Autoforum

/

Foto: Performance Solutions

O českých autech se v souvislosti s mnohasetkoňovými výkony a cenami v řádu desítek milionů Kč ve světě obvykle nemluví, tento vůz byl výjimkou. S odstupem času si ale můžeme říci, že zůstalo jen u slov.

Psal se začátek roku 2019 a největším problémem automobilového světa se zdálo být, co komu prodat za ještě víc peněz. Právě tehdy se malá česká strojírenská firma Performance Solutions vytasila s ideou extrémně rychlého auta pro běžný provoz. Její stroj měl být podle tiskových materiálů „závodním automobilem se silniční homologací“ a ani ve světě nezůstal bez povšimnutí. I americká média tehdy psala o „českém Brabhamu”.

Vůz si říkal Mosquito, čímž neodkazoval ani tak na stejně pojmenovaný hmyz, jako spíše na lehký stíhací letoun De Havilland DH.98 Mosquito Britského královského letectva, který létal výše a rychleji než jakékoliv jiné v té době používané vojenské letadlo. Návrh automobilu inspirovaný legendou nebes vytvořil Tomáš Sabáček, hlavní motivem se stala právě nízká hmotnost. Specifikace hovořily o udržení hmotnosti pod jednou tunou, konstruktéři se chtěli vejít do hranice 974 kilogramů zajištěnou rozsáhlým použitím karbonových dílů.

Zajímavý základ měl být doplněn o ještě lepší motorovou jednotku. Konkrétní údaje nebyly zveřejněny, mělo se ale jednat o atmosférický osmiválec o výkonu 600 koní. Řeč byla o „osvědčené americké strojovně“, takže nejspíše mělo jít o něco jako V8 z líhně General Motors. O přenos výkonu na kola se měla starat automatická jednospojková závodní převodovka ovládaná pedály pod volantem.

Autoři odhadovali, že Mosquito bude sprintovat z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy a dosáhne více než 320 km/h. Znělo to skvěle, ještě lepší ale měly být schopnosti zatáčet. Auto mělo sériově dostat systém Active Ride Control umožňující, aby podvozek s aerodynamickými prvky vozidla fungoval synchronizovaně a dohromady aktivně minimalizovaly odpor při maximální tvorbě přítlaku.

Zveřejněné rendery ukazovaly závodní bodykit s masivním křídlem, obrovským předním splitterem a s centrální ocasní ploutví. Drsný zjev závodní podoby měl převládat i v interiéru, a to díky přiznanému karbonu, anatomickým sportovním sedačkám a přizpůsobitelnému přístrojovému panelu s head-up displejem. Následovat měly dva roky práce a výsledkem být série 18 aut v ceně okolo 30 milionů korun.

Znělo to všechno příliš dobře na to, aby to byla pravda, kdyby vám ale Christian von Koenigsegg před 30 léty vyprávěl o tom, jak bude stavět auta v lecčem zastiňující Bugatti, asi byste mu také nevěřili. A kde je dnes? Ovšem, většina podobných snů se nikdy nesplní a ten sněný Čechy nepůsobí dojmem, že by měl být výjimkou.

Po skoro dvou letech jsme chtěli zkontrolovat, kam se Češi posunuli, auto mělo být za pár měsíců hotové. Soudě podle toho, co lze nyní zjistit, se ale celý projekt posunul do záhrobí. Nebyla zveřejněna jediná další informace, neexistují žádné další zmínky a není ani koho kontaktovat - internetové stránky firmy, které ještě před pár měsíci Mosquito hrdě prezentovaly, vás dnes přesměrují na online kasino. Nebo možná jiný obskurní web, na který vás pošlou lidé přeprodávající návštěvnost mířící na kdysi používané, dnes ale z hlediska svého původního účelu mrtvé domény.

Nebudeme říkat, že jsme překvapeni, s ohledem na poměr úspěchů a neúspěchů v podobných záměrech to byla pravděpodobnější možnost. Přesto je smutné, že zázrak se v tomto případě nestal - existence podobného auto české provenience by člověka nutně musela hřát u srdce.

Zdroj původních specifikací: Performance Solutions

Petr Miler