Autoforum

/

Foto: Ferrari

Vzhledem k použité technice jsme nečekali mnoho, ale tohle je ještě podstatně míň. Nová vlajková loď z Maranella tak dál budí pozdvižení, ale hlavě v negativním smyslu slova. K rozpačitému vzhledu i použitému motoru se přidává také nijaký zvukový projev.

Formuli 1 jsem svého času hltal a v podstatě neexistoval závod, který bych vynechal - ať už u televizních obrazovek nebo osobně. Asi nejvíc mám v hlavě zapsanou Velkou cenu Maďarska z roku 2006, a to nejen proto, že se na Hungaroringu vůbec poprvé dočkal vítězství v závodě pozdější mistr světa Jenson Button. S plejádou novinářských visaček na krku jsem tehdy mohl i do paddocku a do boxů a bezprostředně si užíval tehdy ďábelský řev monopostů s jěště atmosféricky plněnými motory.

V mezičase se ale mnohé změnilo, v roce 2014 totiž přišla turbohybridní éra, se kterými tento aspekt ef-jedničky opustil. Byť pořád nejsou tak tiché, že byste je neslyšeli, z projevů splašených vysavačů vás leda rozbolí hlava, jinak na nich není moc co poslouchat. Snad ještě větším problémem ale je, že hlavně automobilky, které jsou do šampionátu angažované, velmi rády propojují závodní aktivity se silničním programem. Onen jadrný zvuk tak nemizí jen z okruhů, ale i ze silnic. Pár aktivistů a politiků z toho jistě má radost, zbytek světa ale může jen smutně koulet očima.

Snad u žádného jiného vozu tento posun není tak patrný jako u nového Ferrari F80. To je zklamáním i pro řadu nám známých fanoušků italské značky, kteří jinak tleskají skoro všemu, co opustí Marannelo. Auto v prvé řadě vypadá otřesně nenápaditě. Jistě, názory na vzhled se liší člověk od člověka, jenže jakousi generičnost vzhledu této novinky nelze zastřízliva rozporovat. F80 tak nevypadá jako pravověrné Ferrari, i když třeba černý pás na přídi má odkázat na 365 GTB/4 Daytona. Jenže spíše než na něj si vzpomenete na americké sporťáky. Či případně na vývojové prototypy, které jsou poskládané z různých částí jiných modelů.

Mnohem horší ale je, že se Italové rozhodli pro ono výraznější propojení vozu s jejich závodními aktivitami. Jak F1, tak třeba 499P ze série Le Mans totiž pohání šestiválec (u 499P třílitrový). Přesně tato jednotka pak zamířila i pod kapotu F80, kde ji doprovázejí tři elektromotory. Celkový výkon 1 200 koní pochopitelně není marný, zrychlení na stovku za 2,15 sekundy je pak působivý. Nicméně skutečně by na tom byl vůz hůř, kdyby Ferrari použilo 6,5litrový dvanáctiválec? Nebo alespoň čtyřlitrový osmiválec, který pohání třeba SF90 Stradale?

„Položili jsme si otázku, zda použijeme náš nejikoničtější motor, nebo ten nejvýkonnější, a rozhodli jsme se jít cestou nejvyššího výkonu,“ osvětluje sazku na šestiválec marketingový šéf značky Enrico Galliera pro Auto Express. A dodává, že „tak jsme to u našich supersportů dělali vždy, pokaždé jsme použili to nejvýkonnější řešení, které v danou dobu bylo k mání“. Přičemž poukazuje na suchá čísla, kdy třílitrová jednotka v F80 produkuje 900 koní, zatímco V12 v modelu 12cilindri dává k dobru „pouze“ 830 koní.

Je ale třeba si uvědomit, že onen šestiválec pochází z modelu 296 GTB, kde dává k dobru 663 koní, tedy o poznání méně než 6,5litrový atmosférický agregát. Silnější je pak ostatně i agregát V8 zmiňovaného SF90, neboť ze svých čtyř litrů pumpuje 780 koní. Tento model přitom na trh přišel již v roce 2019, dnes by tak Ferrari dokázalo jistě nabídnout víc. Stejně jako by mohlo onomu dvanáctiválci dodat třeba elektrická turba a jeho výkon tak posunout i za hranici 1 000 koní.

Nestalo se a my můžeme jen truchlit, neboť s přiblížením se F80 závodním programům značky dochází na totéž, co se odehrálo v F1 - tedy ke ztrátě zvuku. Ostatně si jen pusťte níže přiložené video z akce, která se o víkendu odehrála v Imole. I když je totiž kamera přímo u výfuku, slyšet není prakticky nic. Skoro se tak zdá, jako kdyby Ferrari připravovalo klientelu i fanoušky na elektrickou budoucnost. Něco takového si ovšem v Maranellu skutečně mohli odpustit.

Co napíšeme my či kdokoliv jiný, automobilku momentálně nemusí zajímat - všech 799 exemplářů je dávno vyprodaných navzdory šílené ceně startující na 90 milionech korun. Jenže je tu i dlouhodobý aspekt. Skutečně totiž budou příští generace toužit po nových Ferrari, když budou vypadat podivně a nebude je slyšet? Čas ukáže, my bychom ale možnou negativní odpověď raději neriskovali.

Zdroj: Auto Express, NM2255@YouTube

Petr Prokopec