Autoforum

/

Foto: Scania

Před pár lety jsme o „Havana-efektu” nebo „druhé Kubě” mohli mluvit jen ve velké nadsázce, krátkozraké snahy o prosazení elektrického pohonu ve všech oblastech dopravy nás ale k něčemu takovému neustále přibližují. Kamionová doprava není výjimkou.

Jednou z mých oblíbených filmový hlášek jsou slova: „A komu tím prospějete, co?“ která zazněla v legendárních Pelíšcích. V posledních letech si tuto otázku kladu stále častěji, a to hlavně v reakci na všemožné nápady, jenž mají vést k ochraně životního prostředí. Když se na ně totiž zadíváte, zjistíte, že povětšinou za jejich příchodem stojí hysterie a ideologie, nikoli snaha o konstruktivní řešení čehokoli. Příkladem může být tlak na elektrifikaci celé automobilové branže, který jde ve výsledku nejen proti autům, lidem či ekonomice, ale nakonec i proti přírodě.

Je mi jasné, že aktivisté po přečtení předchozí věty zas jednou zezelenají vzteky. Tím ale vlastně jen prokazují, že nejsou ochotni vnímat protiargumenty a chápat širší obraz. Ukázat to můžeme i novince, na jejíž ryze negativní dopady upozorňují zástupci německého automobilového průmyslu. I ta má pomoci přírodě, ve výsledku ale udělá pravý opak, a to s řadou dalších negativních postranních efektů.

Jde o poplatek, který budou muset již od letošního prosince platit provozovatelé dieselových kamionů, pakliže chtějí dál jezdit po německých dálnicích. Vyhnout se mu mohou pořízením elektrického kamionu, jenže ten stojí zhruba 2,5krát víc než dieselový a jeho použitelnost je zlomková. Dle spolkové asociace dopravců (BGL) by to znamenalo navýšení nákladů o 150 až 200 tisíc Eur (3,6 až 4,9 mil. Kč) v případě jediného tahače. Něco takového ve větším měřítku neakceptují menší ani větší firmy, nemohou.

Podle odhadů BGL tak speditéři raději zůstanou téměř bezvýhradně u klasiky, což ale jejich náklady zvýší též. Ty budou přeneseny na zákazníky z řad firem a ty je zase přenesou na koncové kupce čehokoli. Ve výsledku to podle odhadů BGL povede k navýšení životních nákladů průměrné čtyřčlenné rodiny o 300 Eur (cca 7 400 Kč) každý rok.

Kdyby firmy vsadily na elektřinu, bojí se, že to bude ještě více. Dopravci zatím nemají dostatek dat, která by jim aspoň naznačovala, že nepůjde o totální ekonomické fiasko. Dieselové kamiony totiž zvládají mnohaletý provoz, během nějž najedou stovky tisíc kilometrů. Zvládnou totéž ty elektrické? A kdy přesně dojde na takovou degradaci baterií, že již nebudou stačit a bude zapotřebí koupit nové? Kolik pak budou takové akumulátory stát? A půjde je vůbec sehnat?

To jsou otázky, na které momentálně nikdo nemá jasnou odpověď. Kromě toho chybí nabídka tahačů ze strany výrobců, většina dnešních elektro-kamionů je vhodná pouze pro krátké či střední cesty, nikoli ty dlouhé. Dopravci jsou tedy tlačeni do něčeho, co pro ně dnes vůbec nepředstavuje alternativu a mohou s ní leda riskovat vlastní existenci. Ať už se ale rozhodnou pro jakoukoli z cest, své náklady zvýší. A i když se je budou snažit v maximální míře přenést dál, dostanou se pod ekonomický tlak. To firmám dál sebere možnost inovovat aspoň dieselové náklaďáky, což ve výsledku neprospěje nikomu - ty starší budou emitovat víc a německý automobilový park bude dál stárnout.

To potvrzují i data asociace, podle níž nebude onen nový poplatek spojen s provozem jen 475 tahačů či větších dodávek z celkových 800 tisíc náklaďáků, které brázdí Německem. Jde tedy o pouhých 0,059 procenta (skutečně 0,59 promile, skoro nic) nákladních aut. Vláda se tedy může těšit na nemalý příjem z dodatečných poplatků - do roku 2028 mají státní kasu obohatit o 30 miliard Eur (735,42 miliard korun). Že by je tedy aspoň vláda vzala a investovala do rozšíření nabíjecí infrastruktury, aby na ony elektrické tahače někdo postupně přecházel? Omyl tyto peníze politici nehodlají investovat do nových dobíjecích stanic, nýbrž do železnice.

Jak varují zástupci německého automobilového průmyslu, i v oblasti nákladní dopravy se z Evropy pod tlakem podobných nápadů stává druhá Kuba, kde se každý snaží v prvé řadě udržet při životě stará auta. „Dopravní branže půjde kvůli elektrickému tlaku do stávky, přičemž stávkovat bude tak, že se bude držet svých spalovacích kamionů. To v daném případě vytvoří tzv. Havana-efekt, budeme tedy mít archaickou flotilu aut,“ uvádí Alexander Vlaskamp z BGL. Jeho slova tak jen potvrzují, že dopravci nebudou přepřahat ani na novější dieselové modely, nebudou na to za daných okolností mít přinejmenším odvahu, nejspíše však ani peníze.

Od prosince tak můžeme počítat jen s dalším růstem cen naprosto všeho, co je zapotřebí přepravit po silnicích. A čemu to ve výsledku prospěje? „Čistotě” nákladní dopravy jistě ne, to už jsme si řekli, zasáhne to ale nakonec i koupěschopnost obyčejných lidí, kteří si o to hůře budou moci dovolit nové auto - ať už elektrické nebo modernější spalovací. Je to skutečně jen negativum za negativem bez jakéhokoli pozitivního efektu. Není tomu tak u podobných „zelených” nápadů skoro pokaždé?

Zdroj: Focus

Petr Prokopec