnes. Je to Ford RS200, jeden ze soutěžních vozů skupiny B, který nepřipomíná žádné silniční auto. A možná právě proto je to takový zjev a řada fanoušků má nejradši právě tento stroj.

Vývoj tohoto stroje nebyl snadný, v roce 1983 Ford přestal pracovat na projektu s označením 1700T, protože byl plný těžce a draze řešitelných problémů. Jenže opustit auto schopné soupeřit v třídě B se automobilce nechtělo a také pomyšlení na vyhozené peníze za vývoj bez výsledku nebyla lákavá. Proto se zkušenosti měly zúročit při stavbě jiného auta, které bude na rozdíl od 1700T mít pohon všech kol. Jinak totiž vozům Audi a Peugeot nebylo možné konkurovat.

Motor byl uložen uprostřed, byl to řadový čtyřválec o objemu 1,8 litru a měl samozřejmě turbodmychadlo. Je to jednotka Ford Cosworth BDT a v silniční specifikaci měl 250 koní výkonu. Při závodech nicméně podle tlaku turba dával 350 - 450 koní. Převodovka byla umístěna vpředu pro lepší rozložení hmotnosti, což znamenalo dost komplexní systém čtyřkolky. Středem auta procházely dvě hřídele, jedna od motoru k převodovce, druhá pak od převodovky zpátky k zadnímu diferenciálu. Je to systém pozoruhodný, ale fungoval - podle dobových informací je RS200 nejlépe vyvážené auto mezi svými konkurenty.

K dalším zajímavostem může patřit podvozek. Dvojité lichoběžníky na všech čtyřech kolech spolu s příčnými stabilizátory na obou nápravách tedy zas tak zajímavé nejsou, nicméně u každého kola jsou dva tlumiče a dvě pružiny. I tohle se podílelo na vynikajících jízdních vlastnostech RS200. Ovšem, všechno nebylo jen růžové - třeba motor byl známý ohromnou turbodírou v nízkých otáčkách.

Také poměr výkonu ku hmotnosti byl ve srovnání s ostatními auty ve skupině B horší. RS200 nebylo těžké, karoserie byla z laminátu a stavěla ji Ghia, ale výkon motoru nebyl dost velký, takže RS200 nikdy nedosáhlo výraznějších úspěchů, i když se na stupních vítězů občas objevilo. Ve skupině B zažilo jen jednu celou sezónu, v roce 1985; v tom následujícím byla skupině B vystavena stopka kvůli sérii tragických nehod. V jedné z nich figuroval i Ford RS200.

To nicméně neznamená, že by RS200 bylo málo žádoucí auto. Pro homologační účely vznikly jen dvě stovky vozů, které mířily na silnici, takže když se objeví nějaké na prodej, je to svátek. A z těchto dvou set bylo asi 20 kusů později přestavěno na verzi Evo, která dostala motor BDT-E o objemu 2,1 litru. Z něj dolovalo turbodmychadlo 420 koní, ale s maximálním tlakem turba 1,6 baru bylo možno z něj dostat až téměř šest stovek koní. Právě v takovémto nastavení RS200 Evo stanovil tehdejší rekord ve zrychlení na 100 km/h na 3,07 vteřiny. Držel ho jedenáct let.

Právě takový stroj je nyní k mání a je v dokonalém stavu. Podle inzerátu je to jeden z pouhých devíti kusů Evo, které nikdy neměly závodit, je pečlivě udržován a má za sebou jen 450 kilometrů. Je to tedy jeden z nejlepších exemplářů Fordu RS200, ke kterému se lze dostat. A pochopitelně není levný, majitel za něj chce 595 tisíc Eur, tedy asi 16,1 milionu korun.

Jste-li nicméně puristy a radši byste do garáže postavili RS200 s osmnáctistovkou, která není tak vzácná, ale která je blíže skutečné závodní specifikaci, lze nabídnout jiný kousek, který má válečné zbarvení a také vypadá, že je na tom technicky velmi dobře. Podle inzerátu je na značkách, takže s ním můžete na silnice, ale motor nedává „jen” 250 koní, je jich tu prý rovnou 379. A také je o čtvrtinu levnější, přijde na 12,2 milionu.

Standardní RS200 s osmnáctistovkou je k mání levněji a je specifikaci soutěžního auta blíž

Zdroj: Mobile.de

Marek Bednář