Autoforum

/

Foto: Land Rover

Nejde nutně o špatné auto, podle hvězdy Top Gearu a The Grand Tour se ale svým kořenům vzdálila natolik, že vůbec nemá právo říkat si stejně. Prý měla být pojmenována Discovery.

Historie Land Roveru Defender sahá až do roku 1948. Od té doby britská automobilka vyrobila více než dva miliony kusů, před čtyřmi lety ale montážní linku zavřela. Práce na nástupci v tu chvíli již byly v pokročilém stadiu, jakkoliv zejména designéři museli svou část předělávat. První koncept s názvem DC100 byl veřejností razantně odmítnut. Druhé pojetí již bylo přijato vlídněji, ovšem ani tak se novinka kritice nevyhnula. Není to ovšem až tak překvapivé, neboť Land Rover vzal svůj okrajový model, a pustil jej do středního proudu. Tedy do míst, kde již působí řada jeho dalších modelů.

Právě na tento aspekt upozornil Richard Hammond, který nový Defender v krátkosti otestoval. Svou recenzi ukončil ráznou výtkou směřující na adresu britské automobilky, jež dle něj na záď vozu umístila špatné označení. Jakožto Discovery by podle něj novinka obstála daleko lépe. Pod názvem Defender však dokazuje, že i tak zavedený výrobce off-roadů, jakým Land Rover je, může zcela minout střed terče. Přitom takový Mercedes v případě třídy G Britům jasně ukázal, že ikonický vůz lze nahradit novým bez většího zádrhele. A díky tomu premiéru doprovázel jásot.

Lze připomenout, že předchozí Defender rozhodně nebyl levným vozem, přičemž za své peníze jste dostali šílenou jízdní pozici a nepříliš oslňující kvalitu. Pokud jste však na druhou stranu s vozem vyrazili do terénu, jen málokterá překážka zůstala nepřekonána. Navíc i přes onu cenu vůz působil přímo užitkově, pročež vám ve výsledku nevadilo, že se karoserie tu poškrábe a tam prohne. Problémem pak ve výsledku nebylo ani bahno uvnitř, neboť stačilo jen správně namířit zahradní hadici, a rázem jste měli uklizený interiér.

Novinka pak v terénu sice exceluje i nadále, oproti minulosti za tím však stále více stojí elektronika a nikoliv mechanika. Zde je nicméně třeba zmínit, že Land Rover je se spolehlivostí na štíru, přičemž jeho palubní systémy nepatří mezi nejrychlejší či nejskvělejší. Jeho cena navíc ještě více narostla, za čímž stojí i posun luxusu v kabině. To ovšem ve výsledku znamená, že jen málokdo bude svolný k prodírání se houštinami a testování vodotěsnosti. Pro společenskou smetánku pro změnu Defender nebude dostatečně „posh“.

Co přesně to tedy znamená? V podstatě nevyhnutelné, co se dle Hammonda ostatně již děje. Farmáři či lesníci dávno přesedlali hlavně na japonské pick-upy, které jsou levnější, spolehlivější a které budou fungovat mnohem déle než jakýkoliv Land Rover, který kdy byl vyroben. Přitom právě tuto zákaznickou skupinu mohl nový Defender pokrýt, neboť na zbytek publika již cílí Discovery Sport, Discovery, Range Rover Evoque, Range Rover Velar, Range Rover Sport a Range Rover.

Britové tak prakticky do stejného segmentu přivedli již sedmý vůz, který se víceméně liší pouze designově a nabízenou výbavou. Nikoliv však technikou, ostatně pod povrchem již nenajdeme žebřinový rám, jehož se Land Rover definitivně vzdal. Místo toho tu máme hliníkový monokok, který napomáhá k unifikaci a tedy možná na jednu stranu k poklesu nákladů, ovšem na straně druhé pouze k rozmělnění publika, jehož řady se vůči minulým rokům již aktuálně příliš nerozšiřují.

Kritika novinky se tak zdá být oprávněná. Land Rover sice stvořil schopný vůz, a to na silnici i mimo ni, ovšem takových aut již Britové mají v nabídce několik. Zatímco však třeba takové Discovery postupuje kupředu pouze evolučními kroky, v případě Defenderu došlo na revoluci, která zatím nemá příliš šťastný konec. A zatím se ani nezdá, že by vůbec kdy nějaký mohl přijít, tedy pokud Britové nevyrukují s obřím faceliftem. S něčím takovým ale nelze z mnoha důvodů počítat.

Zdroj: Drive Tribe@YouTube

Petr Prokopec