Autoforum

/

Foto: West Motors, publikováno se souhlasem

Na poměry Volkswagenu si tohle auto koupilo až směšné množství lidí, označit jej za ryzí fiasko se ale zejména jeho majitelé budou zdráhat. Jednak je to zajímavý stroj, jednak se dnes jakkoli méně použitý prodává až o statisíce dráž, než ho šlo kdykoli v minulosti koupit.

Když se řekne Volkswagen Golf GTI, snad každý hned ví, o čem je řeč. Také o Polu GTI slyšela snad většina těch, které jinak automobilové novinky míjejí. Krom těchto dvou modelů ale VW svá tři ikonická písmena svěřil i pár dalším, které už budou známé o mnoho méně. A tím úplně nejmenším se stalo Lupo GTI.

Malinké, u nás téměř neznámé auto, se dočkalo své vrcholné verze v době, kdy si Ferdinand Piëch našel v rámci snad každé řady typ, kterému by šlo dodat punc výjimečnosti. Lupo tato výsada neminula, a tak jako GTI dostalo 125 koní a výbavu, o které si mohlo běžné Lupo jen nechat zdát. A svým způsobem to byl skoro dokonalý duchovní nástupce Golfu GTI první generace.

Výkonu 125 koní se možná u ostrého auta už teď smějete, je ale třeba nezapomínat, že Lupo přišlo na trh ještě v době, kdy hmotnost sportovních aut nezačínala někde na 2 tunách. Lupo GTI ukazovalo na vahách 975 kilogramů a pod přední kapotou mělo točivou atmosférickou šestnáctistovku, což znamenalo poměr výkonu k hmotnosti 128,2 koní na tunu. A to není na kapesní raketu z roku 2000 vůbec špatné číslo. Přidejte si k tomu kola v rozích auta a je nasnadě, proč spoustě lidem tenhle vůz připadal jako Golf I GTI v moderním hávu.

Zvenčí si Lupo GTI se standardním Lupem těžko splést. Jednak je samotné Lupo či dvojče Seat Arosa na našich silnicích hodně vzácný úkaz a jednak dostala verze GTI 16" kola, centrální výfuk, upravený přední i zadní nárazník, střešní spoiler a bixenonové světlomety. Ty mimochodem nebyly k mání k civilnímu Lupu, montovaly se jen na verzi GTI.

Unikátní prvky pokračují i v interiéru. Samozřejmě tu byla možnost připlácet za různé věci a ne všechno bylo ve standardu, ale mohli jste mít kožené sedačky, automatickou klimatizaci nebo rádio s měničem na 6 CD. V sférách městských nákupních tašek nic takového rozhodně není běžné ani dnes, natož tehdy.

Byla to skutečně pořádně splašená nákupní taška s nádechem luxusu. Stovka za 7,8 vteřiny a maximálka 204 km/h jsou slušná čísla i dnes, zejména na auto, jehož základní motor měl 50 koní a čas zrychlení na stovku rovných 18 sekund. Pokud vás tohle auto svým způsobem fascinuje, docela vám rozumíme, svého času ale šlo o prodejní propadák. Drahé splašené supermini možná fungovalo jako tvůrce image celé modelové řady, jako prodejní artikl ale selhávalo ve snaze oslovit jakkoli větší množství zákazníků - na celém světě si jej koupilo pouhých 1 584 lidí, většiny Ferrari se prodá víc.

Co ale bylo svého času nechtěné, bývá později žádoucí. A přesně to je i případ Lupa GTI. V Evropě je obvykle na prodej jen pár desítek aut, která bývají velmi drahá skoro bez ohledu na nájezd. S cenou se často nedostávají pod 200 tisíc Kč, ani když mají najeto ke 200 tisícům km a nebo vypadají od pohledu opotřebovaně. Na pěkný exemplář s nájezdem do 100 tisíc km to chce násobně víc Kč, ke všemu jsou raritou. Je to pořádná soda za 20 a více let staré malé auto, které obvykle někdo používal. Když se objeví v prodeji opravdu málo jetý kousek, méně jak 400 až 500 tisíc Kč nestojí. A z nabídky rychle zmizí.

Jeden z takových exemplářů můžete vidět na záběrech níže, je to jedno z mála těchto prťavých GTI na současném trhu, která jde označit za sběratelské auto. Tento vůz je z roku 2002, má neobvyklou černou barvu, dostal ono kožené čalounění (podívejte se na ty výplně dveří, to je z továrny, slušelo by i Bentley...) a spoustu výbavy včetně vyhřívaných sedadel. S nájezdem jen 42 815 km tak stojí tučných 19 990 Eur, tedy as 485 tisíc Kč. To je skutečně síla.

Inu, čas je někdy k hodnocení atraktivity toho či onoho auta opravdu velkorysý a tady zas jednou dává trumfy do rukou těm, kteří vsadili na Piëcha. Kdo neváhal a koupil téměř jakékoli jeho ideové dítě - ať už tehdy úspěšné nebo ne -, ten si dnes mne ruce, protože tyto vozy se dnes prodávají obvykle mnohonásobně dráž než obyčejné varianty téhož a jen za poslední roky majitelům klidně vydělaly stasticíce. Inu, průměrnost ještě nikdy nikomu vystoupit z řady nedovolila, výjimečnost ano...

Zdroj: West Motors@Leboncoin

Petr Miler