Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Tvrdit to někdo, kdo hoří pro benziny a diesely, mohli bychom nad tím mávnou rukou, říká to ale spoluzakladatel firmy vyrábějící „zelené” pohony. Nedostatek čipů bude prý legrace vedle toho, co přijde.

V poslední době se nemluví pomalu o ničem jiném, než o elektromobilech. Jejich zastánci je vnímají jako jediný čistý pohon, jejich výrobci pak slibují snížení cen. Že to první není tak úplně pravda, jsme probírali nejednou. Co se druhého tématu týče, pak na zlevňování můžete zapomenout, i kdyby vám to přísahal Elon Musk na život svých dětí. Pokud totiž nedojde k „velkému třesku“ v rámci technologie baterií, pak je skoro jisté, že i na letošek ovlivněný nedostatkem čipů budeme vzpomínat ještě s úsměvem na rtech.

Zatímco v uplynulých dekádách bylo strašákem beztak nereálné vyschnutí ropných vrtů, do budoucna se experti obávají mnohem reálnější hrozby - nedostatku lithia. Varuje před ním firma Viritech ústy jednoho ze svých zakladatelů Matta Faulkse. Hovoří o tom, že velmi rychlé rozšíření elektromobilů, o jaké se momentálně snaží politici v Evropě, Americe i Číně, přinese novou a mnohem vážnější krizi. Faulks jí příznačně říká „litihová”, přijít má okolo roku 2028 a zabránit se jí podle něj dá jen tím, že stávající zásobování lithiem budeme schopni využívat déle, tedy snížíme jeho spotřebu.

Viritech přitom nevyrábí zrovna benzinové dvanáctiválce, je to firma specializující se na elektrické pohony v dopravě všeho druhu. Pokud tedy někdo takový varuje před uspěchaným rozšířením elektrických aut, těchto to lze brát jako oportunistické.

Tyto obavy ale působí jako oprávněné i z jiných úhlů pohledu. Aktuálně se ročně ve světě vytěží a zpracuje 520 tisíc tun lithia, které je určeno do baterií, přičemž jejich výrobci jich potřebují jen 300 tisíc. Pokud ovšem bude elektrifikace pokračovat stejným tempem jako dosud, pak v roce 2028 bude poptáváno 2,8 milionu tun lithia ročně. Reálná kapacita těžby ale tou dobou ale podle magazínu IEEE Spectrum nebude více než dvoumilionová.

Již z těchto několika málo čísel je zjevné, že skutečně hrozí nedostatek zásadního kovu. Na jeho nedostatek navíc mohou výrobci narážet už dříve, nikoli až v roce 2028. A čím vyšší bude poptávka, tím vyšší budou ceny, a to nejen baterií, ale i celých aut. Pokud by automobilky kvůli chybějícímu lithiu nevyrobily odhadovaných zhruba 3,3 milionu aut, logicky to způsobí ještě větší nerovnováhu nabídky a poptávky, než s jakou jsme konfrontováni dnes. A pokud se do té doby neobjeví efektivní řešení, pak má vše jen eskalovat a v roce 2030 kvůli stěžejnímu materiálu nevznikne dokonce 20 milionů aut.

Výše řečené nicméně neznamená, že by nebyl dostatek lithia v zemi. Nedostačující je pouze těžba, neboť veškeré existující či naplánované projekty povedou pouze k oněm 2 milionům tun ročně. Velké doly v Austrálii, Chile a Argentině jsou navíc již rozebrané, těžební firmy, které zde budou operovat, však čekají nemalé investice. Ostatně jen potrubí do roku 2025 spolkne dalších 14 miliard dolarů (cca 301 mld. Kč). Pokud se však nevybuduje, lithium bude výrobcům chybět ještě dříve.

Kromě hlavních dolů tu pak jsou samozřejmě i ty malé, v jejich případě však jde spíše o pověstné kapky v moři. Třeba společnost Vulcan Energy má v Německu těžit zhruba 15 tisíc tun ročně. Lithium nicméně musí dostávat z hloubky tisíce metrů pod řekou Rýn, což není jednoduchá nebo levná záležitost. O trochu jednodušší pak bude těžba v kalifornském Salton Sea, nicméně i v tomto případě se bude jednat o zanedbatelné množství (20 tisíc tun), přičemž projekt odstartuje až v roce 2024.

Jak je tedy patrné, vize rychlého přechodu k elektrické budoucnosti má řadu trhlin. I proto, že v současné době naprosto nefunguje recyklace použitých baterií - ta je momentálně méně než 5procentní, neboť rozmontování paketů je náročné a drahé, ještě dražší než nová těžba. Jak tedy dlouhodobě říkáme - vyrobit elektromobil není těžké. Učinit ale celý životní cyklus ekologickým i ekonomickým a samotný vůz žádoucím ze strany zákazníků, je něco docela jiného.

Zdroj: Autocar, IEEE Spectrum

Petr Prokopec