Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

O zákazech aut ve městech se mluví často a obvykle je následují obavy z toho, co všechno to může způsobit. V Pontevedra to nezpůsobilo katastrofu, jeho případ je ale zřejmě neopakovatelný.

O městu Pontevedra, které leží na severozápadě Španělska jen malý kousek od portugalských hranic, jste nejspíš nikdy neslyšeli. Pokud patříte mezi automobilové nadšence, není ani divu - tamní starosta Miguel Anxo Fernández Lores totiž považuje auta za soukromý majetek, který nikomu nedává právo okupovat veřejná prostranství. A proto se rozhodl, že město vrátí chodcům a automobily vykáže mimo jeho hranice.

Celý příběh začíná na konci 90. let, kdy byl Lores v roce 1999 poprvé zvolen do funkce. V té době městem denně projíždělo více aut, než kolik ve městě žilo obyvatel (asi 68 tisíc lidí) a Pontevedra to pochopitelně moc neprospívalo. „Historické centrum bylo mrtvé. Byla tu spousta drog, spousta aut, bylo to místo s minimem života. Úpadek ovšem zasáhl celé město - bylo znečištěné, stagnující, stávala se zde spousta nehod. Ti, kdo mohli, se raději odstěhovali,“ říká dnes Lores.

Podle něj byla první myšlenkou pochopitelně snaha o zlepšení dopravních podmínek. Nicméně následně městská rada zjistila, že proveditelný plán vlastně nelze vymyslet. „Místo toho jsme se proto rozhodli, že veřejné prostranství vrátíme jeho obyvatelstvu, a abychom to mohli udělat, bylo třeba, abychom se zbavili aut.“ To se ale snáze řekne, než udělá, starosta proto přišel s dlouhodobou strategií.

První fází byl odklon transitní dopravy a plošný zákaz parkování na ulicích v historickém centru. Poté došlo na uzavření pozemních parkovišť ve městě, jenž byla nahrazena podzemními a novými na jeho okraji. Souběžně s tím zmizely také semafory, místo nichž byly mnohde vybudovány kruhové objezdy, které měly urychlit pohyb zbývající dopravy. I když to vlastně až tak jednoduché nebylo, neboť rychlostní limit byl omezen na 30 km/h.

Boj proti automobilům ale nakonec vedl k úspěšnému závěru, jak ostatně Lores dokazuje na statistických údajích. Dle nich totiž v letech 1996 až 2006 zemřelo v důsledku dopravních nehod na území města 30 lidí. V další dekádě to ale byli již jen tři lidé a od roku 2009 už vůbec nikdo. Zároveň o 70 procent klesly emise CO2, přestože počet obyvatel vzrostl o 12 tisíc na současných asi 80 tisíc lidí.

Důvodem příchodu nových rezidentů byl prý právě onen božský klid, na rozdíl od řady rušných metropolí, kde se auta nadále pohybovat mohou. A pohybovat se ostatně mohou i v některých částech Pontevedra, absolutní zákaz vjezdu aut do města nepadl, třebaže přijatá opatření vedla přinejmenším v centru k témuž. Městem dá pohybovat jen pomalu, v ulicích nezřídka jen s jedním jízdním pruhem lemovaným širokými chodníky. Skrz město se navíc nedá nikam dostat a podzemní parkoviště v centru jsou velmi drahá; s autem se tedy ve výsledku ve středu města objevuje jen málokdo.

Člověk by mohl čekat, že takový stav město ekonomicky zruinuje, s ohledem na svou výjimečnost se ale stalo vyhledávanou turistickou destinací. Běžný návštěvník tak nechá auto na kraji města na záchytném parkovišti, kam s pak také vrátí pěšky. To tady není nic až tak náročného - celé město je vzhledem k vysoké hustotě osídlení relativně malé a lze jej přejít za nějakých 25 minut.

Pěší zde zkrátka mají absolutní přednost, a jak je vidno z reakcí, nikomu to nevadí. Tedy alespoň nikomu, kdo bydlí v Pontevedra. Okolní obce však mají s Loresovým tahem velký problém. Vytvoření tak velké bezautomobilové zóny uprostřed průmyslové a turistické oblasti totiž sice z jednoho města udělalo ráj, z dalších však peklo. Řada starostů okolních měst proto již vyzvala vládu, aby Loresovy kroky zvrátila.

To ovšem ve výsledku půjde těžko, do rozhodnutí městské samosprávy se dá mluvit jen obtížně. Zvláště když veškeré změny byly placeny z rozpočtu města a místním vyhovují. Pokud tedy ostatní města chtějí něco vyřešit, nezbude jim nic jiného než více či méně následovat Loresova příkladu. Je ovšem otázkou, jestli je jeho úspěch opakovatelný - desítky měst bez aut pozornost turistů přilákají jen stěží a bez turistického ruchu bude tato oblast napůl mrtvá...

Zdroj: Guardian

Petr Prokopec