Autoforum

/

Foto: Collecting Cars

Nejen extrémně bohatého, ale i mimořádně krutého majitele měl tento vůz. A jeho pozoruhodná historie nezačíná ani nekončí zde, své si s ním užil i dvojnásobný mistr světa Formule 1.

Příběhy některých automobilů vydají pomalu na knihu. Na mysli teď nemáme samotné modely, nýbrž konkrétní exempláře, které v průběhu let vlastnily mnohé osobnosti a které se zúčastnily některých slavných závodů. Jedním z nich je Porsche 911 RSR z roku 1974 vyvedené ve žlutém odstínu Sahara Beige, jehož fotky provází tento článek. Tento vůz totiž v rámci prvního Závodu šampionů (IROC neboli International Race of Champions) řídil slavný Emerson Fittipaldi, svého času nejmladší mistr světa Formule 1. Kromě toho jej ovšem posléze používal i neméně známý drogový baron.

Jeho příběh připomíná ve své tiskové zprávě aukční firma Collecting Cars, která jej nyní nabízí k prodeji. Jeho příběh odstartoval již v roce 1972, kdy si David Lockton začal pohrávat s myšlenkou závodu, ve kterém by proti sobě nastoupili jezdci z různých šampionátů. Ten, který by poté následně zvítězil, by byl korunován absolutním králem světa morotistického sportu. S pomocí Rogera Penskeho tak pro onen úvodní ročník bylo připraveno hned patnáct identických Porsche 911 RSR, do kterých mělo usednout dvanáct závodníků. Tři vozy byly totiž rezervními pro případ, že by ještě před samotným kláním došlo na technickou poruchu či jiný problém.

Závod šampionů byl rozdělen na dvě části, přičemž ta první se jela již v říjnu 1973 na okruhu Riverside International Speedway. Fittipaldi zvítězil v kvalifikaci, ovšem jelikož dorazil o pár minut později na předzávodní rozpravu jezdců, dostal penalizaci deseti míst. V průběhu závodu se pak sice začal propracovávat zpět na čelo, ovšem po výletu mimo trať došlo na únik paliva a jezdec musel ze závodu odstoupit. Finále, do kterého postoupilo šest nejlepší a jenž se jelo v Daytoně v dubnu 1974, se již nezúčastnil.

Samotné Porsche pouhé čtyři dny po říjnovém závodu koupil John Tunstall, který s ním soutěžil v rámci série IMSA. Někdy po roce 1978 se pak vůz stal majetkem Pabla Escobara, jehož vášeň pro auta je dobře známou věcí. Nebyl to pro něj podstatný výdaj, Escobar je dodnes považován za nejbohatšího zločince všech dob a v roce 1989 figuroval i v nejvyšších patrech žebříčku miliardářů Forbesu s jměním 30 miliard dolarů. Podle jeho bratra, který mu dělal účetního, na vrcholu své éry řídil obchod se ziskem 20 miliard dolarů ročně. Peníze měl pochopitelně jen v hotovosti a měl jich tolik, že jich prý 10 procent musel každý rok odepisovat, neboť je přes veškerou snahu udržet je „v suchu” jedly krysy nebo ničila vlhkost.

Escobar se ale nespokojil s autem v jeho původní podobě, osadil jej karoserií modelu 935 a provedl na něm další úpravy. Dříve publikované dobové materiály jasně dokumentují, že za jeho volantem osobně závodil a jakkoliv o férovosti těchto podniků můžeme mít oprávněné pochyby - předjet nebo jinak porazit si jej netroufl skoro nikdo, Escobar byl krom svého bohatství známý i svou krutostí, kterou dával najevo všem, kteří mu komplikovali život. Po smrti drogového barona v roce 1993 pak vůz zamířil do skladu, aby se za pomoci Penskeho dostal zpět do Států. Možná ke škodě věci mu pak byla vrácena původní karoserie a barva - jeho éra v rukou Pabla Escobara je zřejmě tou významnější než krátké mihnutí se v prvním závodě šampionů.

Tak či onak může být tento kus historie váš, cena ale bude odpovídat jeho výjimečnosti. Za auto s pouhými 226 najetými mílemi (364 km) po renovaci někdo ještě před koncem aukce nabízí 851 500 dolarů, tedy asi 18,7 milionu korun. To vskutku není málo za vůz, který ani nemůže na veřejné silnice. Na druhé straně s ním bez problémů můžete nastoupit do jakéhokoliv závodu historických aut a zájem bude nezměrný. Vidět auto, které třímal v rukou mistr světa F1 i jedna z nejtemnějších postav dějin zločinu, je něco zcela výjimečného.

Zdroj: Collecting Cars

Petr Prokopec