Autoforum

/

Smržovka opět prokázala svou kreativitu a s dvoumilionovou investicí stvořila následníka patnáctky. Nebyl ale vklad nedostatečný a přání převeliká?

Nový Kaipan 16, slavnostně odhalený před několika dny, vznikal dva roky a přesto patrně pod značným časovým tlakem. Na jedné straně zde vyvstala potřeba použít modernější motor schopný plnit přísnější normy, na straně druhé bylo životně důležité stihnout homologaci do 1. listopadu, aby malá česká manufaktura finančně nevykrvácela na povinnosti mít podle nařízení EU ve svém autě stabilizační systém. V takové atmosféře se nepracuje snadno velkým automobilkám, natož pak prakticky rodinnému podniku o několika lidech.

Přesto si ale nemyslím, že by zrovna legislativa sepisovaná kdesi v Bruselu byla tím hlavním problémem Kaipanu. Za poslední tři roky jsem měl možnost svézt se ve třech testovacích vozech ze Smržovky a podotýkám, že se pokaždé jednalo o předváděcí novinářské auto, u kterého člověk jaksi předpokládá, že bude v perfektním stavu. Nikdy jsem žádný test nevydal. Bylo to z úcty k práci člověka, který vložil vše co má do svého snu. Nebo spíše ze soucitu? Nechci být zbytečně patetický a nějak zvlášť rozebírat nepříjemné detaily, ale pravdou je, že bez výjimky se mi všechny Kaipany rozpadaly pod rukama.

Byl bych proto moc rád, kdyby šestnáctka měla více štěstí na kvalitu a fungovala podle očekávání. Teoreticky by mohla. Jak zástupci firmy prozradili, už se nemusí spoléhat jen na přestavby z ojetých Fabii, protože některé nové komponenty jako jsou části náprav nebo převodovka jim bude dodávat přímo Škodovka. Stejně tak motor, přeplňovaná dvanáctistovka TSI s výkonem 105 koní má podle mě (i přes občasné podceňování) zajímavý potenciál, především pak v automobilu o hmotnosti 825 kg (podle Kaipanu i s řidičem, ale o nedefinované hmotnosti).

Majitel firmy Michal Hradský s hrdostí o svých vozech tvrdí, že jsou spartánská, což bychom mohli v přeneseném významu slova chápat tak, že jsou nejen tvrdá ale i jednoduchá. Potíž je v tom, že zrovna tohle u šestnáctky jaksi postrádám. Nemyslím to ironicky, ale majiteli bych poradil, aby od svého nového díla odstoupil a zkusil to o té „jednoduchosti“ ještě jednou. Chápu, že u designu to máme každý jinak, ale ať šestnáctka vypadá jakkoli, rozhodně se o ní nedá říci, že by měla prosté tvary. Pověstným hřebíkem jsou pak přední světla z Fabie, což mi připadá jako strojené ztělesnění jeho velkého vděku za vstřícné jednání Škody.

Rád bych ale u auta podobného typu viděl více prostoty i v konstrukci. Kaipan uvádí, že je auto poskládáno z ocelových trubek a kompozitů, což nezní špatně, ale pak se skoro sama pokládá otázka, jak je možné, že i základní Caterham bez zvláštního odlehčování váží o tři metráky méně. Jsem přesvědčen, že by mi to bylo náležitě vysvětleno, ale to nic nemění na faktu, že zde máme auto za půl milionu, které se stalo spíše karikaturou Lotusu než novou vývojovou větví. Obávám se ale, že možná určenou na vymření. Upřímně? Navzdory tomu, co zde bylo zmíněno, by mi to bylo líto. I přes ten pohon předních kol a design. Už kvůli té umíněnosti, se kterou tato auta vznikají. Jenže pokud se Smržovce nepodaří vyjednat nějakou výjimku, po následníkovi šestnáctky bude to ESP nesmlouvavě požadováno. Takže je dost možná poslední nové auto ze Smržovky a asi proto si i zaslouží, aby se prodávalo.

Takže pokud náhodou patříte k těm, co někde mezi křivkami šestnáctky objevili zalíbení, vězte, že i bez zvyšování tlaku turba se na stovku dostane za 6,9 sekundy, a pokud budete mít tu odvahu nechat si skrze nizoučký větrný štít nahrazující přední okno provětrat uši, pak můžete zkusit i maximálku 189 km/h. Kaipan slibuje průměrnou spotřebu 5,4 litru a mimo město, kam podobné stroje nutně patří, dokonce jen 4,4 litru. Podle procesu vyhřezlosti svých páteřních plotýnek si pak můžete objednat lité patnáctky, šestnáctky nebo sedmnáctky. Přeji příjemné přemýšlení...

Miro Mihálik