Autoforum

/

Foto: Toyota

Tato auta už si většina lidí jen „suší” v garážích, zvlášť když jsou v takto pěkném, dokonale originálním stavu s nájezdem jen něco přes 60 tisíc kilometrů. V tomto případě ale zjevně majitel nemá problém svolit k pořádnému protažení pérek.

Dynamika aut se posouvá mílovými kroky vpřed. V roce 1988 platilo za nejrychlejší produkční auto světa Ferrari F40, které na stovku zrychlovalo za 4,7 sekundy a dosahovalo maximálky 321 km/h, tedy alespoň podle Ferrari. Maximální rychlost přes 300 km/h je úctyhodná i dnes, na první místo na stupních vítězů ale dnes dynamika F40 zdaleka nestačí. Prakticky stejnou akceleraci na stovku má dnes dieselové Audi S4 a o nejvyšší dosaženou maximálku se bojuje v oblasti rychlostí okolo 500 km/h.

Předvádět tedy dnes na Autobahnu dynamiku auta z hloubi 90. let minulého století zdánlivě nemá smysl, to by ale oním autem nesměla být Toyota Supra čtvrté generace. Dnes ikonický sporťák sice z výroby nabízel „jen” 280 koní a maximální rychlost 256 km/h, jeho motor 3,0 R6 turbo ale dovoloval výkon posouvat i na násobek tovární hodnoty bez zásadních konstrukčních změn. A co teprve s nimi.

Dnes se ale nepodíváme na zoubek další upravené Supře, ale naprosto kouzelně originálnímu stroji s nájezdem pouhých 60 tisíc kilometrů. Takové vozy lidé nezřídka jen opečovávají v garážích, neboť jejich ceny v aukcích šplhají do milionů korun. V tomto případě ale padl jeden z nich do rukou lidem z kanálu AutoTopNL na Youtube, kteří pravidelně předvádí dynamiku různých aut na neomezených úsecích německých dálnic. A udělali to i s touto Suprou.

Bohužel šlo o méně obdivovanou verzi s automatickou převodovkou, její představení je ale aspoň přes video o mnoho méně problematické, než by mnozí čekali. A dynamika pořád stojí za to, jakkoli stovka za nějakých 6,5 sekundy, dvoustovka kolem 20 sekund a maximálka lehce přes 250 km/h nemusí z dnešního pohledu ohromovat. Nesmíme ale zapomínat, že jsme v autě z roku 1994, brzy bude o 30 let víc.

Touto optikou je představení Supry docela fascinující, navíc je vidět, jak pohodové auto to v sériovém provedení je. Působí komfortně, tiše, legendární šestiválec 2JZ si v podstatě jen přede a projev výfuku nemá daleko k tomu, co uslyšíte od zádi moderní benzinové Octavie. Je to skutečně zajímavé právě tím, že před sebou máme vzácný tovární originál v jeho pohodovější, jaksi cestovnější verzi, podívejte se na to na videu níže.

Zdroj: AutoTopNL@Youtube

Petr Miler