Autoforum

/

Foto: Visar Kryeziu, AP

Říká se, že velké konflikty často začínají kvůli maličkostem. Doufejme, že v tomto případě tomu tak nebude, zatím tomu ale mnoho nenasvědčuje. Na Balkáně se vyhrocují vztahy mezi Kosovem a tamními Srby jen kvůli značkám na autech.

V 90. letech minulého století došlo na rozpad Jugoslávie. Poslední fází byla válka v Kosovu, která byla vyústěním dlouhodobých sporů mezi Srby a Albánci. Do konfliktu se vložilo NATO i OSN, jehož 98 členů z celkových 193 uznává samostatnost Kosovské republiky. Srbsko ji nicméně nadále považuje za své území a stále na ni vznáší nárok. Oporu má pouze v Číně a Rusku. Vlastně tak nebylo překvapivé, když třeba Vladimír Djukanovič z vládní Srbské progresivní strany uvedl, že „Srbsko bude nucené provést denacifikaci Balkánu“.

Napětí mezi oběma stranami by se dalo krájet Kosovo se nyní postaralo o další rozdmýchání sporu. Tamní vláda totiž rozhodla, že lidé používající ještě původní srbské registrační značky aut je musí vyměnit za kosovské. Zákon, který měl původně vstoupit v platnost už 1. srpna, ale vyvolal silnou nevoli. Ozvaly se přitom i západní mocnosti jako Spojené státy a Evropská unie, dle kterých daný krok zbytečně vyvolává rozbroj mezi již tak silně znepřátelenými etniky.

Kosovský premiér Albin Kurti nicméně trvá na vládním rozhodnutí, neboť jde o stejný zákon, jaký platí v Srbsku, jen v opačném gardu. „Tyto značky jsou ilegální. My jen chceme dát šanci všem, kterých se to týká, aby mohli být integrováni,“ uvedl Kurti. Původně měly být všechny značky vyměněny do 1. listopadu, jinak by došlo ke konfiskaci aut, která je používají, nakonec ale Kosovo svůj přístup zmírnilo. Nová pravidla začnou od zítřka skutečně platit, Kurti ale upřesnil, že pokud řidiči k výměně značek nepřistoupí, mohou v prvních třech týdnech počítat pouze s varováním. Poté přijdou na řadu pokuty udělované po dobu tří měsíců. A pokud na vozech zůstanou staré značky i v dubnu, dojde k zabavení aut.

Srbové se nicméně novým pravidlům odmítají se mu podrobit a hrozí blokádami silnic. Nepřímou podporu mají i u západních mocností - třeba americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken uvedl, že Kurtiho krokem je „zklamán“. USA totiž požadovaly, aby zákon byl odložen minimálně o 10 měsíců, během nichž by se obě strany pokusily domluvit na kompromisu. Je tak otázkou, zda Kosovo bude moci i nadále počítat s americkou podporou. Totéž ostatně platí také v případě EU, která si opakovaně zve Kurtiho na kobereček.

Tlak Kosova lze pochopit už proto, že v Srbsku platí stejné podmínky, jaké chce Kurti zavést. Nicméně jelikož se jedná o zhruba 10 tisíc aut, z nichž většina se navíc pohybuje pouze na severu země, kde žije právě 50 tisíc Srbů, můžeme daný záměr brát také jako zbytečné přilévání oleje do ohně. Balkán se totiž nově znovu začíná podobat sudu s prachem, jenž může odpálit sebemenší rozbuška. Bylo by smutné, kdyby jí stala taková prkotina, jakou je typ registrační značky. O víc tu nejde, tedy alespoň navenek.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec