Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nové pohonné jednotky mají zamířit pod kapotu nového SUV, poté z nich bude profitovat i příští Continental a Flying Spur. Mulsanne zůstane u tradic.

Tlak Evropské unie na snižování emisí CO2 je neúprosný. A přestože Angela Merkelová vybojovala jisté jisté umírnění v rámci přechodného období, nevyhne se „drancování“ motorového prostoru jediná automobilka. U takového Ferrari se tak má ve velkém uplatnit přeplňování, u Bentley naopak sází hlavně na hybridní pohonné jednotky. Základem všeho se stane koncepční Mulsanne, který se ukázal letos v dubnu na autosalonu v Pekingu. Zajímavé ovšem je, že produkční verzi tohoto modelu hned tak očekávat nemáme - místo toho cívky a polovodiče zamíří nejprve pod kapotu chystaného SUV, následně po něm pak převezmou hybridní žezlo také nové generace modelů Continental GT a Flying Spur.

Než se ovšem dostaneme k podrobnostem, vraťme se na počátek snah Bentley. Tedy k představení přeplňovaného čtyřlitrového osmiválce, který v nabídce doplnil do té doby jediný motor, poměrně žíznivý šestilitrový dvanáctiválec. Ten je v případě Bentley Continental GT spojen s průměrnou spotřebou ve výši 14,5 l/100 km a emisemi CO2 dosahujícími 338 gramů na kilometr. Osmiválec však tyto hodnoty sráží na 10,6 litru a 246 gramů.

Zlepšení je tedy jasně patrné, na druhou stranu však Bruselu stále cuká obočí. Zapotřebí je tak elektromotor, který si podle norem Evropské unie snadno může vycucat energii z prstu či ze vzduchu. Tedy soudě podle hodnot spotřeby a produkce emisí, jimiž se hybridní vozy vyznačují. A právě to je směr, kterým se Bentley chtě nechtě musí vydat, jinak může počítat s nemalou finanční penalizací.

Momentálně přitom není zcela jasné, jakou konkrétní podobu jednotlivé komponenty britského hybridu naberou. Známa totiž není ani kapacita baterií, ani jejich složení či třeba doba dobíjení. Jisté je pouze tolik, že pod kapotou konceptu Mulsanne hybridní technologie navýšily výkon o 25 procent na 640 koní. Emise CO2 přitom poklesly o 70 % na těžko uvěřitelných 118 g/km, tedy ekvivalent pouhých 4,9 l/100 km.

Pokud by přitom chystané SUV skutečně mělo dosahovat těchto hodnot, pak musí zmiňovanou energii cucat ne z jednoho, ale rovnou ze všech dvaceti prstů. A přesto jí nedosáhne, ačkoliv Bentley počítá s tím, že sériová verze by neměla disponovat elektrodojezdem 50 km, nýbrž jeho polovinou. To samé ostatně platí také pro řady Continental GT a Flying Spur, které jsou dalšími kandidáty na adopci drátů a cívek.

U těchto vozů bychom však mohli být k britské automobilce shovívavější. Bentley totiž prý vyslyšelo kritiku, jež padala na jejich značnou hmotnost, a nové generace výrazně odlehčí. Hybridní technika sice daná kila na palubu vrátí, to však již testery v laboratořích trápit nebude. Zvláště když počítat budou moci s vylepšenou aerodynamikou (o vzhledu novinek se má rozhodovat v řádu týdnů).

Tím ovšem cesta Bentley vedoucí k nižším emisím CO2 nekončí. Po zavedení hybridních modelů totiž britská značka chystá ještě radikálnější (a nutno říci kontroverznější) krok, kterým je adopce dieselů. I v tomto případě bude průkopníkem SUV, po němž přijdou na řadu Continental GT a Flying Spur. Tedy modely, které na tradičních hodnotách zrovna nestaví. U Mulsanne by ovšem kosa mohla narazit na pořádný kámen - a proto ne zrovna vonné saze u tohoto modelu minimálně v nejbližší budoucnosti očekávat nemáme.

Petr Prokopec