Autoforum

/

Foto: Michelin

Francouzi dál pracují na vlastně první opravdové revoluci v oblasti obutí aut od Dunlopova vynálezu. Odhalili tak další detaily, podle nichž jejich má nové řešení i dosud nezmíněné přednosti.

Patrně vám neuniklo, že Michelin pracuje na revolučních pneumatikách, které se obejdou bez vzduchu. Idea něčeho takového je stará už dekády a na její poslední evoluci Francouzi pracují od roku 2019. Právě ta se má ve spolupráci s americkým koncernem General Motors dostat konečně do sériové výroby, nikoliv však ihned. Obutí zvané Uptis (neboli Unique Puncture-Proof Tire System alias Unikátní systém pneumatiky odolávající píchnutí) bude ještě několik let vyvíjeno a do prodeje má zamířit až v roce 2024.

Času navíc můžeme využít k tomu, abychom si Uptis popsali o trochu lépe, neboť jde o zcela nové pojetí původního konceptu Tweel. Jejím základem je střed z hliníkové slitiny, který byl stejně jako u klasického obutí namontován na náboj kola. Z něj vycházejí lamely z gumy a nově patentovaného, pryskyřicí zesíleného skelného vlákna. Právě ty nesou hmotnost celého vozu místo běžného vzduchu (či jiného plynu). Mimo to je zde pak ještě plášť zajištující kontakt s vozovkou.

Dle Michelinu nová pneumatika poskytuje stejné jízdní vlastnosti jako konvenční obutí. Vůči němu však nabízí nemalé množství výhod. Tou pro zákazníky asi nejpříjemnější je jak úbytek starostí, tak snížení nákladů. Cena sice dosud stanovena nebyla a dá se navíc předpokládat, že bude i vyšší než u klasických pneumatik, nicméně revoluční technologie prakticky vylučuje propíchnutí či jakékoliv jiné obvyklé poškození. Obutí tak má vydrží déle než to běžné.

Jakmile se sjede vzorek, který má díky konstrukci nové „pneumatiky” (je to spíše antipneumatika...) mít při totožném využití delší životnost než na konvenční pneu, není třeba celé kolo vyhazovat měnit. Místo toho lze jednoduše nahradit plášť, který by navíc měl být z obnovitelných zdrojů. Snadno se tak může vrátit do oběhu, zatímco vy nebudete muset platit za celé obutí, ale pouze o jeho svrchní část. Právě to má z dlouhodobého hlediska učinit používání novinky také levnější a pochopitelně i ohleduplnější k přírodě. Podle Michelinu se tímto způsobem ročně ušetří na 200 milionů předčasně a tedy zbytečně vyměněných plášťů, jejichž hmotnost by vyvážila dvě stě Eiffelovek.

Konečným cílem Michelinu je, aby dokázal zrecyklovat 80 procent všech používaných materiálů při výrobě, což by bylo skutečně velmi efektivní - s normálními pneumatikami to prý není možné, s Uptisy ano.

Navzdory společnému vývoji s GM nebude revoluční pneumatika ani v době svého příchodu spojena pouze s vozy GM. Osadit jí půjde prakticky jakýkoliv osobní vůz či menší SUV, na šíři nabídky ale musí Francouzi ještě zapracovat. Přesto vidí i za tento moment - firma by nakonec chtěla přijít s takovým obutím, jehož plášť bude používat biosložky umožňující jeho „dorůstání“, čímž by byla životnost ještě prodloužena.

Na kdy přesně je něco takového plánováno, nevíme, oněch 80 procent recyklace ale Michelin spojuje s rokem 2030, což není zase tak vzdálená doba. Ať už se ale tato vize naplní, nebo nikoli, momentálně se snadno spokojíme s představou, že už za tři roky dorazí do prodeje „pneumatiky”, kterým nevadí, když najedete na hřebík či sjedete z hladkého asfaltu do poměrně drsného terénu. Vydrží více a obnova jejich vzorku bude stát méně.

Oproti těm konvenčním se navíc obejdou bez monitoringu tlaku, tedy hmotnost i cenu zvyšujícího prvku, a přispět mají i ke zlepšení spotřeby. Ve výsledku tak nemá existovat důvod, proč dále užívat klasické pneumatiky plněné vzduchem či plynem. Více jak 120 let po vynálezu pneumatik v jejich současné podobě je tedy opravdu na spadnutí velká revoluce, raději si ale počkejme, jak to nakonec dopadne. Nebylo by to poprvé, co se skutečnost a záměry té či oné firmy diametrálně rozešly.

Zdroj: Michelin

Petr Prokopec