Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Je to nejprodávanější SUV Evropy a jeden z bestsellerů koncernu VW. Od takového vozu by člověk čekal skoro dokonalost a Němci se jí na první pohled dočkali, na druhý už méně.

I když se situace oproti minulosti výrazně zlepšila, najet 100 tisíc kilometrů představuje pro některá auta stále náročný úkol, se kterým se popasují jen za pomoci servisů a vysokých účtů za opravy. Pro jiná je to ale jen číslo na tachometru, po jehož dosažení se stále zdají být nezničitelná. Spíše do druhého ranku patří Volkswagen Tiguan, tedy minimálně exemplář, který prošel dlouhodobým testem Auto Bildu. Ten měl původně skončit již v březnu po najetí právě oněch sto tisíc kilometrů, nicméně namísto obvyklého rozložení vozu na součástky přišel koronavirus a s ním spojené restrikce. A tak se rozborka musela odložit.

Nový termín byl stanoven až na podzim, Tiguan si proto v redakční flotile odkroutil dalších 25 tisíc kilometrů. A i během dodatečné zátěže exceloval stejně jako dříve, přesto se později slabiny objevily. K těm se ovšem dostaneme, nejprve ještě skočíme zpátky do minulosti k verdiktu, který se váže k původní stovce tisíc.

Němci pochopitelně neodhalili jen pozitiva, ale také některé nedostatky verze 2,0 TSI DSG 4Motion se 180 koňmi. Kritika nepřekvapivě směřuje zejména k dvouspojkové automatické převodovce. Ta se zjevně začíná stávat pro koncern VW menší noční můrou, neboť je kvůli neduhům, jako jsou trhavé řazení, zmiňována pomalu u každého modelu. Navíc, čím více kilometrů máte najeto, tím více vám sedmistupňový automat dává své obhroublé manýry najevo. Ke všemu mezi ním a mezinápravovou spojkou začalo docházet k rosení, což naznačovalo únik kapaliny a zmínit je třeba ještě vyšší spotřebu než u manuálu. Navzdory technickým parametrům verze s DSG spotřebovává více, zejména pak při rychlejší jízdě.

Tím ale podstatná negativa končí, přejít tedy můžeme k silným stránkám. Ty jsou spojené především s pohonnou jednotkou, která je sice při vyšším tempu žíznivější, ovšem na její zátah si již stěžovat nabudete. Jakmile se navíc automat dostane do varu, řadí již daleko lépe, načež můžete potenciál motoru i dobře odladěného podvozku využít naplno, a to jak při relativně sportovní jízdě, tak během tažení. Pohon všech kol pak přímo vybízí k jízdám v terénu, kterým se Auto Bild pochopitelně nebránil.

Suma sumárum zde máme především chválu, i proto hodnocení po 100 tisících km vyskočilo na 1-, tedy skoro perfektní známku. A jak jsme již zmínili, s problémy nebylo SUV Volkswagenu spojeno ani po následujících 25 000 km. O to větší překvapení však redakci Auto Bildu čekalo při rozborce. Zvnějšku i zevnitř totiž Tiguan nadále působil na první pohled jako nový, což je po takovém nájezdu jistě působivé. Ovšem motorový prostor, podvozek a mnohé lemy byly pokryté ztvrdlým bahnem.

To samo o sobě nemusí působit jako problém, neboť jde o místa, kam majitel obvykle nedohlédne. Nánosy bláta jsou ale příčinou počínající koroze, kterou pak majitel zjistí až ve chvíli, kdy auto začíná pozvolna rozkládat. Tiguan obecně není v tomto případě neprůstřelný, neboť koroze se začala objevovat i na spodní hraně zavazadelníku, která je ukrytá pod gumovým těsněním.

Známkové hodnocení se po dodatečném nájezdu nezměnilo, neboť využití podobných aut v terénu není obvyklé. Objevená počínající koroze ale vede redakci k radě, aby majitelé po návratu z terénu věnovali pozornost řádné očistě, jistě dopadnou, jako testovaný vůz. Tiguan jinak lze jen doporučit, je ovšem třeba dodat, že kvalitu si nechává Volkswagen patřičně zaplatit. Testovaná verze totiž s veškerými příplatky vyšla jako nová na 53 820 Eur (cca 1 425 000 Kč), což rozhodně nejsou malé peníze. A i po oněch 125 000 km stojí pořád zhruba polovinu původní sumy.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec