Autoforum

/

Foto: Neon/STX International, tiskové materiály

Zní to absurdně samo o sobě. A vyznívá to ještě absurdněji, když si uvědomíme, jak se jmenuje. I když jej tedy ve filmu uvidíte „jeho” auta řídit, ve skutečnosti nesměl usednout za volant žádného z nich.

Pokud do kina vyrážíte pouze na automobilové filmy, pak jste za poslední rok neutratili zrovna málo. Zvláště pokud jste kromě svého lístku platili také vstupenky pro zbytek rodiny a její občerstvení. Nejprve se totiž režisér Bobby Moresco za pomoci herce Franka Grilla pokusil zmapovat životní osudy Ferruccia Lamborghiniho. Letos na jaře se pak dovalilo desáté Rychle a zběsile, zatímco závěr letních prázdnin již byl spojen s premiérou Gran Turisma. To se tváří pomalu jako hraný dokumentem, neboť mapuje příběh Janna Mardenborougha, který se z PlayStation dostal do kokpitu skutečných závodních aut. Ve skutečnosti má ale k realitě hodně daleko.

Na pořádnou laskominu si tak nejspíše musíme ještě pár měsíců počkat. A protože řeč je o letošku, nejde o snímek Apex z prostředí Formule 1, kde se hlavní role zhostil Brad Pitt. Místo toho máme na mysli snímek Ferrari, který natočil známý režisér Michael Mann. Film se odehrává převážně v roce 1957, tedy v době, kdy se Enzo Ferrari stále ještě nevzpamatoval ze smrti svého milovaného syna Alfreda alias „Dina“. Slavná automobilka navíc v daný moment byla na pokraji bankrotu, pročež se Il Commendatore s ještě větší vervou vrhnul do motorsportu.

Právě toto rozhodnutí mu nakonec na čele přidalo nemalé množství vrásek. V onom roce 1957 se totiž vůbec naposledy jel závod Mille Miglia. Ten Ferrari vyhrálo, přičemž na stupínek nejvyšší vystoupal Piero Taruffi, kterého ve snímku ztvární Patrick Dempsey. Mnohem větší dopad na budoucnost měl ovšem Alfonso de Portago, který rovněž závodil za Scuderii. Jeho vozu totiž po pěti hodinách praskla v rychlosti 240 km/h pneumatika, což vyústilo v jedno z největších neštěstí vůbec - při nehodě zemřel nejen sám jezdec, ale i jeho navigátor a také devět diváků.

Následně odstartoval soudní proces, ve kterém byli Ferrari a výrobce pneumatik Engelebert popotahováni kvůli zabití. Nakonec byli sice v roce 1961 zproštěni viny, se závodem Mille Miglia byl nicméně definitivní konec. Italská vláda totiž již tři dny po skončení závodu zakázala jakoukoli formu motorsportu na veřejných silnicích. Ferrari se pak následně začal soustředit zejména na F1 a Le Mans, kde tým získal devět vítězství, z toho šest v řadě v letech 1960-1965. Taruffi, který Mille Miglia opanoval v 50 letech, pak rovněž oznámil konec kariéry.

Více prozrazovat nebudeme, ostatně je otázkou, co nakonec na plátně uvidíme. Návštěvníci filmového festivalu v Benátkách nicméně mají předpremiéru už chvíli za sebou. Na akci se pak překvapivě objevil i Driver, a to přesto, že Hollywood byl a stále je ve stávce a herci mají zakázanou i podporu snímků, ve kterých hrají. Čas od času však produkce dostávají výjimky, ostatně i v případě zmiňovaného Apexu se kamery točí dál.

Zpět ale k Driverovi, který v Benátkách prozradil jednu pikantnost. Navzdory jeho příjmení a skutečnosti, že ve snímku o Ferrarim hraje slavného Enza, tedy mimo jiné i někdejšího závodníka, totiž herci zakázali, aby auta se vzpínajícím se koníkem ve znaku řídil. Před natáčením sice s moderní produkcí přišel do styku na uzavřeném okruhu, ovšem jen proto, aby se lépe vžil do role, který představuje. Ceněné repliky i ještě hodnotnější originály však měl kvůli pojištění zapovězené - na to není dost dobrý... „driver”.

Jediným z herců, u koho se produkce nebála, byl Dempsey. To je pochopitelné, neboť jde o automobilového závodníka, který se aktivně účastnil i Le Mans. Nicméně i sám herec natáčení označil za velmi náročné, neboť jím pilotované Ferrari 315 S nemělo ani střechu, ani ochrannou klec. Zároveň však dodal, že kdyby byl požádán, aby se vrátil do kokpitu, neváhal by ani sekundu.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec