Autoforum

/

Foto: Volvo

Švédská automobilka se před pár lety obrátila k zákazníkům zády a začala zkoušet všem vnutit to, po čem se jen málokdo ptal. Nejdál s tím zašla absurdně v Austrálii, kde chtěla prodávat jen elektrická auta už za dva roky. Ani tam se to realitou nestane, nemůže se stát.

Ptáte se, proč automobilky vůbec koketují s elektromobilitou, když je s ní spojeno tolik negativ? Zdá se být v tuto chvíli zbytečné nabízet v podstatě jakýkoli elektrický model, neboť těch pár procent zákazníků, kteří po něm touží (u nás letos 4,2 procenta prodejů, a to za stavu masivního přerozdělování na úrovni EU i řady lokálních umělých podpor) by si snadno mohly dovolit oželet. Ony si ale místo toho daly za cíl oželet všechno ostatní a většinou míří jen elektrickým směrem.

Zní to skutečně nesmyslně, je to ale dáno politickým prostředím, které staví fungování celé Evropy kolem emisí CO2. A protože bateriový pohon má tyto emise na oko nulové a pro výrobce jen elektrických aut představuje dokonce možnost, jak prodávat jakousi obdobu emisních povolenek konkurentům, stalo se z něj multimiliardové lákadlo žijící z peněz všech, kteří s ním nechtějí mít nic společného. Právě tady ale tkví celý problém - do této rovnice nezapadá většinový zákazník, který to všechno musí platit.

Automobilky zkrátka jako před pár lety kdyby zapomněly, kdo je ve skutečnosti živí. Přestaly myslet na klienta a začaly dělat všechno, co po nich chtěla politika. Je to chyba, jak říká i bývalý dlouholetý šéf Porsche, přesto se výrobci začali předhánět se svými elektrickými závazky, načež mediálním prostorem začaly létat opravdu šílené termíny, ke kterým měla být ukončena produkce spalovacích aut. Třeba Volvo nechtělo čekat až do roku 2035 a „bez jakýchkoli kdyby a ale”, prý i bez ohledu na trh přejít jen na elektřinu do roku 2030. Jak to dopadlo, už dobře víme.

Přesto někde zašlo ještě dál. Třeba v Austrálii, kde elektromobilita na většině míst nedává smysl ani z uživatelského hlediska, ani optikou energetického mixu postaveného primárně kolem uhlí, se chtělo ryze elektrickou značkou stát již od roku 2026. Byl to od začátku nesmysl, totální utopie, podobně jako ještě loni onen „bezpodmínečný” globální přechod. Až teď ale Volvo tento plán odvolalo jako neproveditelný, jak informují Car Sales.

Volvo se odvolává na „měnící se podmínky na trhu a požadavky zákazníků“, nevšimli jsme si ale ani jednoho. Pak vtipně přidává: „Nemá smysl, abychom se stali plně elektrickými, když na to naši zákazníci nejsou připraveni,“ říká k věci šéf australského zastoupení Stephen Connor. Z toho se chce člověku bít hlavou o zeď - splnění této podmínky bylo nezbytné od samého počátku, tak proč si automobilka dávala tak absurdní cíl sama od sebe? Nyní Connor říká, že Volvo k věci zaujme „pragmatičtější přístup“ - znovu: Proč až teď? Navíc tato slova okamžitě popírá, když říká, že značka stejně bude plně elektrická dřív než zbytek světa, přičemž hlavně v Austrálii chce patřit na čelo zeleného pelotonu. To pragmaticky opravdu nezní.

„Naší strategii jsme nadále plně zavázáni, nicméně dokážeme ji naplnit již v roce 2026?“ ptá se Connor sám sebe a zamítavě vrtí hlavou. A jako pozitivum zmiňuje flexibilitu Volva, které původně opravdu nepočítalo s tím, že by svá spalovací auta ještě dále modernizovalo. Nicméně tomu není tak dlouho, co jsme se dočkali faceliftu XC90. Přičemž podobný přístup má automobilka zaujmout také u zbytku portfolia používajícího benzinové motory.

V nejbližší budoucnosti by pak z nabídky měly vypadnout mild-hybridní verze, zatímco ty plug-in hybridní mají posloužit jako přestupní můstek vedoucí k plné elektromobilitě. „Takto se podle mého názoru vyvine australský trh,“ dodává Connor. Jenže lze něčemu takovému věřit, když ještě před dvěma lety přišel s oním nesmyslným závazkem? Tehdy navíc zmiňoval elektrické prodeje ve výši 20 tisíc aut ročně, pro letošek ale bylo prodáno jen 6 974 Volv, a to celkově - je to o 20,9 procenta míň než loni, což představuje razantní pád.

Connor tak rázem odvolává, na čem ještě na jaře trval, přičemž náhle jsou jeho prioritou zákazníci i dealeři. Při onom poklesu prodejů to ale nepřekvapí, tlačení na elektrickou pilu by přineslo jen větší pád. Zas jednou se musíme ptát, co takto uvažující lidé vůbec pohledávají ve vedení byť „jen” lokálních filiálek velkých automobilových firem...

Zdroj: Car Sales

Petr Prokopec