Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

SSSR je asi ta poslední země světa, ve které byste čekali zrod nového sporťáku a Gorbačov ten poslední, kdo by jej měl objevovat. Jenže obojí se stalo.

Sovětská automobilová scéna byla v mnoha ohledech zvláštní. O její specifičnost se staral do značné míry fakt, že dovézt cokoliv ze „západu” hraničilo s nemožností. Auta, která se vyráběla v SSSR či v okupovaných zemích, však nebyla s to uspokojit touhy mnoha automobilových nadšenců. Spousta lidí si tedy vyráběla auta sama; dokonce existoval klub , který takové nadšence sdružoval.

Aut vyrobených takhle doma, po práci v kůlně bylo docela hodně, ale pár jich přesto vyčnívalo z řady. Jedním z takových projektů je Laura, kterou jsme nakousli už ve starším článku o tuctu zapomenutých konceptů sovětských aut. Postavilo ji duo Dmitrij Parfjonov a Genadij Chainov v roce 1982 a dnes vám o ní povíme trochu více

Tenhle projekt kolem sebe má několik opravdu pozoruhodných detailů. Jednak fakt, že si dva lidé, elektrikář a projektant, postavili auto úplně od základu sami, je dost neobvyklý. Nutno také zmínit, že auta byla dvě - pro každého jedno. Zpočátku si vizuálně byla velmi podobná, i když drobné odlišnosti tu byly a s dalším vývojem se postupně prohlubovaly.

Oba vozy měly trubkový prostorový rám, na něm byly laminátové panely karoserie. Jednou ze zajímavostí tohoto projektu je to, že z produkčních aut té doby bylo použito jen naprosté minimum dílů - v podstatě jen motory pocházely z Lady 2105 a převodovky ze Záporožce. Vůz měl pohon přední nápravy, který zase pocházel z upravené Lady Niva. Přední náhon byl tehdy v SSSR poměrně vzácný.

Projekt Laura vzbudil pozornost nejen Parfjonov a Chainovova okolí, ale i tehdejších politických špiček. S vozem se v roce 1983 seznámil sám Michail Gorbačov, tou dobou generální tajemník ÚV KSSS. Laura jej zaujala natolik, že ministr automobilového průmyslu SSSR Poljakov později konstruktéry oslovil a nabídl jim práci na projektu sovětského auta pro rok 2000. Z toho vznikla Ochta, o níž se také zmiňoval náš starší článek o sovětských prototypech, a pár dalších experimentálních vozů.

Sama Laura si ale žila dále svým životem. Ještě v roce 1985 uchvátila publikum na Expu v bulharském Plovdivu a v roce 1986 se Chainovův stroj dočkal mírného faceliftu, jehož součástí byl červený lak. Ukázal se prý na výstavě ke 100 letům automobilu v Praze, kde oslovil Nuccia Bertoneho. A v letech 1990-1992 přišla největší změna - vůz dostal design, který je dnes podobný Alfě Romeo GTV. Tehdy jí podobný být nemohl, protože přišla na svět až v roce 1993. Spolu s tím se do vozu nastěhoval přeplňovaný pětiválec z Audi Coupé S2 a „Laura II xc20” byla na světě.

V roce 1995 přišel nápad postavit „Lauru III SxS”, kterou Chainov postavil na základu Pontiacu Fiero. Je to tedy už úplně nový vůz, který s předchozími Laurami nemá mnoho společného - kromě jména snad nic. A je to první generace Laury, která má pohon zadních kol. Podle některých zpráv a videí tohle auto dodnes jezdí, výstavy už ale asi nemá ambice ohromovat.

Jak skončily původní Laury, nemáme zprávy, vývoj sovětského automobilismu ale přímo i nepřímo ovlivnily více, než by vás mohlo napadnout. Pomineme-li zmíněné i nezmíněné koncepty, na kterých pracovali Parfjonov s Chainovem ještě v dobách komunismu, stály právě Parfjonovovy zkušenosti s vývojem dalších aut - k nimž by se bez svého nadšení pro Lauru těžko kdy dostal - na prahu založení společnosti zabývající se především vývojem a výrobou pancéřovaných aut. Ta vznikla hned na začátku 90tých let a je dnes jednou z největších svého druhu - jen v Rusku má 17 poboček a své služby poskytuje i v zahraničí. Její jméno byste neuhodli - Laura, tak se dnes skutečně jmenuje holding zastřešující aktivity několika menších firem v tomto oboru, mj. i Laura-Special Vehicles. Nikoli náhodou, na sporťák z 80tých let se ve svých historických materiálech ráda odvolává.

Není to ale jediný odkaz, který oba vozy zanechaly. Dnes zůstávají hlavně mementem toho, co bylo v Sovětském svazu 80tých let také možné. A do značné míry i toho, co možné nebylo a kterak se lidé pokoušeli plnit si své tužby, jak se jen dalo...

Laura II xc20 připomíná Alfu Romeo GTV, i když vznikla dřív než italské kupé

Laura III SxS stojí na základě Pontiacu Fiero

Dmitrij Parfenov (vpravo) a Genadij Chainov (vlevo)

Petr Miler