Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Čínské automobilky až dosud stály před branami EU a končily třeba v Rusku či na Ukrajině. Nový Lifan X60 a další si však právě otevírají dveře dokořán.

Před pár měsíci obvinil šéf italsko-amerického koncernu Fiat-Chrysler Sergio Marchionne německou automobilku Volkswagen z cenové války. Nařkl ji z nekalých obchodních praktik a svým způsobem naznačil, že VW odstraňuje svou konkurenci „masakrováním svých marží“.

Také francouzský ministr průmyslu Arnaud Montebourg v posledních dnech používá téměř nachlup stejnou rétoriku při komentování prodejních výsledků korejského konglomerátu Hyundai-Kia. Tvrdí, že Korejci „nespravedlivě konkurují“ francouzským výrobcům aut a obvinil je z dumpingu.

Sledovat podobná prohlášení v geopolitické zóně hlásící se formálně ke kapitalistickému způsobu hospodaření a volnému trhu je skutečně pozoruhodné. Jakoby si pánové Marchionne, Montebourg a jim podobní neuvědomovali, že to důležité v souvislosti s budoucností evropského automobilového průmyslu se odehrává někde jinde.

Troufnete si odhadnout, jak dlouho ještě udrží evropské automobilky na distanc čínské značky od „svého“ teritoria? Pět let? Dva roky? Nebo si někdo myslí, že stojí na hranicích Ruska a Ukrajiny a vpád můžeme očekávat v nejbližších měsících? Pokud se jen trochu zajímáte o dění kolem aut, pak jste se s velkou pravděpodobností zcela správně dopracovali k odpovědi, že zdejší výrobci invazi produktů z Číny již dávno čelí.

Pokud zapomeneme na zhruba deset let staré, první rozpačité pokusy čínských značek předvést na autosalonech zákazníkům rozpadající se exponáty, které společně se známým fiaskem v nárazových testech zastavily primární vlnu levných aut z Číny, pak další expanze připomíná spíše pozvolna stoupající záplavu. A šíří se ze všech stran. Nevěříte?

V Británii kromě někdejších domácích značek MG a Rover/Roewe - dnes spadajících pod správu čínského SAIC, působí třeba automobilky Dongfeng, Geely nebo Great Wall. Od severu zde máme opět Geely, coby vlastníka společnosti Volvo a čínský je v podstatě také Saab, který právě připadl japonsko-čínskému konsorciu National Electric Vehicle Sweden (NEVS).

Zatím největší úspěch zaznamenala automobilka Great Wall, která letos otevřela svou první továrnu na území EU, nedaleko bulharské Loveče. Co se může stát evropským značkám zapleteným do vzájemných žabomyších válek, nejlépe demonstruje Ukrajina. Vůbec poprvé mimo Čínu se zde v letos v červenci stal nejprodávanějším modelem Geely CK, když odsunul na druhou a třetí příčku Škodu Octavia a Hyundai Accent. Vůbec špatně si zde ale nestojí ani další modely Geely. Například Emgrand EC7 je patnáctý a typ MK na dvacáté pozici.

Mezi další čínské společnosti prozkoumávající evropskou půdu patří značka Lifan - možná si na ni vzpomenete v souvislosti s hatchbackem 320, který byl nepodařenou kopií Mini. Na pořád probíhajícím moskevském autosalonu vystavuje také své SUV X60, které by se počátkem příštího roku mělo objevit také na vybraných evropských trzích.

Lifan X60 s délkou 4 325 mm a rozvorem 2 600 mm by se měl stát konkurencí především pro Duster. Ačkoli v Rusku bude jeho základní cena v přepočtu o 30 tisíc korun vyšší než Dacia (305 vs. 275 tisíc Kč), zákazníci dostanou ve standardu zážehovou osmnáctistovku o výkonu 133 koní a točivém momentu 168 Nm, pětistupňovou manuální převodovku a pohon předních kol. Bez příplatku pak má být ve voze klimatizace, dvojice airbagů, parkovací senzory, rádio s MP3, přípojka pro USB, mlhovky, hliníková kola, elektrifikace oken a vnějších zpětných zrcátek nebo centrální zamykání, což je spousta prvků, které za 30 tisíc v Dusteru zkrátka nedostanete.

V první fázi se nový Lifan připomínající koktejl Toyoty RAV-4, Renaultu Koleos a Hyundaie Tucson a Santa Fe objeví nejdříve v Rusku, Ukrajině a Moldavsku. Aby mohl X60 dále do Evropy, stojí mu v cestě jedna z dalších bariér brzdících čínská auta - emisní normy. Ty však Lifan patrně nezastaví. Číňané se již v Moskvě nechali slyšet, že modifikacemi motoru dosáhnou EU5 a budou expandovat dál.

Poslední překážkou nové asijské konkurence tak jsou už asi jen chybějící naftové motory, ačkoli na příkladu vývoje designu čínských vozů jsme si poměrně detailně zdokumentovali, že podobné problémy snadno a bez odporu vyřeší tamní automobilky buď okopírováním produktu, anebo rovnou nákupem jeho výrobce. Také proto je docela možné, že zde máme jedno z prvních čínských aut, které by teoreticky mohlo zabodovat v některých státech bývalého východního bloku nebo i dále směrem na západ.

Otázkou je, jak se potom budou tvářit ve Fiatu nebo lidé jako francouzský ministr průmyslu a rozhodně bude zajímavé sledovat, zdali se opět začnou ohrazovat proti dumpingovým cenám.

Zdroj: Autoblog Spanish

Miro Mihálik