Autoforum

/

Foto: BMW

Příběh skutečně zajímavé verze BMW i8 je ještě pozoruhodnější, než se dosud zdálo. A s veškerými detaily připomíná i úskalí hybridních pohonů jako takových.

Na sklonku 70. let minulého století BMW uzavřelo dohodu s Lamborghini, která se týkala výroby závodního vozu. Mezi oběma značkami se nicméně objevily mnohé rozepře, kvůli kterým se mnichovská značka nakonec rozhodla, že vše zvládne pod vlastní střechou bez italské pomoci. Na trh tak následně zamířilo kupé M1, které bylo vůbec prvním masově produkovaným vozem BMW s motorem uprostřed. I když spojení „masově produkované“ si zaslouží minimálně dvoje uvozovky, neboť celkově vzniklo pouze 453 exemplářů tohoto modelu.

Přes tak malý objem produkce - nebo možná i díky němu - se ovšem BMW M1 stalo kultovním autem. Fanoušci proto zaplesali, když se v roce 2009 dočkali konceptu Vision EfficientDynamics. Mělo jít totiž o předobraz duchovního nástupce zmiňované legendy, která by stejně jako ona vsadila na pohonné ústrojí uložené uprostřed. K tomu nakonec skutečně došlo, nicméně lidem při spatření produkční verze poněkud ztuhnul úsměv na rtech. I sériový model totiž disponoval tříválcovým plug-in hybridním ústrojím, které auto degradovalo z pozice supersportu do role ekologického experimentu.

Stále nicméně ještě nebyl všem nadějím konec, neboť příznivci značky horlivě bojovali za příchod potentnější varianty. A v jednu chvíli se zdálo, že jejich apel přinese své ovoce. Do hry se vložila Alpina, postavila prototypu osazený větším a výkonnějším spalovacím agregátem. Auto bylo hotové, projekt ale zamířil k ledu, neboť z pohledu BMW nerespektoval ekologické zaměření i8. Problém pro Mnichov byl prý už mnohem patrnější výfuk spalovací verze, vedení automobilky si reprezentanta „udržitelné mobility” takto nepředstavovalo.

Později už se o tomto autě nemluvilo, hradbu mlčení ale po letech opět prolomil sám šéf značky a syn zakladatele Alpiny Andreas Bovensiepen. Jak chápeme nové informace, ani výše zmíněné neznamenalo úplný konec. Alpina si s myšlenkou ostré i8 hrála dál, a to tak, že by ji nechala všechny elektrické motory a 1,5litrový tříválec z Mini nahradila dvoulitrovým čtyřválcem, který aktuálně pohání BMW M135i. V případě kupé i8 však byl naladěn na zhruba 350 koní, což by ve výsledku znamenalo více výkonu i zachování statutu rychlého hybridu.

Navýšení výkonu si ovšem vyžádalo novou převodovku, šestistupňový automat tak nahradila osmistupňová skříň od Aisinu, který dnes též používá M135i. Vůz byl dále vybaven zesíleným zadním pomocným rámem a širšími předními pneumatikami. To si vyžádalo změnit i odklon předních kol a instalaci širších blatníků, které udělaly prostor mezichladiči oleje a převodovky. Změn tedy najednou byla spousta, což se ukázalo být kamenem úrazu - hmotnost vozu totiž oproti standardu vážícímu 1 539 kilogramů vzrostla minimálně o dalších 100 kg.

Upravené BMW i8 by tak před zahájením prodeje muselo na nové crash testy, tedy nadmíru drahou záležitost. Ještě dražší ovšem mělo být celkové nové naladění vozu, neboť tak velká změna hmotnosti i jejího rozložení dělá úplně jiné auto. A právě na tomto bodě se Alpina zasekla podruhé. Bovensiepen nicméně i teď dodává, že provedení zbavené hybridní techniky, tedy vybavené jen spalovacím motorem, by bylo řešitelné mnohem snáze, neboť hmotnost by zůstala podobná, nebyly by nutné ani nové crash testy, ani složité nové ladění. To ale Mnichov nepřipustil.

Celý příběh tak připomíná nejen to, jak moc hraje BMW na zelenou strunu, ale také to, jak problematický je hybridní pohon. Bovensiepen v podstatě říká, že kdyby se z i8 vyndala elektrická technika, auto by bylo výkonnější, rychlejší, jeho dynamika udržitelnější a pravděpodobně by bylo i lehčí, a tedy celkově efektivnější. Prakticky to samé nám před léty říkali technici Porsche po představení hybridní 918. Tento model je pěkná hračka, bohužel ale nutně dělaná s cílem být hybridní. Podle nich by vůz používající jen její spalovací motor byl rychlejší a celkově efektivnější, navíc pochopitelně mnohem méně komplikovaný, jednodušší a levnější.

Zdroj: BMW Blog

Petr Prokopec