Autoforum

/

Foto: Christof Stache/AFP

Kauza Dieselgate je z pohledu běžného člověka dávnou minulostí, pro německou justici jde ale o žhavou skutečnost. Ta viní tři manažery koncernu VW z prodeje „cinknutých“ dieselů dokonce i tehdy, kdy svět o problémech s nimi dávno věděl

Od vypuknutí kauzy Dieselgate uplynulo již pět let. Koncern VW od té doby zaplatil mnoho miliard na pokutách a vypořádat se se svou pošramocenou image, dosud však v souvislosti se skandálem nebyl v Evropě potrestán jediný konkrétní člověk. Nakonec k tomu ale může dojít, jako prvnímu se vyšetřovatelé snaží prokázat vinu dlouholetému šéfovi Audi Rupertu Stadlerovi.

Pozoruhodné je, že ačkoli se samotný skandál datuje kamsi mezi léta 2008 a 2015, na jeho jednání před rokem 2015 (šéfem Audi byl od roku 2010) se vůbec nezaměřují. Podle vyšetřovatelů totiž Audi prodávalo vozy osazené „cinknutým“ dieselem ještě dva roky po provalení skandálu a právě v souvislosti s tím Stadlera obvinili.

Zatímco v rámci předchozího období zřejmě neexistuje jasný důkaz, který by jej se skandálem spojil, po 15. září 2015 šéf Audi o podvodných dieselech věděl zcela určitě. A zatímco Volkswagen coby značka v té době již přiznal pochybení a začal se vypořádávat s následky, značka se čtyřmi kruhy ve znaku se dušovala, že její jednotky jsou zcela v pořádku. Následně se však ukázalo, že i tyto vozy jsou osazené softwarem, který dokáže poznat laboratorní měření. A dokonce vznikl ve vývojovém oddělení čtyř kruhů.

Stadlera tedy čeká soud, který začíná dnes v Mnichově. Daná lokalita byla zvolena kvůli velikosti síně, která umožní zachování větších rozestupů. Souběžně s ex-šéfem Audi bude justice soudit i tři další manažery včetně Wolfganga Hatze, který byl šéfem vývoje pohonných jednotek u čtyř kruhů. Mimo to se chystá i soud s Martinem Winterkornem, někdejším šéfem celého koncernu, ten ovšem má začít až příští rok.

Přestože se vyšetřovatelé zaměřují jen na období po odhalení skandálu, ani tak případ není snadný. O tom svědčí i skutečnost, že na soudní jednání bylo vyhrazeno 180 dnů a verdikt má být vynesen až v závěru roku 2022. Pokud Stadler bude shledán vinným, hrozí mu až pětileté vězení. Čtyři a půl měsíce už ex-šéf Audi strávil ve vazbě, ta navíc může být prodloužena, pokud soud shledá, že hrozí jeho útěk či ovlivňování průběhu procesu.

Nejzajímavější jsou ale v tuto chvíli nové skutečnosti popsané ve spisu, které se týkají samotného softwaru a doby před rokem 2015. Za dnes nechvalně známým řešením stojí technici Audi, kteří na počátku milénia hledali cestu, jak se vypořádat s novými emisními standardy. Přitom zjistili, že k jejich splnění je třeba jednotku co nejdříve zahřát, což vede k vyššímu hluku. Ten by však zákazníky obtěžoval, načež byla zrozena funkce, které automobilka právě proto začala říkat „akustická”. Vůz díky ní dokázal rozpoznat, kdy je měřen v laboratořích, a tomu přizpůsobil řídicí mapu motoru - v laboratoři byl „čistý”, ale hlučný, v reálném provozu tichý, ale „špinavý”.

Lidé od Audi si byli nepochybně vědomi toho, že dělají nelegální věci, jak ostatně prozrazuje interní email z roku 2008, když se snažili s naftovými motory prosadit v Americe. Ve zprávě se mj. píše: „Bez několika špinavých triků to nezvládneme.“ Nikoho to ale nezastavilo, a tak vznikl „Projekt čistý diesel”, který vedl k alespoň papírovému úspěchu a dovolil značce její TDI v USA prezentovat jako „nejčistší diesel světa”. „Nebyla to pravda,” praví dnes lakonicky obvinění.

Problémů si musel být vědom i Volkswagen, který obdobné či stejné řešení přijal za své v roce 2006 a zároveň jej za pomoci dodavatelské firmy Robert Bosch ještě vylepšil, aby též mohl vtrhnout na severoamerický trh s „čistými diesely“. Tato strategie pro Němce fungovala léta, nicméně jak již asi každý velmi dobře ví, před pěti lety se pod nimi probořil led . Zejména Volkswagen od té doby dává od dieselů ruce pryč, přičemž se je snaží nahradit hybridními či elektrickými jednotkami.

Stadlerovo pochybení mělo spočívat v tom, že se Audi až do ledna 2018 tvářilo, že se jej to netýká a dokonce pokračovalo v zavádějící propagaci TDI v USA i v Evropě. Podle obvinění bylo za tu dobu prodáno jen na starém kontinentu přes 120 tisíc Audi s motory TDI, které plnily emisní normy jen na oko. Stadler podle vyšetřovatelů a státních zástupců o všem věděl, přesto nejednal a firmě způsobil škodu nejméně 27,5 milionu Eur (dnes 750 milionů Kč) jen na nákladech s pozdějšími svolávacími akcemi a kompenzacemi.

Dále prokuratura konstatuje, že pokračujícími prodeji problematických dieselů chtěl Stadler maximalizovat prodeje značky, aby dosáhla co nejvyšších zisků a on díky tomu mohl profitovat ze svých manažerských bonusů. Nejsme si jisti, zda zrovna toto byl podstatný motiv, spíše se manažeři Audi snažili vše ututlat, aby vůbec mohl dále pokračovat ve své práci, to i výše zmíněné ale musíme brát zatím jen jako názor jedné ze stran. O vině či nevině Stadlera musí rozhodnout soud, který tak nejspíše učiní až za dva roky.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec