Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Rozklad Mercedesu v posledních letech je tak zřetelný, že jej nemůže přehlédnout ani tradiční klientela, ani zákazníci, kteří si auta této značky kupují teprve pár let. Třícípou hvězdu drží nad vodou její image, ale jak moc z ní ještě zbývá? Podobnost s Boeingem je smutně zřejmá.

Co spojuje Boeing a Mercedes-Benz? Na první pohled nic, v prvním případě jde o americkou společnost podnikající v letecké branži, zatímco v tom druhém se jedná o německou automobilku. Kolega Gustavo Henrique Ruffo, který aktuálně píše pro hlavně v Americe působící Auto Evolution, ale jedno pouto mezi nimi našel. A milé Němcům nebude.

Jak uvádí ve své zamyšlení, šéfka Boeingu Kelly Ortberg nedávno přiznala, že firma si hlavně po problémech modelu 737 Max, který má na kontě 346 lidských životů, nemůže dovolit již jediné pochybení. Přesně něco takového by ovšem měl po fiascích typu čtyřválcového C63 AMG zmínit i Ola Källenius, CEO třícípé hvězdy.

Ruffo poukazuje na to, že až do roku 1997 byl Boeing absolutní špičkou ve svém oboru a ani se nemusel bát konkurence. Tu ostatně hodlal zařadit pod svá křídla, proto ve zmíněném období pohltil mnohem menší McDonnell Douglas. Cílem vedení Boeingu tehdy bylo, aby další americký výrobce letadel, jenž měl na kontě hlavně slavné armádní stroje jako F-15 Eagle či F-18 Hornet, mohl bez problémů vstoupit do nového milénia. Byla zde proto velká snaha bývalé konkurenci předat ceněné know-how týkající se inovací a kvality.

Jak ovšem v roce 2020 uvedl americký magazín Quartz, reálně se odehrál pravý opak. „Došlo na střet různých korporátních kultur, kdy si po krku šli technici Boeingu a byrokrati McDonnellu Douglas.“ Druzí zmínění bohužel vyhráli, pročež se výrobce začal hnát především za ziskem. V době, kdy tedy bylo třeba vyvíjet zcela nové produkty, došlo bohužel jen na dílčí inovace těch starých. Vrchol této špatné strategie představuje právě 737 Max, který vychází z předchozí generace NG, jež se pouze dočkala nových motorů CFM International LEAP.

Přesunout se můžeme k Mercedesu, který po stránce jakési komplexní kvality rovněž neměl mezi firmami s tak širokým záběrem konkurenci, Němci ostatně svého času dokonce i překonávali Toyotu či Lexus. Dokládají to ostatně nájezdy spojené hlavně s modelem W123, jenž byl koncipován tak, aby jen při základní údržbě bez problémů dosáhnul milionu najetých kilometrů. I proto byl předchůdce třídy E tak moc oblíben mezi taxikáři. Jakmile dosáhli konce záruční doby, svá auta prodali, přičemž ta zamířila do Afriky, kde s minimálním servisem zvládla klidně i násobky původní porce.

Robustnost a dlouhověkost přešla rovněž na novou generaci W124, jejíž výroba skončila v roce 1995. Tři léta na to pak koncerny Daimler a Chrysler oznámily „spojení rovnocenných entit“, načež vznikla nová společnost DaimlerChrysler. Ta měla jen velmi krátké trvání, neboť v roce 2007 třícípá hvězda americkou automobilku prodala. Jakkoli to je vlastně velmi silné slovo, neboť Němci museli společnosti Cerberus Management dokonce zaplatit za to, že si onu „rovnocennou entitu“ připnou jako mlýnský kámen na krk.

Již samotné spojení mělo pro německou stranu neblahé následky, neboť investoři Mercedesu neviděli Chrysler jako rovnocenného partnera. A soud jim následně dal za pravdu. I kvůli tomu nakonec šéf třícípé hvězdy Jürgen E. Schrempp, který se o spojení zasadil, rezignoval. Kromě toho rovněž v tomto případě docházelo na střet korporátních struktur, jakkoli manažeři Mercedesu měli lehce navrch. Jenže místo, aby protistranu naučili mnohé o kvalitě, převzali znalosti o upřednostnění zisku před vším.

Reputace značky proslulé kvalitou rázem začala strádat, Němci ale rozhodně nepociťovali touhu daný stav zvrátit. Místo toho se před pár lety rozhodli, že svůj pád ještě umocní, tentokrát zřejmě pod tíhou sílícího čínského vlivu. Oznámili totiž, že v co nejrychlejším časovém horizontu přejdou na elektromobily. Tedy ten typ dopravních prostředků, který není ani v nejmenším spojen s dlouhověkostí.

Boeing i Mercedes se tedy odvrátily od strategie, která z nich učinila špičky ve svých oborech, a místo toho krátkozrace upřednostnily cesty, které míří z vrcholu kamsi do šedi průměru. Zatímco ovšem americká firma již bije na poplach, Němce pořádně neprobraly ani výsledky za třetí letošní kvartál, kdy zisk letěl dolů o 54 procent, což pro automobilku znamená nejhorší kvartální výsledek za několik let. Stačí si jen uvědomit, že původně plánovanému čistě elektrickému CLA sice nakonec nadělila i spalovací motor, ovšem od čínského Geely. Tedy toho Geely, jehož majitel je největším jednotlivým akcionářem firmy, ačkoli si ještě před pár léty za velkou zdí trapně hrál na majitele skutečného auta Mercedesu. To bude jistě všechno jen souhra náhod...

Zdroj: Auto Evolution

Petr Prokopec