Autoforum

/

Foto: Brendan McDermid, Reuters

Zatímco ideologicky smýšlející podporovatelé elektrických aut kritizují dlouholetého šéfa Toyoty za to, že firmu dostal do situace, kdy oproti soupeřům nabízí jen minimum elektromobilů, Japonci si ze stejných důvodů mohou mnout ruce.

Svět se v posledních letech stal v některých ohledech svérázně zvráceným místem. Jsme svědky toho, jak je objektivní realita potlačována pod rouškou boje za pravdu, jak je svobodomyslnost odsuzována pod rouškou boje za svobodu, jak je demokratická diskuze omezována pod rouškou boje za demokracii. Nejde tu tedy jen o to, že k těmto nezdravým jevům dochází, to se dělo snad vždy. Problém je v tom, že k nim dochází ve jménu boje za to, čeho má být dosaženo pravým opakem.

Příkladů podobných absurdit bychom našli nespočet, ale stačí se podívat třeba na diskuze o pohlaví. Ta jsou objektivně dvě, žádné další neexistuje, jako svobodomyslný člověk ale nikomu neberu, když si o sobě chce myslet, že je třeba karakal. Pokud ale velkoryse řeknu něco ve smyslu: „Myslete si, že jste třeba kůň, ale lidská pohlaví jsou dvě,” budu označen za usurpátora a mé vyjádření bude v éteru ostrakizováno, omezováno a kdo ví, jestli se nedočkám problémů v práci. Přitom koho usurpuji, co jsem komu provedl? Nechávám kohokoli myslet si cokoli, jen říkám, že určité věci jsou fakticky dané a nesnesou debat - černá je černá, 1+1 jsou 2 a pohlaví jsou také dvě. Usurpují tu ti, kteří hlásají cokoli jiného, přesto je jim dáván prostor a poskytována podpora tak činit, jako by snad dělali něco dobrého.

V automobilovém světě je to podobné. Když nikomu nic nevnucujete a necháváte lidi si vybrat, nejste velebeni za svou otevřenost a férovost, jste kritizováni za ono nevnucování, jako by to snad bylo něco špatného. Když se tedy Toyota rozhodla, že nepůjde s většinou a nebude nikomu nakazovat, co si má koupit za auto a prostě nabídne širokou plejádu technických řešení, aby si každý vybral, co mu vyhovuje nejlépe, stala se předmětem kritiky. Přitom co je na tom špatného? No nic, přesto byl Akio Toyoda, dlouholetý šéf Toyoty, opakovaně kritizován za to, že firmu nevede dostatečně elektrickým směrem, že ji tím poškozuje, že ztrácí kontakt s realitou... Ztráceli jej ale oni kritici a letos se to jasně ukazuje.

Zatímco takový VW, kdysi největší automobilka světa, která vsadila prakticky vše na elektrickou budoucnost, soustavně ztrácí a za prvních letošních 11 měsíců očekává výrobu 8,4 milionu aut a prodej 8,25 milionu vozů, dříve druhá Toyota je úplně jinde. Od ledna do listopadu zaznamenala v obou ohledech rekordní čísla, když vyrobila 9,23 milionu vozů a prodala 9,36 milionu aut. Je to snad ukázka toho, že by Japonci zvolili špatně a VW dobře? Je to právě naopak, přesto jsme dokola svědky výše zmíněné kritiky. Jaký smysl to dává?

Toyota tak dnes výrobně překonala i dřívější rekord z roku 2019, kdy automobilka za stejnou část roku vyrobila 9,05 milionu vozů. V samotném listopadu pak vykázala rekordní měsíční produkci, když vyrobila 926 500 vozů. Tato čísla navíc nezahrnují data značek Daihatsu a Hino, kdy první zmíněná si prochází velkým skandálem a její budoucnost je značně nejistá.

Člověk nemusí být raketový vědec, aby si uvědomil, že široké spektrum různě koncipovaných vozů bude tím, co přinese úspěch, nikoli jeden typ auta v mnoha hávech. Toyota dělá to první a kritizována je právě za to, i když bylo od začátku jasné, že tato racionální rozvážnost - nikoli emotivní sázka na jednu kartu - přinese úspěch. Nyní se to ukazuje v plné nahotě a srovnání s posedlým VW tomu dodává ještě jasnější kontury. Němci jsou ve stále větších problémech a na návrat na místo světové jedničky ani nepomýšlí, Japonci hlásí rekordy a utvrzují svou pozici.

Přivede to ale někoho k zamyšlení a přehodnocení dřívějšího přístupu? Stěží, spíše to ve jménu zkraje zmíněného způsobí pravý opak - tedy ještě intenzivnější snahu omezovat a usurpovat ty, kteří si dovolili jít proti omezování a usurpování. Samozřejmě ve jménu „vyššího dobra”, tak to bohužel dnes chodí.

Zdroje: Toyota, Reuters

Petr Miler