Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zvyšování výkonu elektrických aut způsobem podobným tzv. chiptuningu se zatím nerozmohlo, je to pro úpravce příliš složité. Ale co když úpravu nabízí automobilka a stačí ji „odemknout”? Něco takového zlevně možné je.

Skoro se nám chce říci, že se to muselo stát, a tak se to i stalo. Automobilky se v poslední době stále častěji uchylují k praktice, kterou můžeme s trochou nadsázky označit slovy „budeme dělat všechna auta stejně, ale prodávat je za různé ceny”. Zní to absurdně, se znalostí pozadí to ale dává smysl a vypadá to jako skvělá šance, jak vydělat více. Jenže má to svá úskalí.

Abychom vše vysvětlili, je třeba si nejdříve říci, že výrobci potřebují pro minimalizaci zejména výrobních, ale i vývojových nákladů nabízené verze aut co nejvíce unifikovat, aby zjednodušily logistiku výroby i samotnou produkci. Byli jsme toho svědky už dříve v případě některých konvenčních aut, u nichž se zjistilo, že například dvě různé výkonnostní verze téhož motoru nejsou fyzicky odlišné vůbec a nebo jenom v některých detailech. Liší se hlavně softwarem, přesto jsou nabízeny za ceny lišící se o desítky tisíc Kč. S nástupem elektrických aut se tato praktiky začala dále rozmáhat a navíc se rozšiřovat i do dalších oblastí.

Jedním z průkopníků je tu Tesla, která například do Modelu S už dříve začala dodávat jeden typ akumulátorů, jehož kapacita dostupná zákazníkovi ale byla u levnějších verzí softwarově omezována. Nevýhoda? Vozíte s sebou větší paket akumulátorů, než byste museli. Výhoda? Pokud v budoucnu zjistíte, že větší baterky přece jen potřebujete - a nebo jste na ně zprvu neměli peníze a později ano - firma dovolí za příplatek kapacitu zvýšit. Navíc ani nemusíte nikam jezdit, větší baterky si koupíte jako software pro váš počítač v e-shopu, prostě vám najednou budou k dispozici.

Této myšlenky se postupem času chytili i jiní a dnes BMW, Mercedes a brzy i Volkswagen nabídne možnost nechat vás platit za pořízení auta, které je dávno vaše. Např. když si do BMW nepořídíte asistent dálkových světel z výroby, nevadí, veškerý hardware potřebný pro jeho fungování je na palubě každého vozu. Stačí si tedy vzpomenout později a hned máte funkci k dispozici. To samé se týká třeba adaptivního tempomatu a do budoucna Němci slibují i funkce jako vyhřívání sedadel. Protože „dráty” jsou či budou v každém vyrobeném kuse a ovládání těchto prvků se stále více přesouvá do dotykových systémů.

Zpět ale k Tesle, která majitelům Modelu 3 se dvěma motory nabízí dodatečné zvýšení výkonu a akcelerace. Všechny tyto vozy jsou totiž fyzicky stejné a jejich dynamické schopnosti jsou upravené jen elektronicky. Můžete si tedy pořídit například provedení Long Range se stovkou za 4,4 sekundy a pak si od Tesly přikoupit tzv. Acceleration Boost za 2 000 USD (asi 48 000 Kč), který zlepší zrychlení na 3,9 sekundy. Je to vlastně fajn věc, pro automobilky to ale má jedno podstatné úskalí - když je změna specifikace takhle jednoduchá a stačí k ní softwarový impuls, dá se očekávat, že modifikace budou prolamovány podobně jako chiptuning řídicích jednotek motoru a nabízeny třetími stranami nikoli ve prospěch, ale na úkor hospodaření výrobců. A přesně to se teď poprvé stalo.

Jde o dílo Kanaďana Guillauma Andrého, majitele firmy Simon André, která se zabývá opravami a úpravami elektrických aut. André se v minulosti pustil do předělávání jednomotorové Tesly Model 3 na dvoumotorovou, což vyžaduje nejen rozsáhlé technické změny, ale i úpravy softwaru, aby vůz uměl s oběma motory pracovat. Kanaďan se pro tu chvíli musel stát hackerem a pohrát si s palubním software Modelu 3. A při té příležitosti objevil, jak Tesla na dálku zvyšuje jeho výkon.

Netrvalo dlouho a založil si firmu Ingenext, která přesně tohle začala nabízet pod názvem Boost 50. Protože André nedokáže úpravu nahrát na dálku jako Tesla, je nutné si od něj koupit pár konektorů, které se zasunou do řídicí jednotky a tadá, auto má najednou 50 koní navíc. S modifikací si sám pohrál, takže auto je prý ještě rychlejší (stovka za 3,8 sekundy), navíc je možné si hrát s nastavením některých částí pohonu a zapnout třeba Drift Mode, který je k dispozici až pro verze Performance. Na tu umí André předělat auto též, ale to už musíte navštívit jeho dílnu v Kanadě.

Svůj Boost 50 pak nabízí za 1 100 dolarů (26 tisíc Kč), tedy o 900 dolarů levněji než Tesla. Abychom byli upřímní, zdá se nám to jako příliš malý rozdíl na to, abychom riskovali ztrátu záruky a další potenciální negativní dopady, ale někteří to mohou vidět jinak. A hlavně, o tu ani nejde - spíše to ukazuje, jak riskantní strategie s pouze softwarovým „odemykáním” příplatkové výbavy může být. Automobilky tak nemusí získat víc, může se stát pravý opak za dnešní tučné příplatky jednou nedostat vůbec nic.

Zdroj: Electrek

Petr Miler