Autoforum

/

Foto: BMW

I ty, mnichovský Brute? Doufali jsme, že BMW se při svém přístupu k celé této agendě k takové absurditě nesníží, ale zřejmě to bylo příliš lákavé. A tak nám teď ukazuje, že jeho auto dokáže něco, co v praxi nikdo nikdy nebude chtít absolvovat.

Když přijdete s produktem, jehož podstata postrádá téměř jakoukoli přirozenou atraktivitu a na trh se dostává v pozici ideologií vynucené nabídky, máte jako výrobce omezený prostor k tomu vyvolat o něj zájem. Racionální argumenty v zásadě neexistují, a tak musíte hrát na emoce, abyste lidi přiměli zatoužit po něčem, od čeho je zdravý rozum zrazuje.

Automobilky patrně původně doufaly, že stačit bude pořád ta samá ideologie, ta se ale postupem času téměř vyčerpala - každý soudný člověk dříve nebo později dojde k závěru, že nepodstatná eliminace nepodstatné části problému nemá šanci cokoli podstatného změnit, tak proč se pro něco takového obětovat? Technické limity zůstávají v zásadě stejné a v dohledné době jsou neřešitelné, nezbývá tedy než na taková auta lákat s pomocí vnějšího designu, moderních interiérů, „cool” funkcí apod. To všechno se stalo a nějaké kupce to ulovilo, ale co dál?

Tady už není z čeho brát, a tak automobilkám nezbylo než vrátit se na začátek. Tedy ne úplně na začátek, to by zjistily, že nejlepší bude se ne takové vozy úplně vykašlat, jak z větších firem aspoň částečně zjistila asi jen Toyota. Vrací se jen o malý krok dál, kdy se pokouší prokazovat, že to, co všichni vidí, že je špatné, zase tak špatné není. Udělal to Mercedes, zkusil to koncern GM, velmi trapně se o to hned dvakrát pokusil VW za různých okolností, zkusil to zkrátka kdekdo. A pokaždé to dopadlo v podstatě stejně.

V lepším případě to bylo jen směšné, neboť automobilka obvykle absolvovala s tím či oním modelem nějakou trať absurdně nízkou rychlostí za okolností, které se ani neblíží realitě, a s křečovitým úsměvem se pokoušela tvrdit, jak to bylo krásné. V horším se to stalo ihned kontraproduktivním, neboť ti přemýšlivější si hned začali pokládat nepříjemné otázky jako: Proč má někdo potřebu nám ukazovat, že jeho nové ujede 700 km šedesátkou na tempomat po oválu bez ventilace a rádia, když moje 20 let staré auto něco takového zvládá v normálním provozu bez jakéhokoli snažení se o cokoli? A navíc za 3 minuty jedu dál, aniž bych hledal jakkoli specifickou benzinku, zatímco v novém autě budete půl hodiny hledat vhodnou nabíječku o 50 km dřív, než byste ji skutečně potřebovali, a pak budete čekat od desítek minut po hodiny, než budete moci pokračovat?

Tohle opravdu není dobrý marketing. BMW přesto cítilo potřebu přijít se svou trochou do mlýna.

Sáhlo tedy po novém BMW iX3 ve verzi 50 xDrive, jediné dnes dostupné variantě s cenou od 1 833 494 Kč, za které dostáváte baterii o kapacitě 108,7 kWh. To je ekvivalent asi 28 litrů nafty v nádrži, což na vůz s pohotovostní hmotností nejméně 2,360 kg (!) a výkonem 469 koní není bůhvíco. Kolik s takovým vozem reálně ujedete, když se nebudete o nic snažit a budete se s mírou nabití pohybovat mezi 10 a 80 procenty kapacity? 300 km? Tak nějak to bude. Vezměte to rychleji po Autobahnu a bude to klasická marná snaha dostat se alespoň na 200 km. Už udávaných 720 i víc km je virtuální realita na 100 % kapacity za nereálných podmínek.

BMW se ale takto jednoznačná fyzikální fakta rozhodlo popřít a uspořádalo v podstatě totéž, co udělaly zmíněné automobilky výše. Vůz poslalo z Debrecínu do Mnichova, což je normálně asi 900 km po dálnici. To by skončilo přibližně výše popsaným při asi osmihodinovém čase čisté jízdy a bůhvíkolika dobíjeními trvajícími bůhvíjak dlouho. To by nevypadalo dobře, takže lidé z automobilky udělali všechno pro to, aby dojezd iX3 byl co nejdelší.

Během cesty se tak vyhýbali dálnicím i frekventovanějším silnicím a pěkně polehounku to po zapadlých okreskách brali rychlostí kráčejícího bagru. Vůz navíc osadili menšími 20palcovými koly, nepoužívali topení, chlazení ani rádio. Prostě v bundě nebo v kraťasech - podle venkovního počasí - jeli v absolutním tichu jak šneci cestu dlouhou 1 007,7 km. Není to samo o sobě směšné?

Však kdo takto auto používá? Nikdo nezvolí záměrně dlouhou cestu. Nikdo si nevypne rádio a topení. Nikdo nepoužije nestandardně malá kola. Nikdo dlouhodobě nepojede hluboko pod rychlostními limity. Z osmihodinové cesty se tak stala skoro dvakrát tak dlouhá kvůli průměrné rychlosti lehce přes 60 km/h.

Není to znovu kontraproduktivní? Není to jen další ukázka toho, že když to, co dnes zvládne vaše naprosto obyčejné auto z bazaru za 100 tisíc bez jakékoli snahy a stresu, zafunguje u nového auta za 1,8 milionu jen tehdy, když... No, chtěl jsem říct „vysvlečete rodinu donaha”, ale ani to není dost. Vy ji musíte nechat doma, protože s pár sty kily na palubě navíc už to zase neklapne ani v zimě nebo horku za 15 hodin cestou necestou.

Měli jsme zato, že BMW je trochu chytřejší. Není, s úsměvem nechápajíc dopady vlastního jednání dělá svému klíčovému novému autu antimarketing jak vyšitý.

Zdroj: BMW

Petr Miler