Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Je to hranice, na které se láme míra zájmu o ojetá auta jako na žádné jiné. Je ale jen psychologická, kdy číslice do 100 tisíc najetých km vypadá prostě lépe, nebo je poté četnost poruch značně vyšší?

V současné době stále více lidí míří do bazarů. Není to až tak překvapivé, ceny nových aut neskutečně vzrostly, jejich dostupnost je mizerná a nabídku soustavně omezují zejména emisní normy EU. Ojetiny tak jsou v kurzu - je to dnes levnější, rychlejší a i poněkud svobodnější volba. Zároveň je ovšem třeba pamatovat na mnohá rizika, která s koupí souvisí. Často totiž můžete zapomenout na záruku a pokud sáhnete po kdysi drahém a dnes dostupném ojetém autě, může být první větší oprava klidně dražší než byl samotný vůz.

Důležitým vodítkem při koupi té správné ojetiny je pochopitelně nájezd. Obecně platí, že čím více nějaký produkt používáte, tím více jej opotřebujete a tím větší riziko poruchy hrozí. Je to matematika, nevyhnutelný fakt, jak moc ale nájezd míru poruchovosti skutečně ovlivňuje? A po jakém nájezdu u ojetiny ojetiny prahnout? „Po co nejnižším” může znít jako logická odpověď, není ale zcela správná. Stačí si jen uvědomit, že řada aut se již dávno nevyrábí, s malým nájezdem už najdete na trhu už jen pár aut, která ovšem mohou být snadno o desítky procent dražší a to nemusí odpovídat tomu, o kolik lepší vůz díky pár desítkám tisíc km koupíte.

Jakousi odvěkou psychologickou hranici je meta 100 tisíc najetých kilometrů, berná mince to ale není. Vodítkem při výběru by mohla být statistika, za níž stojí ruská Avtoteka, služba tamního prodejního webu Avito, která zpracovává nejrůznější statistiky týkající se prodeje ojetých aut. Ta vyzpovídala muže a ženy ve věku od 20 do 55 let, již vlastní automobil a bydlí ve městech s minimálně sto tisíci obyvateli a ptalo se jich na jejich nájezdy a zkušenosti s poruchami.

Ze zmíněného vzorku 26 % lidí na svém voze nemá najeto ještě ani 50 tisíc kilometrů, zatímco 21 % spadá do kategorie 50-150 000 km, 22 % do kategorie 100-150 000 km a 29 % do kategorie přes 150 000 km. To připomíná, že že nejčetněji jsou zastoupená auta přesahující hranici 100 tisíc km, což jen připomíná, že přemíra aut opačného stavu v nabídce může být dána jen manipulací s historií nabízených vozů, ale to dnes nechme stranou.

Důležitější jsou zkušenosti těchto lidí s jednotlivými auty vzhledem k nájezdu. Pouze 8 % jich zaznamenalo závadu předtím, než dosáhli mety 30 tisíc km. Mezi 30 a 40 000 km se pak pohybuje 11 % respondentů, poté však již křivka začíná růst strměji. V rámci pásma 50-100 000 km totiž selhání již postihlo 23 % dotázaných, v případě 100-150 tisíc kilometrů šlo o 22 % a nad 150 tisíc kilometrů o 24 %. Nepochybně tedy platí, že se stále vyšším nájezdem se riziko poruchy zvyšuje, zlom ale nastává mnohem dříve než ve 100 tisíci km. Jestli koupíte auto s 80 nebo 120 tkm se zdá být statisticky nedůležité, 30 a 70 tkm jsou o hodně jiné světy.

Rusové nicméně touží hlavně po autech, která mají najeto mezi 50 a 100 tisíci kilometry (29 % dotázaných), takže se standardu nevymykají, podstatná část je ale na správné stopě - s nájezdem mezi 30 a 50 tisíci kilometrů chce auto 27 % lidí. Menší nájezd je přitom preferován hlavně ženami, zatímco muži klidně nepohrdnou ani větší porcí. V rámci věku pak staří řidiči touží hlavně po méně ojetých vozech, zatímco 18- až 24letí motoristé i díky svému nižšímu příjmu snadno akceptují i nájezd přesahující 300 tisíc kilometrů.

V návaznosti na výše zmíněné lze dodat, že celých 32 % ruských motoristů má nemilou zkušenost se stočenými tachometry. Jde však zejména o starší řidiče, ti mladší 34 let mnohem lépe a více prověřují historii kupovaného vozu. To je nadmíru důležité, neboť dle expertů je podíl aut se stočenými tachometry na ruském trhu 15- až 40procentní. Může tedy jít skoro o každý druhý vůz, to je podobný stav jako u nás.

My už jen dodáme, že statistika nasvědčuje dvěma bodům „chytré koupě” - opravdu velmi málo jetým autům s 20, 30 či 40 tisíci km, tzv. ročním autům (i když bývají časově starší), kde je patrný rychlý pokles ceny, minimální opotřebení a přitom velmi malé riziko poruchy. Leckdy navíc dostanete záruku. A pak aut s více jak 100 tisíci km, byť ne o mnoho - ta na trhu padají mimo hledáček velké části kupců, jsou tedy podstatně levnější a přitom riziko problémů je prakticky stejné jako u mnohými vysněných ojetin s 90 tisíci km apod.

Zdroj: Avtoteka

Petr Prokopec