Autoforum

/

Foto: Porsche

Výroba pancéřovaných sporťáků je asi to poslední, co si s Porsche přirozeně spojíte, přímo automobilka ale jedno takové auto pro zákazníka skutečně postavilo. K bezpečí dostal jako bonus ticho, auto ale bylo extrémně těžké.

Porsche 911 generace 996 je mezi fanoušky tím nejméně oblíbeným v celé historii tohoto modelu. Důvodů existuje více, tím nejzásadnějším je ale tvar čelních světel, který neodpovídá ničemu z toho, co zde bylo předtím, ani ničemu z toho, co přišlo v letech následujících. Kromě toho je třeba zmínit, že šlo o první Porsche 911, jehož pohonné jednotky disponovaly vodním chlazením a nikoliv vzduchovým. To pochopitelně pozměnilo jak zvukový, tak celkový jízdní projev. A aby toho nebylo málo, pak hlavně první vyrobené exempláře byly značně nespolehlivé.

Existuje nicméně kousek, v jehož případě nejspíše veškerá negativa hodíte za hlavu, a to i přesto, že z montážních linek sjel krátce po jejich spuštění. Původní majitel totiž automobilku požádal, jestli by mu nedodala neprůstřelnou verzi. A jelikož v Zuffenhausenu byli v daný moment nejspíše všichni důležití manažeři ve velmi dobré náladě, dostal projekt zelenou. Vzniklo tak jediné tovární Porsche, které se může chlubit neprůstřelnou úpravou.

Automobilka přitom jako základ použila základní provedení 911 Carrera, jenž dostalo do vínku tyrkysovou metalízu Dragonfly Turquoise Metallic. Následně pak byla vyměněna standardní okna za 20milimetrová zesílená, která vznikla v jediném provedení pouze pro tento vůz. A jelikož šlo o zakázkovou práci, bylo možné zachovat i vyhřívání zadního skla. Ve výsledku vám tak při pohledu zvenčí nic nenapoví, že se nejedná o standardní kupé.

Platí to ostatně nejen o oknech, ale také o karoserii. Porsche totiž odmítlo použít ocel, která je příliš těžká a zároveň by jinak štíhlé karoserii přidala na centimetrech. Místo toho tedy značka sáhla po energii pohlcujícím kompozitním materiálu zvaném Dyneema, který je sice stejně těžký jako ocel, nicméně ve srovnání s ní je patnáctkrát tužší. Použito tak mohlo být daleko užších plátů.

I přes tyto kroky nicméně hmotnost vozu neskutečně narostla, a to ze standardních 1 317 kilogramů na 2 722 kilo. Pohon však zůstal na běžném 3,4litrovém šestiválci disponujícím 300 koňmi a 350 Nm točivého momentu. Za volantem tedy rozhodně nešlo počítat s opojnou dynamikou, třebaže standard není možné ani dnešní optikou považovat za pomalý - zvládal zrychlení z klidu na stovku za 5 sekund a maximálku lehce přes 280 km/h.

Byly tu ale zcela jiné přednosti. Porsche totiž vůz úspěšně otestovalo v případě ručních palných zbraní. Navíc veškeré pancéřování vyústilo v extrémně tichý interiér, který se sice nezměnil, ovšem majitel alespoň zaškrtl vše, co značka v té době nabízela. Nechybí tedy ani výkonný audio systém, ani elektricky stavitelná a vyhřívaná sedadla či tempomat. Co ovšem pochopitelně nebylo možné objednat, bylo střešní okno.

Zklamáním tak byla jen ona extrémní hmotnost, která využitelnost auta značně omezovala. Cena byla pochopitelně též extrémní, ale to lze v tomto případě očekávat. Auto tak nakonec vzniklo v jediném exempláři, protože o podobné nikdo další nestál. Pancéřovaná 911 je tedy neskutečným unikátem, který si navíc můžete prohlédnout na vlastní oči - je totiž součástí sbírky firemního muzea, jež vůz od zákazníka po čase odkoupilo zpátky.

Zdroj: That Nine Eleven Guy@YouTube, MAK911@YouTube

Petr Prokopec