Autoforum

/

Pokud se rychlostní speciál z roku 1938 rozhodnete spatřit na vlastní oči, možná uslyšíte zařehtat i jeho 736 koní. Ale pouze z reproduktorů.

Nejvyšší možná rychlost fascinovala automobilky se sportovními ambicemi odjakživa. Absolutní vrchol mezi auty určenými pro běžný provoz sice přišel v posledních letech s vozy jako McLaren F1, Bugatti Veyron, Hennessey Venom GT nebo Koenigsegg Agera R, k podobným metám se ale auta připravená speciálně pro tento účel blížila již ve 30. letech minulého století. Jak jsme podrobně vykreslili v článku o Mercedesu T80, s nástupem Adolfa Hitlera k moci přišly i výrazné státní dotace „stříbrným šípům“ v podobě týmu třícípé hvězdy a Auto Unionu. Byl to přitom právě Mercedes-Benz, který nakonec v kláních zvítězil a 28. ledna 1938 nastolil hodnotou 432,7 km/h dodnes nepřekonaný světový rekord dosažený na běžné silnici.

Za volantem rychlostního speciálu seděl Rudolf Caracciola, který v té době byl týmovou jedničkou Mercedesu. Náš předchozí článek se přitom zmiňuje o jeho strastiplných osudech, které jízdě na dálničním úseku mezi Frankfurtem a Darmstadtem předcházely, stejně jako o voze samotném - Mercedesu W125 Rekorwagen poháněném 5,6litrovým motorem V12 o výkonu 736 koní. Proč tedy ona dnešní zmínka?

Z jednoho prostého důvodu. Rychlostní speciál s koeficientem odporu vzduchu pouhých 0,157 se totiž opět stává součástí kolekce modelů Mercedesu vystavených v muzeu ve Stuttgartu. Vystaven je ve společnosti šesti dalších „stříbrných šípů“ v hale č. 7, která by měla uzavírat prohlídku. Zvukový doprovod pak připomíná atmosféru 30. let.

V případě zájmu vám postačí 8 Eur (cca 200 Kč) na vstupné, přičemž svou návštěvu neplánujte na pondělí, kdy má muzeum Mercedesu zavřeno.

Petr Prokopec