Autoforum

/

Foto: Bugatti

Zakleté se zdají být moderní snahy Bugatti o výrobu dvou modelů současně. I obdivovaný sedan 16C Galibier měl k výrobě blízko, ani v jeho případě to ale nakonec neklaplo.

Automobilka Bugatti byla založena v roce 1909. Před jedenácti lety tedy v Molsheimu proběhla oslava stých narozenin, během které byl pouze té nejváženější klientele představen koncept 16C Galibier. Ten byl o rok později předveden i veřejnosti, přičemž Bugatti počítalo se zahájením sériové výroby v roce 2015. V mezičase ale veškeré plány skončily v koši a místo toho bylo v roce 2013 oznámeno, že druhý model automobilka vyrábět nebude a veškerý další vývoj byl zastaven.

Tento krok se vždy zdál být podivný. Již samotná stavba konceptu, který byl vyveden do nejmenšího detailu, a to dokonce hned ve dvou exemplářích, nemohla být levná. Kromě toho další finance směřovaly na jeho transformaci v sériové provedení. Podle Achima Anscheidta, šéfdesignéra značky, byl vůz dokonce jednu jedinou schůzku od schválení do výroby. Jak ovšem vzpomíná, právě v tu chvíli dostal Galibier od ránu na solar, z níž se již nemohl vzpamatovat.

„Firma chtěla z projektu Galibier vytvořit nastavenou laťku pro všechny, místo toho ale nakonec pouze obětovala eleganci a proporciální vyváženost původní myšlenky. Zvrácené požadavky na über Rolls-Royce Phantom, který by byl ještě luxusnější a komfortnější a přitom řezal zatáčky se stoickým klidem a byl schopen jet rychlostí přes 400 km/h, byly odsouzeny k neúspěchu. Kvůli protichůdným požadavkům v excelové tabulce tak zcela zanikl původní důraz kladený na výrobu sportovně a elegantně střiženého sedanu,“ osvětluje zákulisí Anscheidt.

Dle designového šéfa tedy finální produkt „při pohledu z boku vypadal jako jezevčík a zezadu připomínal buřinku na kolech“. Něco takového by však asi jen stěží dokázalo oslovit tu nejnáročnější klientelu. Vlastně tedy není divu, že jeho budoucnost vzala za své přesně 10. května 2012, když auto konečně spatřil někdo soudný a kompetentní zároveň. Tehdy podle Anscheidt automobilku „navštívil mocný a vlivný gentleman ze Salcburku. A když viděl, v jak podivně stylizované monstrum se pohledný koncept přeměnil, skřípal zuby. Galibier toho dne zemřel, přičemž Bugatti stál rok a půl práce na vývoji,“ dodává Anscheidt.

Šéfdesignér Bugatti jistě mluví o Ferdinandu Piëchovi, třebaže jej nejmenuje přímo. Je těžké si představit, že by dané rozhodnutí učinil kdokoliv jiný (navíc kdokoli jiný ze Salcburku...) než tehdejší šéf koncernu VW, který se osobně zasadil o to, aby se Bugatti dostalo pod křídla Němců a je i otcem základní myšlenky stojící za Veyronem. Jeho postoj v Molsheimu vyvolal paniku, jež vyústila v urychlený vývoj vozu, který se nakonec stal nástupcem Veyronu. Tedy jinými slovy, na základech zkrachovalého projektu čtyřdveřového sedanu s motorem vpředu vznikl dvoudveřový hypersport s motorem uprostřed, jenž byl pojmenován Chiron.

Výroba druhého modelu se ak pro Bugatti zdá být zakletá. Když se o to firma v 90. letech pokusila ještě ve své italské éře, dokonce zkrachovala, jak dopadl pozdější pokus vyrábět novodobý Atlantic jsme ne až tak dávno též probírali. Změní se to někdy? Možná, v současné ekonomické situaci ale jistě znovu není ta správná doba.

Zdroj: Hagerty

Petr Prokopec