Autoforum

/

Foto: Volvo Trucks

Jde o výsledek sedm let trvajícího vývoje, který proběhl na popud amerického ministerstva s jasnými cílem na výslednou efektivitu. Ten byl nakonec překonán podobně jako za „starých časů”.

Prakticky pokaždé, když někde zazní zmínka o plánu splněném na 100 či ještě více procent, vzpomínáme na éru komunistické normalizace. Tehdy se jelo na pětiletky, které bylo třeba splnit, i kdyby to mělo trvat deset let. A pokud jste to zvládli dříve, čekalo vás minimálně udělení řádu práce. Nebo zlaté vařečky či něčeho podobného. Právě takové ocenění by si aktuálně zasloužilo i Volvo, v jehož případě ale žertujeme jen napůl. I švédská automobilka se totiž chlubí splněním plánu na 134 procent.

Středobodem celé věci je nový kamion SuperTruck2, který je vyústěním výzvy zadané americkým ministerstvem pro energetiku. To v roce 2016 oslovilo automobilku s tím, aby vytvořila tahač s přívěsem, u kterých dojde na 100procentní zlepšení efektivity vůči výchozímu prostředku, jímž byl kamion Volva z roku 2009. Sami Švédové se přitom rozhodli, že zadání splní na 120 procent, ve finále se jim ovšem povedlo překonat i tento interní závazek. A dodávají, že veškeré zkušenosti přetaví v produkční verzi.

Polovina veškerých benefitů připadá na design, zatímco o zbytek se postaraly modifikace hnacího ústrojí a příchod nových odlehčených materiálů. Otázkou nicméně je, zda řidiči kamionů veškeré změny uvítají s otevřenou náručí. Spíše kontraproduktivně se totiž jeví zmenšení kabiny, což Volvo vysvětluje zlepšením aerodynamiky i redukcí materiálů potřebných k výrobě. Pohled dovnitř nám ale zatím zůstává odepřen, načež nelze s jistotou říci, jak je tomu třeba s prostorem na odpočinek.

Spory budou jistě spojené také s nahrazením klasických zpětných zrcátek kamerami, k digitalizaci totiž kamioňáci měli dosud spíše výhrady. Zakrytí všech kol s výjimkou těch předních, u nichž to kvůli zatáčení není možné, ale již bude vnímáno kladně. Byť takové přezouvání pneumatik díky tomu zabere více času. Zlepšení aerodynamiky má nicméně jakákoli negativa vykompenzovat. Potěšeni pak budou i ostatní řidiči kvůli menším cákancům od kol.

Volvo se s podrobnostmi hodlá vytasit během výstavy a konference, jíž pořádá americká asociace kamionové dopravy v texaském Austinu během tohoto víkendu. Zvědavi jsme hlavně na data týkající se pohonného ústrojí, neboť zatím byl zmíněn pouze spalovací, jistě dieselový motor s mild-hybridním 48voltovým systémem počítající s integrovaným startérem-generátorem. Roztáčena je jím přitom pouze přední náprava, přičemž Volvo kvůli úsporám zvolilo v zámoří neobvyklou konfiguraci 4x2.

Tahač je nicméně navržen jako modulární, pročež není problém dodat dozadu dvě nápravy místo jedné - jedna z nich navíc může být i poháněná. I když nicméně zákazníci zůstanou u základní konfigurace, nemá to omezit nákladní kapacitu návěsu. Ten byl navíc vyroben z odlehčených materiálů (hliníková konstrukce, hřídel z kompozitu), pobrat tak souprava dokáže 30 tun nákladu. Volvo vše otestovalo rovněž v reálu, zejména na horských průsmycích.

Mise tedy byla více než splněna, nyní nezbývá nic jiného, než sedmiletý program přetavit v produkční modely. Tento projekt nám dává mnohem větší smysl, než třeba chystaný elektrický tahač VNR Electric 6x2 Day Cab Tractor, který se v Austinu ukáže rovněž. Švédové mu totiž sice dodali ústrojí naladěné na 461 koní a 5 492 Nm, ovšem s bateriemi o kapacitě 565 kWh udávaný dojezd činí jen 442 km. To jsou ve světě kamionů směšná čísla, a to ani raději nezačneme mluvit o době potřebné k dobijí akumulátorů a dalších nepříjemných aspektech, ostatně o nich nedávno byla řeč při představení elektrického tahače Mercedesu.

Zdroj: Volvo Trucks

Petr Prokopec