Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Pravidelně nám bývá podsouváno, že auta zdražila kvůli covidu, a tedy trhlinám v dodavatelský řetězcích, že je zdražila válka Ruska s Ukrajinou, a tedy nárůstu cen vstupů. I to jistě hrálo roli, kdyby ale šlo jen o to, zdražují všude podobně. Jenže ona daleko nejvíce zdražují v EU a ještě více v Norsku a v Británii, proč asi?

Když Škoda v listopadu 2019 začala prodávat Octavii čtvrté generace, byli jsme zaskočeni. Ačkoli jde o vůz stojící na úplně stejných technických základech jako „trojka”, byla najednou o hodně dražší. V roce 2013, když vstupovala do prodeje Octavia III, byl český bestseller k mání od 334 900 Kč jako liftback s motorem 1,2 TSI a výbavou Active. Octavia čtvrté generace ale začala na 456 900 Kč, tedy o více než sto tisíc dráže, navíc stále jako liftback s výbavou Active a k tomu jen s litrovým tříválcem.

Už to byl faktickými změnami obtížně ospravedlnitelný nárůst, z dnešního pohledu ale bylo vlastně ještě dobře. O rok a půl později šlo stále úplně tu samou Octavii 1,0 TSI Active koupit za 493 900 Kč, dnes jsme na 519 900 Kč. To je o dalších skoro 14 procent víc, mezigeneračně se bavíme o změně o víc jak 55 % za pouhých 9 let. Nic takového přitom nebylo obvyklé, Octavie I, II i III byly v prodeji za velmi podobné ceny, někdy dokonce zamířily dolů.

Česká republika ale není ideální příklad pro sledování změn cen, protože životní úroveň tu za poslední dekády stoupla mnohonásobně a podobné ceny třeba v roce 1996 znamenaly něco úplně jiného než dnes - rychle se rozvíjející ekonomika v tomto směru nenastavuje dobré zrcadlo. Ne všude tomu tak bylo, USA, země západní Evropy nebo Norsko jsou stabilními trhy, kde k žádném překotnému rozvoji nedochází už dekády. A právě dění na těchto místech optikou posledních sedmi let se rozhodli srovnat analytici firmy JATO Dynamics. A výsledky jsou snad až trochu děsivé.

Ceny rostou všude, to je zjevné a v prostředí inflace nikdy nepoznané naprostou většinou žijících lidí ne až tak překvapivé. Pozoruhodné ale je, kde a o kolik ceny rostou. Například v USA se mezi léty 2015 a 2022 průměrná cena nového auta zvýšila z 39 143 na 44 641 dolarů. Je to hodně, jde o více než 5 000 USD a 14 %, jenže černě to působí leda optikou Číny. Tam jsou ceny velmi stabilní, změnily se za posledních 7 let jen o 5 %, Evropa je úplně jinde.

V zemích západní Evropy je dynamika cen bez přehánění brutální. Když vezmeme v potaz Německo, Itálii, Francii, Velkou Británii, Španělsko a Nizozemsko, tedy největší trhy s novými aut v regionu, dojdeme k nárůstu cen z průměrných 35 500 Eur v roce 2015 na 44 101 Eur v roce 2022. Bavíme se tedy o 8 601 Eur (211 tisíc Kč) a více jak 24 procentech. To je o 10 procentních bodů rychlejší růst než v USA a o 19 procentních bodů větší než v Číně.

Varovným pak budiž posun průměrných cen v Norsku z 42 199 na 68 677 Eur. To znamená 26 478 Eur neboli 650 tisíc Kč (!) navíc, procentuálně se jedná o 62 %. A o moc lépe nevypadají ani data čistě z Velké Británie, kde se bavíme o nárůstu o 13 983 liber (asi 395 tisíc Kč) alias o 43 procentech. To jsou naprosto šílené posuny.

Hlavní důvod těchto rozdílů mezi jednotlivými regiony je jediný - jde o výsledek podivné evoluce pod taktovkou zejména Bruselu, který je v případě zemí jako Norsko a Velká Británie, které zacházejí dokonce dál než EU, ještě umocněn místními tlaky na rozmach hybridních a elektrických aut. I konvenční vozy jako Škoda Octavia ale těmito tlaky zdražují - od přímých dopadů nařízení určité výbavy nebo pokut za emise CO2 až po nepřímé dopady vynucených investic do převážně nechtěných elektrických vozů, které výrobci z něčeho zaplatit musí. A nejlépe si ceny osolí v omezeně konkurenčním prostředí, jako je EU.

Je pak jen logické, že nové auto si může dovolit stále méně lidí a nadále klesající prodeje aut jsou toho zjevným dopadem. Musíme se ptát, jestli jsme tohle chtěli. Tedy, my jsme to zcela jistě nechtěli, vy?

Zdroj: JATO Dynamics

Petr Miler