Autoforum

/

Foto: Jaguar

Jedněmi z velkých přetvářek, které provází elektrická auta a ve výsledku spíš poškozují než kultivují jejich pověst, jsou uváděné informace o jejich dojezdu. Majitelé to obvykle zjistí a přesto mlčí, tento si to nechtěl nechat líbit.

Jedním z největších problémů elektrických aut je jejich dojezd na jedno nabití. I když vlastně nejde ani tak o dojezd jako takový, potíží je spíš kombinace omezené akceschopnosti s ještě omezenější možností onen dojezd „obnovit” dobitím. Poznal jsem v životě řadu spalovacích aut, se kterými se nedalo reálně ujet víc jak 200 až 300 km na jednu nádrž (i když docela jiným stylem, než jakým zvládají takovou porci elektrická auta, samozřejmě), a bylo to nepříjemně málo. Pořád se to ale dalo nějak snést, když stačilo na pět minut zastavit u čerpací stanice. U elektromobilu takovou možnost nemáte - jedete jako šneci, nedojedete nikam a ještě dlouho čekáte u nabíječku. To je ona nepříjemná zkušenost ve své stručné celistvosti.

Žádné faktické řešení dnes tento problém nemá. Baterie s větší energetickou hustotou, které by dovolily vměstnat ekvivalenty alespoň dnešní 50- až 60litrových nádrží spalovacích aut do „normálních” elektromobilů, neexistují. Možnost je dobíjet megawatty výkonu neexistuje. A tolik elektrického výkonu u dobíjecích stanic byť jen pro jedno auto - natož pak pro několik současně - neexistuje též. Automobilky to proto „řeší” tím, že šponují udávané dojezdy na maximum, aby se fakticky problematická situace jevila aspoň opticky lépe.

Pochopitelně, u spalovacích aut se děje v principu totéž, ale má to trochu jiné dopady. Jednak všichni dávno ví, že s udávanou spotřebou jezdit nebudou, dokážou si na základě minulé zkušenosti vytvořit realistická očekávání sami. A i kdyby se pletli, není to takové zklamání. Tak auto jezdí za 8 litrů benzinu na 100 km místo 6 a co? Trochu to leze do peněz, ale místo 1 000 km na nádrž ujedete 750 a po pěti minutách jedete zas. Tohle málokoho „zbourá”, u elektromobilů je situace odlišná.

Jednak je ona přetvářka snáze možná, neboť většina normálních lidí nemá zažité kilowatthodiny jako litry paliva a nedokáže si představit, co jaké číslo kapacity baterie reálně znamená. Jednak jde (pro lidi) o novou technologii, která zvlášť vzhledem k nespočtu polopravd, které jsou s ní spojovány, vyvolává nerealistická očekávání. Ale především - když automobilka udává 470 km a vy pak reálně zvládnete skoro o 200 km méně, znamená to velké problémy s použitelností, neboť v případě elektromobilu neuděláte s dojezdem vozu během oněch pěti minut stání prakticky nic.

Spotřebitelům se už roky snažíme otevírat oči zjednodušeným, ale výmluvným přepočtem kWh v baterii na litry paliva v nádrži, který říká, že při zohlednění odlišné efektivity obou pohonů je ekvivalentem 1 litru nafty asi 3,9 kWh kapacity baterie. V tomto smyslu tedy stačí vzít kapacitu baterie, třeba 84,7 kWh Jaguaru I-Pace, a zjistíte, že vůz má ekvivalent ani ne 22litrové nádrže na naftu. S jakou spotřebou pak asi pojedete, když jde o 400koňové SUV o hmotnosti 2 208 kg? 8 litrů na 100, když to bude pomalu? To by dávalo dojezd kolem 270 km na nabití. Automobilka ale - naprosto směšně - udává 470 km. Věříme, že to teoreticky jde, ale s praxí to nemá nic společného, znamenalo by to jízdu se spotřebou odpovídající 4,6 litrů paliva na 100 km.

