Autoforum

/

Foto: Gordon Murray Automotive

Leckdo by řekl, že něco takového vůbec není možné, to ale není případ člověka, který dekády posouval hranice možností Formule 1. Teď, na stará kolena posouvá hranice obyčejnějších aut.

Včera jsme si mohli připomenout dvaasedmdesáté výročí narození Andrease Nikolause Laudy, který nás bohužel v květnu 2019 opustil. Rakouský rodák patří mezi nejznámější a nejlepší piloty historie Formule 1. Během své kariéry dokázal třikrát získat titul mistra světa, stejně jako nasbíral pětadvacet vítězství. Pro nás aktuálně to nejdůležitější pochází ze švédského okruhu Anderstorp, který Niki Lauda opanoval v roce 1978. Stalo se tak v monopostu Brabham BT46B, který se zúčastnil pouze jediného závodu, a to právě této velké ceny.

Mluvili jsme o něm už před pár týdny, neboť za návrhem vítězného vozu stojí geniální konstruktér Gordon Murray. Ten béčkovou variantou standardního vozu odpověděl na tehdejší úspěchy Lotusu, který využíval pokročilou aerodynamiku. Jihoafrický designér použil opravdu netradiční prvek, a to ventilátor, který dokázal zpod vozu vysávat vzduch nedávno též detailně probíraným způsobem. Monopost tak seděl na vozovce jako přibitý, což Lauda dokázal i tím, že druhému v cíli nadělil nemalých 34 sekund.

Ventilátor se od té doby na žádném závodním voze neobjevil, stejně jako jimi nebyly osazeny ani ty silniční. Tedy až do loňského roku, kdy Murray představil své nové dílo, a to nástupce McLarenu F1. Pod označením T.50 tak dorazil hypersport s vnitřním uspořádáním 1+2, jehož pohon dostal na starosti vysokootáčkový atmosférický dvanáctiválec. Pohonná jednotka s 663 koňmi byla spojena jak s pouhými 986 kilogramy, tak i s obřím ventilátorem na zádi.

Již výše zmíněné parametry, hlavně pak ona nízká hmotnost, stojí za obdiv. Murray se nicméně rozhodl posunout měřítka ještě o kus dále, přičemž svým nejnovějším projektem zároveň složil i poklonu svému zesnulému příteli. Představit si tedy můžeme novou variantu T.50s Niki Lauda, která je určena pouze pro okruhové ježdění. Vzniknout přitom má pouze 25 exemplářů, na jejich výrobu nicméně dojde až ve chvíli, kdy skončí produkce stokusové série standardní verze.

I novinka přitom disponuje atmosférickým dvanáctiválcem, jeho výkon však vzrostl na 735 koní. Ty jsou pak spárovány s opravdu muší hmotností, neboť vůz po výrazné dietě váží jen 852 kg. Znamená to, že je tedy o nemalých 200 kilo lehčí než Mazda MX-5, která patří mezi nejlehčí sériové vozy na světě. O její pohon se ovšem stará maximálně dvoulitr, jehož výkon nepřesahuje 200 koní. Od Murrayho vozu lze tedy čekat neskutečnou dynamiku, která však zatím nebyla specifikována.

Novinka nicméně nemá na kontě pouze výkonnější motor či nižší hmotnost, zároveň se dočkala také zcela unikátní karoserie, která se nikterak neslučuje s kabátem základní verze. Máme tu tedy nový čelní splitter, jenž vozu propůjčuje vizáž McLarenu F1. Nové jsou také boční stabilizační křidélka, stejně jako rozměrná ploutev, jenž navazuje na střešní sání. Mimo to dorazilo i 1 784 milimetrů široké křídlo či výraznější difuzor.

Výsledkem těchto snah, mezi něž rovněž patří snížení světlé výšky vpředu o 87 a vzadu o 116 mm, je přítlak dosahující až 1 500 kilogramů, tedy pomalu dvojnásobku hmotnosti vozu. Lze tak věřit Murrayho tvrzení, že vás čeká „něco zvláštního. Poměr výkonu a hmotnosti je totiž lepší než u prototypu LMP1, dosažená rychlost tak bude neskutečná, a s tak nízkou hmotností pak vůz bude zatáčet jako monopost F1.

Uvnitř je přitom možné nadále počítat s centrální pozicí řidiče, pro spolujezdce je však již určeno pouze jedno sedadlo vlevo. Prostor vpravo totiž okupuje hasicí systém. Mimo to došlo na přesunutí vertikálního ovládacího panelu. Pro zákazníky je připravena veškerá podpora, jak na inženýrské úrovni, tak i fyzická, jenž zahrnuje i veškerou okruhovou výbavu včetně nástrojů na výměnu pneumatik a doplňování paliva.

Lze pak už jen dodat, že ceny „fancaru“, což byla přezdívka Laudova monpostu, který se chlubil podobným prvkem na zádi, startují na 3,1 milionech liber (cca 93 milionů korun). To ovšem znamená, že T.50s Niki Lauda bude patřit mezi nejdražší vozy, které jsou k mání. Snad to nepovede k tomu, že celá limitovaná série stráví většinu svého života, ne-li rovnou celý, v klimatizovaných garážích a okruhy neuvidí ani na dálku.

Zdroj: Gordon Murray Automotive

Petr Prokopec