Automobilky si bohužel neuvědomují, že dělají elektromobilům medvědí službu, když takové vylhané dojezdy uvádí. K čemu jinému než ke zklamání může taková deviace reality od vyvolaných očekávání vést? Spousta lidí nad tím nakonec mávne rukou a vrátí se ke konstrukčně jinak koncipovanému autu, jeden z nizozemských kupců Jaguaru I-Pace (ano, ty příklady nebyly náhodné) to ale nechtěl nechat být, jak informuje De Telegraaf.

Když si vůz už v roce 2018 kupoval, Jaguar u něj inzeroval dojezd dokonce 480 kilometrů na jedno nabití. Majitel to vzal ne snad jako fakt, ale jako něco, čemu by se realita mohla aspoň vzdáleně blížit, když ale vůz začal používat, zjistil, že s vozem reálně dál než 280 km nedojede. Nečekal zázraky, ale 200 km rozdíl? Jistě, mohl si to výše zmíněným způsobem spočítat, ale neudělal to a zjistil, že takto „akceschopný” vůz nedokáže realisticky každodenně používat. Obrátil se tedy na zastoupení Jaguaru, aby si vůz vzalo zpět, to ale odmítlo.

Majitel tedy zvolil jiný a vcelku pragmatický přístup. Auto koupené za 89 tisíc euro (2,2 milionu Kč) prodal jako pro něj nepoužitelné, však proč jej držet, že? Dostal za něj 65 000 euro (1,61 milionu Kč) a o rozdíl zažaloval Jaguar, neboť takovou ztrátu hodnoty utrpěl jen kvůli tomu, že si koupil něco, co by si se znalostí všech relevantních informací od dealera nekoupil. Spor trval několik let, ale zákazník nakonec uspěl.

Soud dospěl k závěru, že kupec byl záměrně uveden v omyl, když prodejce značky ignoroval interní směrnice a nesdělil kupci, že dojezd může za neoptimálních podmínek klesnout až na 270 kilometrů, o čemž zákazníci měli být informováni. A pozor, to bylo tehdy, dnes i na českém webu Jaguaru existuje primitivní aplikace, která vám naznačí, že dolní limit při pořád předpisové jízdě činí 195 km. Takže automobilky to ví, moc dobře znají reálný rozsah možného dojezdu při pomalé jízdě, jen takové informace raději zamlčují, protože neslouží jejich obchodním zájmům.

Soudu pro takové jednání neměl pochopení a přiznal zákazníkovi odškodné ve výši 19 000 euro, tedy přes 470 tisíc Kč. To proto, že podle soudního znalce šlo auto prodat o 5 000 euro dráž a celá ztráta tedy nebyla kompenzována. I tak měl majitel vůz v podstatě zdarma. Rozhodnutí zatím není definitivní, neboť zastoupení Jaguaru podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, nejsme si ale jisti, zda za daných okolností má šanci na úspěch. Na stranu firmy se sice postavil nejvyšší státní zástupce, který vidí riziko v tom, že takové rozhodnutí bude vnímané jako precedenční a spustí vlnu žalob. Ale co je to za právní princip? Zákazník zde byl uveden v omyl úmyslným zamlčováním informací, které měly být šířeny, v tomto smyslu se nám jeví být v právu.

Ať už ale vše nakonec dopadne jakkoli, celý případ vytahuje na světlo faktické limity elektrických aut a přetvářku, kterou kolem nich automobilky vytváří. A to jen ke své vlastní škodě i škodě na pověsti elektrických vozů. Prostě s „22litrovu nádrží” v 2,2tunovém SUV o 400 koních nebudete reálně najíždět 470 nebo 480 km ani omylem. A slibovat to je zahrávání si s ohněm, vytvářena jsou tak pouze očekávání, která nemohou být naplněna.

Zdroj: De Telegraaf

Petr Miler